Češi se letos v práci nejvíce obávají nedostatečné výplaty

Reálné mzdy se v Česku snižují již více než dva roky, jen loni klesly podle dat ČSÚ reálně o téměř 3 %. Přestože analytici očekávají letos zastavení tohoto propadu, sami zaměstnanci ohledně vývoje svých nominálních mezd nejsou příliš optimističtí. Většina z nich neočekává v průběhu letošního roku růst své mzdy či platu. 30 % zaměstnanců předpovídá stagnaci a 23 % dokonce pokles své výplaty. Naopak růst předpovídají 2/5 lidí, výrazné přidání očekávají však jen mladí zaměstnanci ve věku do 26 let.

V tomto kontextu není překvapením, že nejčastější obavou zaměstnanců je pro letošní rok právě nedostatečná výše mzdy či platu. Za významnou hrozbu ji považuje třetina zaměstnanců. „K obávám o celkový pokles kupní síly zaměstnanců je třeba připočíst i reformu a zastropování volnočasových benefitů. Pro zaměstnavatele bude proto letos obzvláště důležité kombinovat plat s dalšími formami odměn, pokud chtějí obstát na pracovním trhu a udržet si nebo vybudovat kredit skvělého zaměstnavatele,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se specializuje na péči o zaměstnance.

Druhým, podobně výrazným strašákem je v očích zaměstnanců pro letošní rok citelné zvýšení tlaku a stresu, kterého se obává 30 % zaměstnanců. 21 % pracujících má pak obavy i z celkového zhoršení pracovní atmosféry, které se zvýšením tlaku, narůstajícím stresem a zároveň nedostatečnými finančními podmínkami úzce souvisí.

„To je kombinace, která se může velmi neblaze podepsat na celkové spokojenosti zaměstnanců. Zaměstnavatelé tak budou mít plné ruce práce, aby udrželi své lidi motivované, loajální i angažované. Jen přidání peněz jim k tomu navíc stačit nebude. Efekt peněz na celkovou spokojenost zaměstnanců je totiž jen krátkodobý,“ popisuje Ela Honická, HR ředitelka ve společnosti Up Česká republika.

Češi se bojí o zdraví a finance

Na jedné straně obavy o nedostatečné finanční prostředky a na straně druhé z horší pracovní atmosféry a rostoucího tlaku se odrážejí i na preferencích zaměstnanců, pokud jde o jejich zájem o různé formy podpory ze strany zaměstnavatelů. Ačkoliv číslem jedna zůstává mezi zaměstnanci stále požadavek na více peněz, oproti loňsku jeho význam výrazně zeslábl. Meziročně se naopak zvýšil zájem o různé formy cílené podpory odpočinku zaměstnanců nebo jejich zdraví.

Vůbec nejvýrazněji oproti loňsku vzrostl zájem zaměstnanců o příspěvek na stravování, jehož zavedení nebo navýšení by aktuálně ocenila čtvrtina Čechů. Více zaměstnanců má meziročně zájem i o příspěvky na volnočasové benefity, příspěvky na dovolenou či o kratší pracovní dobu a delší dovolenou.

„Naše data ukazují, že nejčastěji zmiňovanou změnou, kterou zaměstnanci pro letošek plánují, je vyhradit si více času na odpočinek a věnovat se prevenci zdravotních dopadů přetrvávající pracovní zátěže. Není proto divu, že roste zájem právě o tyto typy příspěvků a benefitů,“ říká Nicoletti a dodává: „Výhodou pro zaměstnavatele je, že tak zabijí dvě mouchy jednou ranou. Kromě pozitivního dopadu na zdraví, motivaci a loajalitu zaměstnanců totiž některé z těchto benefitů umožňují efektivněji zvýšit i jejich kupní sílu.“

Přežije české zdravotnictví?

Mezi středně silné obavy zaměstnanců dále patří nepříznivé dopady reorganizace, snížení pracovních výhod a benefitů, nárůst množství práce a celkové zhoršení pracovních vztahů. Jen 12 % zaměstnanců se pak vyloženě obává ztráty svého zaměstnání. Ještě méně zaměstnanců se strachuje, že v práci nebude stíhat kvůli technologickému pokroku.