Trh potřebuje více konkurence a méně byrokracie

„Po minulých krizích se větší ochota utrácet projevovala růstem velikosti nákupního košíku. Tentokrát se větší ochota Čechů utrácet projevuje v přesunu k nákupům kvalitnějších potravin, ať už jde o větší podíl ovoce a zeleniny či kvalitnější mléčné výrobky a alternativy k masným výrobkům. Rychle také rostou požadavky na co nejpohodlnější výběr zboží a co nejrychlejší obsluhu, takže i menší obchody instalují samoobslužné pokladny a roste počet automatizovaných prodejen,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR v rámci společné tiskové konference Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) a společnosti NielsenIQ.

Podle aktuálních dat NielsenIQ spotřebitelé při nákupech čím dál více hledají kvalitu, zážitek, cenovou a časovou efektivitu. Nejrychleji rostou prodeje rychloobrátkového zboží v e-commerce a v segmentu specializovaných drogerií, zatímco hypermarkety ztrácejí podíl. V 75 % sledovaných kategorií rostou tržby rychleji u prémiového zboží než u základních položek, což potvrzuje, že se zákazníci vědomě vracejí ke kvalitě.

„Zákazníci po konci krize nehledí už jen na cenu nebo slevu, ale chtějí značku, které důvěřují, a obchod, kde pohodlně a rychle nakoupí,“ uvedl Karel Týra, generální ředitel NielsenIQ pro Česko, Slovensko a Maďarsko.

Větší ochota utrácet se projevuje i větší ochotou zkoušet nové varianty zboží a nová místa nákupů. Klesá tak loajalita vůči obchodům – jen 38 % lidí zůstává věrných jednomu řetězci, zatímco 44 % Čechů aktivně zkouší nové prodejny. Češi také patří mezi nejoptimističtější národy v EU, pokud jde o očekávání budoucího vývoje příjmů i cen.

„Čeští spotřebitelé jsou dnes sebevědomější a vybíravější – místo nejnižší ceny hledají kvalitu, efektivitu a dobrý pocit z nákupu. Sledujeme jasný posun směrem k prémiovým značkám, včetně těch privátních, a zároveň k formátům, které šetří čas. Pro obchodníky je to skvělá příležitost, jak nabídnout lepší službu a budovat dlouhodobé vztahy,“ uvedl Karel Týra, generální ředitel NielsenIQ pro Česko, Slovensko a Maďarsko.

Ačkoli se celková inflace v ekonomice stabilizuje, ceny potravin zůstávají pod tlakem. Hlavním důvodem růstu cen v obchodech jsou neúměrně rychle rostoucí ceny dodavatelů. Například zemědělské vstupy za první dva měsíce letošního roku zdražily meziročně o 9,2 %, u živočišných produktů dokonce o 11,7 %.

Druhým klíčovým problémem je vysoká tržní koncentrace v českém potravinářství, která se odráží na ziskovosti jednotlivých podniků. Zatímco sedm největších obchodních řetězců má dle posledních účetních závěrek ziskovou marži v průměru okolo 2 %, řada velkých potravinářských podniků dosahuje dvouciferných hodnot ziskovosti.

Statistická data meziročního růstu cen potravin byla ovlivněna i tím, že v březnu 2024 došlo k meziročnímu poklesu cen potravin o rekordních 5,9 %, a aktuální srovnání je proto ovlivněno i nízkou srovnávací základnou.

„Ceny potravin nejsou nikdy výsledkem jednoho faktoru. Bojujeme především s kombinací drahých vstupů, škodlivých překážek volného trhu a nerovnováhou v celém dodavatelském řetězci. Pokud chceme, aby ceny přestaly růst, musíme změnit prostředí, ve kterém obchod a výroba fungují. Zaměřit se musíme hlavně na snižování cen energií a snižování celkové energetické náročnosti, posílení konkurenčního prostředí, včetně konkurence ze zahraničí, odbourání nesmyslné byrokracie a plné využívání volné evropského trhu“ shrnuje Tomáš Prouza.

Závěrečná část tiskové konference se věnovala také aktuálnímu vývoji a trendům v evropském retailu, které poskytuje nové letošní vydání analýzy společnosti McKinsey a evropského sdružení obchodníků EuroCommerce “The State of Grocery Retail Europe 2025”.

Dle autorů této zprávy patří mezi klíčové trendy obchodu postupná transformace privátních značek z tzv. „private labels“ (na první pohled identifikovatelných s konkrétním obchodníkem) směrem k plnohodnotným „private brands“ (svébytným značkám s vlastní identitou), přičemž se očekává každoroční nárůst jejich podílu na hodnotě prodejů o 1–3 procentní body do roku 2030. Výrazně roste také zájem spotřebitelů o zdravější stravování, zejména mezi mladšími generacemi, a s tím souvisí i zvýšená poptávka po hotových jídlech určených k rychlé konzumaci. Například 77 % spotřebitelů z generace Z uvádí, že si takové pokrmy kupuje alespoň jednou měsíčně.

„Trendy, které sledujeme napříč Evropou, potvrzují, že budoucnost obchodu bude stát na kvalitě, inovacích a schopnosti lépe porozumět zákazníkovi. Roste zájem o zdravější a chytřejší volby, sílí role privátních značek a do popředí se dostává personalizovaná komunikace i moderní retail média. Česko přitom patří mezi země, kde se řada nových konceptů testuje, takže zákazníci mohou z těchto změn velmi rychle těžit,“ uzavírá Tomáš Prouza.