Podnikatelská svoboda se za pět let snížila

„Stát zaměstnavatelům ukládá plnění povinností, kterými ze zaměstnavatelů vytváří sociální pojišťovny, protože podnikatelé musí poskytovat zaměstnancům určitá plnění. Příkladem je poskytování náhrady mzdy v prvních čtrnácti dnech nemoci, i přestože nemocenské pojištění za zaměstnance si účtuje stát, a sami zaměstnanci pojistné neplatí, platí ho jen zaměstnavatelé. Velkým problémem je třeba i to, že zaměstnavatelům byla uložena povinnost provádět exekuce srážkami z mezd,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Přenášení povinností z dlužníka na zaměstnavatele pak má kvůli administrativní zátěži dopady v tom, že snižuje ochotu firem zaměstnávat pracovníky s exekucemi.

Počet nových povinností ukládaných podnikatelům se přitom má podle analýz analytiků a legislativců Hospodářské komory nadále zvyšovat. Například v souvislosti s dřívějšími odchody do důchodu pro vybrané náročné profese budou zaměstnavatelé povinni od července 2023 vést evidenci počtu odpracovaných směn v zaměstnáních s vyšším rizikem práce. Na úrovni EU se připravuje směrnice, podle které se tuzemské firmy mají stát odpovědné mimo jiné i za dodržování lidských práv zaměstnanců v zahraničních dodavatelských nebo odběratelských firmách. A v souvislosti s posílením slaďování pracovního a rodinného života vláda uvažuje o zavedení dalšího volna pro rodiče malých dětí, jehož poskytování by ale bylo vázáno na straně zaměstnavatelů podrobnou evidencí volna čerpaného oběma pracujícími rodiči.

To vše podle Hospodářské komory v budoucnu povede k ještě většímu zatížení podnikatelů záležitostmi přímo nesouvisejícími s jejich podnikáním.

Hospodářská komora prosazuje 34 opatření, které formulovala v dokumentu Cesta ke svobodnému podnikání a prosperitě. Vládě například doporučuje, aby povinnost zaměstnavatelů řešit exekuce zaměstnanců zrušila. Povinnost poskytovat exekutorům součinnost při exekuci zaměstnance stát přenesl na zaměstnavatele pod hrozbou pokuty 50 tisíc Kč. Zaměstnavatelům ale způsobila nadměrnou administrativní zátěž, kvůli které řada podniků musela najmout další pracovní síly, které řeší jen tuto agendu. Hospodářská komora také požaduje, aby stát umožnil elektronizaci pracovně-právních vztahů, pokud se na tom zaměstnavatel se svým zaměstnancem dohodnou, současný zákoník práce to neumožňuje.

Právě omezování flexibility trhu práce snižuje podle dvou třetin živnostníků a firem podnikatelskou svobodu, spadá sem kupříkladu přílišná regulace smluv mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebo složité propouštění problémových zaměstnanců. „Někteří zaměstnavatelé, bohužel, zaznamenávají, že zaměstnanci nepřijdou do práce, a do pár dní si seženou neschopenku. Nejenom, že je nepropustíte, protože v akutním nedostatku pracovních sil prostě nemáte na výběr, ale ještě jim i zaplatíte,“ uzavírá Dlouhý.