SOCR Retail Index: Mírný optimismus i obavy z přístupu dodavatelů  

SOCR Retail Index je novým pravidelným čtvrtletním průzkumem mezi českými obchodníky, který se zaměřuje jak na hodnocení vývoje firem podnikajících v obchodě, tak na jejich subjektivní očekávání do blízké budoucnosti. „Po roce a půl propadu tržeb vidíme v letošním roce konečně oživení obchodu. Zákazníci jsou ochotni více utrácet za kvalitu, zvyšuje se frekvence nákupů a lidé více nakupují i nepotravinářské zboží. Optimismus obchodníků podporuje i zlepšování stavu české ekonomiky, což přináší růst reálných mezd, a tedy více prostředků pro nákup zboží a služeb,“ shrnuje pohled obchodníků na současnou situaci prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Dlouho očekávaný růst prodeje nepotravinářského zboží se potvrzuje – sentiment v segmentu nepotravinového zboží dosáhl hodnoty 65,9 bodu, což je o 4,2 bodu více než u potravinového zboží. Naopak u potravin došlo k poklesu o 9,9 bodu.

„Obchodníci očekávají, že se objem prodejů nepotravinového zboží bude nadále zvyšovat. Na druhé straně se u potravin ukazuje obtížný návrat k objemům prodejů z doby před krizí. Reálně jsme v segmentu potravin s tržbami stále pod úrovní roku 2019. Přestože jsou zákazníci připraveni připlatit si za lepší zboží, u většiny základních potravin jsou při útratách stále velmi opatrní a pečlivě zvažují, kdy má smysl připlatit si za lepší kvalitu a kde u komoditních potravin i nadále rozhoduje jen cena. Opatrnost při plnění nákupního košíku pokračuje i navzdory tomu, že letos máme v ČR potraviny jako celek levnější než před rokem, což není případ ostatních zemí v našem okolí,“ doplňuje Prouza.

Výsledky ukazují, že obchodníci jsou nadále optimističtí v oblasti podnikových investic a celkové ekonomické situace firmy. Index investic dosáhl vůbec nejvyšší hodnoty ze všech měřených oblastí, a to 79,3 bodu. To odráží probíhající nárůst investic do zvýšení efektivity provozů a zavádění nových IT řešení. Řada modernizačních investic se nyní začíná rozbíhat s ohledem na požadavky budoucí legislativy, např. v oblasti energetické náročnosti budov, výrazně rostou i investice do modernizace prodejen, ať už jde o snižování energetické náročnosti, automatizaci obsluhy zákazníků nebo třeba instalaci digitálních cenovek.

V oblasti celkové ekonomické situace firmy dosáhl index hodnoty 68,2 bodu, což obecně značí mírný optimismus. Většina obchodníků vnímá pozitivně oživení spotřebitelské poptávky, avšak zůstávají silné obavy z negativních vlivů, jako je zvyšování spotřebních daní či odliv zákazníků na černý trh kvůli vysokým cenám tabákových výrobků.

Největší obavy přetrvávají v oblasti dodavatelů, kde hodnocení dosáhlo pouze 47,5 bodu, přestože zde oproti létu došlo k mírnému nárůstu. Slabší hodnocení v této oblasti odráží především pokračující zvyšování dodavatelských cen, kterému v uplynulém období čelila více než třetina obchodníků. Zároveň je patrný poměrně citelný propad v hodnocení fungování dodavatelů u obchodníků s potravinami oproti nepotravinářskému zboží. Zde se odráží rovněž trvající problémy s dostupností některých druhů potravin, často vyvolaná dopady klimatických změn. Problémy se spolehlivostí některých dodavatelů vedou k rostoucí nejistotě na straně obchodníků.

V oblasti zaměstnanosti je sentiment hodnocen 57,1 bodu. Většina obchodníků plánuje zachovat současný počet zaměstnanců, přičemž někteří očekávají mírný růst spojený s expanzí a budováním nových prodejen. Největší výzvou je pro obchodníky schopnost udržet si dlouhodobě kvalitní zaměstnance a získávat nové kvalifikované pracovníky, jejichž profil odpovídá měnícím se potřebám obchodu. Nízká nezaměstnanost a rigidní trh práce v ČR jsou v tomto ohledu významnými přitěžujícími faktory.

Mezi hlavními rizikovými faktory, které obchodníci očekávají v nadcházejícím čtvrtletí, dominují především ekonomické podmínky, jako obavy z inflace či nestability měnového kurzu. Řada obchodníků zmiňuje rovněž rizika plynoucí ze změn v chování spotřebitelů, jako je nízká loajalita a přetrvávající snaha tvořit si větší finanční rezervy. Na druhé straně se mírně snižují obavy ze změn v regulačním prostředí, které nyní vnímá jako rizikové méně než třetina respondentů.