Jaké jsou top trendy digitální transformace

Digitální transformace není monstrum. Je jen přirozenou reakcí na měnící se svět. Za poslední rok a půl si jí podle Jindříška prošel každý z nás. Pandemie odblokovala schopnost povídat si online. I ten nejvíce konzervativní obchodník se musel naučit komunikovat přes Zoom, Google Meet nebo Teams. Díky epidemii koronaviru jsme si však uvědomili jednu věc: náš čas je vzácný. A záleží jenom na nás, komu a čemu jsme ochotni jej věnovat „face to face“. Čím vším si naše společnost ještě bude muset projít? Tím se aktuálně zabývají konzultantské firmy, výrobní společnosti, v neposlední řadě také marketing. Na 3. ročníku konference FENOMÉN uchopí téma digitalizace Tomáš Jindříšek jako hlavní moderátor Digi stage. Tady jsou jeho inspirativní poznámky.

1. Rozšíření e-commerce

Velká část digitalizace spočívá v tom, že si firma zavede e-shop. Především manažeři výrobních firem žili dlouho v domnění, že auta, nábytek, hypotéky či umění lze nabízet výhradně fyzicky. To dávno neplatí. Vloni se prodal velký a poměrně drahý ostrov u Velké Británie online.

2. Cílená segmentace

Řada zavedených e-shopů dobře funguje po logistické a servisní stránce, ale z hlediska marketingu vypadá stejně jako před deseti lety. Chybí zážitek, kterým může být názorné video, skvělé recenze nebo debata s obchodníkem. Čím prémiovější službu nebo zboží výrobce nabízí, tím více rostou i náklady na kvalitní prezentaci produktu. Do e-commerce je jednoduše potřeba přinést zkušenosti z reálného života.

3. Hybridní svět

Online a offline prostředí neexistují odděleně. Žijeme v hybridním světě, v němž si stanovujeme své preference. Online schůzky či nákupy kombinujeme s fyzickými přesně tak, jak nám to vyhovuje. Nabízí se otázka, jak oba světy optimálně spojit a kde najít pomyslné hranice.

4. Digitalizace B2B

Obchodní vztahy mezi velkoobchodními partnery se velmi rychle přesouvají do online prostředí. Digitální transformací si projdou všechny klíčové fir my. E-commerce B2B je zatím v plenkách, přesto máme v Česku celou řadu flexibilních společností, které během pandemie dokázaly změnit výrobu i technologii. Dokázaly to například Hannah nebo Česká zbrojovka.

5. B2B = B2C

Rozdíl mezi B2B a B2C se začíná pomalu stírat. Společnosti, které dosud dodávaly zboží do obchodních řetězců, se příliš nestaraly o to, jakým způsobem prodávají. Dnes musí výrobce řešit pověst značky a pomoct prodávajícímu se segmentací. Výrobci motivují prodejce, aby nabízeli jejich zboží a dávají jim k tomu přesný manuál.

6. Světový trh

I velká retailová firma, která musela do online prostředí překlopit celý svůj nákupní proces, objevila v digitalizaci spoustu výhod. Zboží a novinky dokáže představit svým obchodním zástupcům mnohem rychleji. Připojí se do Ameriky a svět se tak díky digitálnímu prostředí ještě zmenšil. Byznys je houževnatý. Najde si cestičky.

7. Sociální sítě

Prezentace v online prostředí dnes znamená mravenčí práci. Pro 80 segmentů je potřeba vytvořit 80 různých sdělení. Extrémní význam hraje video, podcasty a influenceři, kteří jsou v mnoha případech autoritami v daném oboru. High level všech uvedených trendů je pak měřitelnost. Dopad konkrétního řešení už není jen o pocitech.

8. Týmová práce

Nový svět přinesl nové zkušenosti. Vznikají nové obory, ty tradiční se transformují do hybridního světa. Konstruktér ve výrobní firmě je spíš IT specialista, digitální agentury zaměstnávají sociology, psychology, analytiky. Práce ve firmách je více týmová. Postup je komplexnější a nabízí zákazníkům řešení na míru. „Je dobré mít ve firmě lidi, kteří jsou větší než vy,“ prohlásil kdysi reklamní guru David Ogilvy. „V opačném případě totiž máte firmu plnou trpaslíků.“ S tím plně souhlasím.

9. Udržitelnost

Samotní zákazníci nás nutí, abychom nedělali rychlý byznys, ale stali se v rámci společnosti udržitelní a odpovědní. V kategoriích notebooky například dnes stále častěji srovnávají, jak jsou ekologicky vyrobeny nebo jak udržitelnou nabízí dodavatel dopravu. V důsledku toho se firmy začínají chovat zodpovědněji nejen ke svým zákazníkům, ale také k zaměstnancům nebo životnímu prostředí.

10. Veřejný segment

Na rozdíl od Západu si byznys v ČR dosud razil svou vlastní cestu. S veřejným sektorem se příliš nespojoval. Jenže přišla krize a s ní vyvstaly problémy. Státní aparát selhal. Nedostatečná digitalizace a špatný leadership jsou důkazem toho, že synergie obou sektorů bude naprostá nutnost. Byznys hraje v oblasti veřejné sféry klíčovou roli a velcí hráči si to uvědomují. Rozvoj v regionech – to je trend, kterému věřím.