Pro firmy je připravena miliarda na inovace
Aktuality
27. 4. 2024 05:43
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo II. výzvu aktivity Inovace Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Cílem výzvy...
Uspořádala ho ve spolupráci s Advance Institute. Zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR, Ústavu zdravotnických informací a statistiky, zdravotních pojišťoven, Národní ekonomické rady vlády, Sdružení praktických lékařů a farmaceutického průmyslu se při něm zaměřili na otázky spojené s potřebnými kroky, které povedou ke stabilizaci systému a efektivnějšímu využívání jeho zdrojů. Výstupy setkání budou využity k přípravě detailní zprávy o finančních potřebách českého zdravotnictví a formulaci doporučení pro změnu dohodovacího řízení, jež budou představeny v říjnu 2024.
Zdravotnictví stojí před opravdu nelehkými výzvami. Se stárnutím populace souvisí nejen vyšší počet pacientů v ordinacích, ale také úbytek zdravotnického personálu, protože dosáhne důchodového věku. Nemluvě o snižování podílu obyvatel platících odvody na veřejné zdravotní pojištění. Zohlednit se musí také zavádění nových technologií a pokročilých léků. Díky nim se sice dosáhne výrazně lepších léčebných výsledků, ale zároveň si žádají mnohem vyšší investice. Při současném tempu růstu výdajů se v roce 2025 podle údajů Hospodářské komory dostanou některé zdravotní pojišťovny do platební neschopnosti. Rozdíl v příjmech a výdajích celého systému veřejného zdravotního pojištění se v následujících desetiletích vyšplhá až ke třem procentům hrubého domácího produktu.
Základem zdraví je dobrá prevence
„Bez ohledu na to, kdo je ve vládě, se všichni shodnou na jedné věci: Vybrat co nejvíce daní na základě toho, jak velkou mají politickou odvahu. Pokud se nevybere dostatek daní, jednotliví ministři z toho nemohou urvat peníze pro své rezorty. A tady je shoda s veřejným zdravím. Abych mohl vybírat daně, musí je někdo platit, což jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci, ale jen tehdy, když jsou zdraví. Ne, když jsou dobře léčeni. To už jsou na neschopenkách. Ani ne, když jsou v chronickém stavu. Ideální zkrátka je, když jsou úplně zdraví. Toho se dá docílit jen nejkvalitnější prevencí. Dobrá prevence a veřejné zdraví znamená dlouho pracující, zdravý občan platící daně, což je sen každého státu,“ pronesl s lehkou nadsázkou v úvodu setkání ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Jenže právě to se už brzy stane zásadním problémem. Pracujících lidí odvádějících daně bude čím dál méně. Demografické výhledy uvádí, že počet lidí starších 85 let se v příštích dvaceti letech více než zdvojnásobí. Že seniory trápí chronické potíže, je jasné…
Tím roste důležitost zodpovědného přístupu každého jednotlivce. „Pokud se občan aktivně stará o své zdraví, bude z toho mít různé benefity, kromě toho, že bude zdravější. K tomu je třeba motivovat i ošetřující lékaře. V principu aby praktický lékař, který má hodně zdravých pacientů, kteří chodí na preventivní vyšetření a screeningy, byl lépe hodnocen než ten, který takové pacienty nemá. Pokud s tím velmi rychle nezačneme, jsme ztraceni,“ dodal ministr varovně.
Na expertním setkání vystoupil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (zcela vpravo). Foto: Daniel Mrázek Důraz na prevenci se pak nesl celým setkáním. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek se například několikrát podivil, proč lidé nechodí na kolonoskopii, která včas odhalí rakovinu tlustého střeva. Ta patří mezi nejčastější nádorová onemocnění v Česku, při včasném záchytu je velmi dobře léčitelná a stát její prevenci silně podporuje.
Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek nejen v této konkrétní souvislosti připomněl, že ten, kdo prevenci zanedbává, bude muset počítat s tím, že si za léčbu připlatí. Další diskutující ale upozornili na nutnost osvěty. Lidé totiž ani často netuší, v jakém věku by měli podstoupit která vyšetření.
Jediným řešením, jak zachovat dostupnost a kvalitu péče, je zvyšování efektivity celého systému.
řídící partner Advance Insitute Pavel HroboňNejen prevence, ale i efektivita
„Je nepochybné, že na zdravotnictví budeme muset více platit. Nárůst příjmů z veřejných zdrojů ale nemůže pokrýt celý očekávaný růst nákladů. Jediným řešením, jak zachovat dostupnost a kvalitu péče, je zvyšování efektivity celého systému. Jasné kroky s dostatečně velkým dopadem směřující k vyšší efektivitě ale zatím v českém zdravotnictví postrádáme,“ je přesvědčený řídící partner Advance Insitute Pavel Hroboň, ke kterému se přidal viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza: „Z pohledu zaměstnavatelů je nepřijatelné jakékoli další navyšování nepřímého zdanění práce v podobě navyšování odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Formou zdravotních benefitů a pracovně-lékařské prevence jsou ale zaměstnavatelé připraveni podporovat zdravotní péči zaměřenou na prevenci, abychom maximálně pomohli zajistit práceschopnost populace. Očekáváme ale od vlády, že se zaměří na dosahování vyšší efektivity a účelného vynakládání finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění, rozvoj pluralitního systému zdravotních pojišťoven a vytvoření vhodných a dostatečně solidárních podmínek pro větší účast pacientů na financování zdravotní péče – a to již nyní v chystané novele zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.“
Zdroj: HK ČR Dále je podle diskutujících nutné nasměrování finančních prostředků do těch oblastí zdravotní péče, kde přinesou největší hodnotu pro české pacienty. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je postavit dohodovací řízení, tj. jednání mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci poskytovatelů zdravotní péče, na reálných číslech o předpokládaném nárůstu objemu a cen potřebné zdravotní péče, s přihlédnutím k míře inflace, stárnutí obyvatelstva, informacím o nových technologiích a léčivech, jež se v budoucnu budou ucházet o vstup na český trh (tzv. horizon scanning) a dalším objektivním faktorům. Dohodovacímu řízení je podle Hospodářské komory třeba vrátit jeho postavení, které je podrýváno snahou odborových organizací neuznávat jeho výsledky a lobovat přímo na ministerstvu zdravotnictví nebo u vlády. Dalším nutným krokem je otevřít zdravotnictví potřebným inovacím v organizaci a poskytování péče, zcela nezbytné je také výrazné zvýšení transparentnosti rozhodování.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka pak vyjádřil přesvědčení, že praktičtí lékaři by měli být přirozenými průvodci pacientů zdravotnickým systémem. Právě praktický lékař by měl doporučovat specializovaná vyšetření, čímž se zabrání zbytečnému opakování úkonů, které postačí provést (a tedy i zaplatit) jen jednou.
Zamyslet se je třeba i nad uspořádáním nemocnic. Například malé nemocnice mají potenciál orientovat se na úzkou specializaci a není třeba, aby poskytovaly služby, které poskytnou zařízení jen o několik kilometrů vzdálenější. V budoucnu si pacienti budou muset zvyknout na to, že ne všechna vyšetření podstoupí v docházkové vzdálenosti. Na druhou stranu se jim dostane péče výrazně kvalitnější. „Ke zvýšení efektivity zdravotního systému je zapotřebí nových forem poskytování zdravotních služeb například v oblasti distanční péče nebo koordinace péče o chronicky nemocné pacienty, restrukturalizace nemocniční sítě a celá řada dalších kroků. To vše na základě validních dat a s delším výhledem očekávaných potřeb a nákladů,“ dodává závěrem Pavel Hroboň.
