Čtvrtek 30. května 2024
ikona hodiny6. 3. 2023 10:26

30 let českého hospodářství: Životní úroveň vzrostla

Výdělky zaměstnanců po odečtení inflace vzrostly reálně o 141 %

Během třiceti let od rozdělení Československa průměrná hrubá mzda zaměstnanců roste ročně v průměru 3% tempem. V roce 1994 dosahovala 7 004 Kč měsíčně, od té doby zaměstnanci nominálně pobírají více než pětinásobné výdělky. Životní úroveň zaměstnanců vzrostla. Po odečtení růstu spotřebitelských cen si zaměstnanci totiž reálně polepšili. V současnosti tak mají téměř 2,5krát vyšší mzdy než před třiceti lety.

Miroslav Diro Miroslav Diro autor

HK ČR

Foto: Shutterstock.com Třicet let samostatného Česka Foto: Shutterstock.com

Mzdy zaměstnanců reálně rostly nejvíce v letech 1995 a 1996 vlivem oživení hospodářského růstu po transformační recesi, vysoké poptávky po pracovní síle v souvislosti s proběhlou liberalizací a expanzí soukromého podnikání. V dalších letech od roku 1997 nominální vývoj průměrné měsíční hrubé mzdy již nerostl takovým tempem.

V posledních třiceti letech reálně, tedy po odečtení spotřebitelských cen, mzdy zaměstnanců klesly v pěti případech, a to v letech 1998, 2000, 2012 a 2013. K ještě většímu propadu v reálných výdělcích zaměstnanců pravděpodobně došlo vlivem energetické krize a s tím související inflace v roce 2022. Podle předběžného odhadu Hospodářské komory loni reálné mzdy za celý rok 2022 poklesly o 7,8 %.

„Porevoluční transformace založila dobrý ekonomický vývoj České republiky, a její postavení a životní úroveň lidí je dnes velmi solidní. A to navzdory tomu, že rozpad Československa přišel v době prudkého nástupu globalizace, která začala v 80. letech v období vlády Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové. Rozpad socialistického bloku a naše reformy tak probíhaly v době celosvětového procesu přesouvání výrob z vyspělých západních zemí do nově se rozvíjejících zemí, jako je Čína nebo Indie. V jeho rámci šla v prvních letech po revoluci část investic i k nám, ale po roce 2000 už méně. Dnes, alespoň v řadě našich měst, je ale vyšší kvalita života než v některých západoevropských metropolích nebo regionálních centrech,“ poznamenal prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Jako federální ministr hospodářství a poté český ministr průmyslu byl přímým účastníkem všech transformačních procesů, během 90. let patřil k nejoblíbenějším politikům.

Hospodářská komora také analyzovala vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd vyjádřených v amerických dolarech v paritě kupní síly. Tato ekonomická veličina eliminuje vliv rozdílných cenových hladin v jednotlivých státech a umožňuje vzájemnou srovnatelnost dat. Z analýzy vyplývá, že ze států Visegrádské skupiny si mzdově nejlépe vedou zaměstnanci v Polsku a České republice, nejhůře na Slovensku. Vývoj českých mezd kopírovaly také mzdy maďarské. Od roku však 2006 se ale maďarské mzdy propadají na úroveň Slovenska.

„Slovensko při rozdělení Československa hospodářsky utrpělo více než Česká republika. Mělo to politické souvislosti, protože Vladimír Mečiar nedělal reformy. K těm přistoupila až Dzurindova vláda o několik let později než u nás. Ta udělala několik velmi správných reforem a nastartovala ekonomický růst,“ dodal Dlouhý.

Ačkoliv české mzdy stále nedosahují průměru zemí OECD, k tomuto průměru 38 ekonomicky nejrozvinutějších států světa se přibližuje. Zatímco v roce 1995 české průměrné mzdy byly na úrovni 37 % průměru OECD, v roce 2021 již dosahovaly 61 %.

Hospodářská komora České republiky si letos připomíná 30 let své novodobé historie. První obchodní komory v Rakousku-Uhersku se ustavily na základě říšského zákoníku z 18. března 1850. Komorová historie sahá ale až do období vlády Karla IV. Po listopadových událostech roku 1989 se na pět tisíc budoucích soukromníků v pražském paláci Žofín dohodlo na vzniku Sdružení československých podnikatelů, které usilovalo o obnovení komorového hnutí silného jako za první republiky. Prvním prezidentem Hospodářské komory byl na ustavujícím sněmu v březnu roku 1993 zvolen Zdeněk Somr. Hospodářská komora vznikla jako na státu nezávislá podnikatelská samospráva.

Články autora Miroslav Diro

Nejnovější články

Cestovní ruch
Ekonomický význam cestovního ruchu v regionech vzrostl

V roce 2022 činil celkový objem výdajů za...

Přes pomoc různých subvenčních programů v oblasti zaměstnanosti...

Cestovní ruch
Míra rizika úpadku cestovní kanceláře činí 0,1 %

Míra rizika úpadku CK v ČR je velmi...

Na českém trhu nyní operuje celkem 596 cestovních...

Pohled z praxe
I u zelených kancelářských budov je prostor pro úsporu nákladů

To je samo o sobě potvrzením environmentálně šetrného...

Každopádně do budoucna CBRE plánuje neusnout na vavřínech....

Nejnovější Aktuality

Komora.cz
„Flexinovela“ zákoníku práce pomůže i rodičům malých dětí

Skloubit péči o děti, zároveň si udržet kontakt...

„Plánované změny pomohou trhu práce v Česku. Zaměstnanci,...

Cestovní ruch
Nekalé praktiky falešných turistických průvodců skončí

Například tržní řád hlavního města Prahy vymezuje území,...

„Jsem rád, že se podařilo najít formulaci, která...

„Od ledna 2025 si slušní poskytovatelé průvodcovských služeb...

Komora.cz
Zaměstnavatelé novelu zákoníku práce uvítají

Současná praxe, kdy může být výpověď z pracovního...

S tím úzce souvisí další změna zákoníku práce,...