Dobírkám odzvonilo, rozšířená realita nastupuje

V důsledku koronavirových opatření došlo k významné změně chování zákazníků. Až 24 % respondentů ve studii APEK uvedlo, že zcela změnili svůj způsob nakupování a dnes nakupují více na internetu. Nejvíce pak rostly meziročně oblasti potravin, léků a nábytku a bytových doplňků. Podle Heuréky pak narostly prodeje jídla a nápojů online o 45 % meziročně. O změnách chování zákazníků mluví také to, že se zvýšil podíl využívání plateb přes internet. Platbu platební kartou online využilo za poslední rok 47 % všech uživatelů, což je o 5 % více než loni. Dříve velmi oblíbenou dobírku využilo už jen 9 % zákazníků.

To, že se e-commerce a celému digitálnímu prostředí mimořádně dařilo, je vidět i na studii od McKinsey & Company, kteří deklarují růst aktivních uživatelů internetu na 83 %, tedy o úctyhodných 20 % meziročně. Česká republika se tak řadí mezi nejvíce digitální země v rámci CEE – dostala se tak například před Polsko (78 % penetrace trhu) nebo Maďarsko (75 % penetrace trhu).

Jedním z dalších vítězů pandemie jsou jednoznačně sociální sítě. Dle zveřejněné studie došlo meziročně k nárůstu času stráveného na sítích o 16 minut , což je meziroční nárůst o více než 10 %. V průměru tak tráví Češi na sociálních sítích 159 minut denně a více než 46 % všech u nich stráví více než dvě hodiny.

Při pohledu na hledanost sociálních sítí vidíme stále nejvíce dominantní YouTube a Facebook. Vítězem jarní vlny koronaviru byl Facebook, naopak v druhé podzimní/zimní vlně roku 2020 se do popředí hledanosti dostal YouTube. Velmi populární Instagram skončil až daleko za těmito dvěma platformami, především z důvodu nižšího počtu uživatelů. Při pohledu na bližší trend růstu hledanosti TikToku vidíme jeho velice dynamický růst v průběhu roku. To platforma dokládá nejen velkým přílivem nových uživatelů, ale také spuštěním reklamních formátů v rámci České republiky.

Sociální sítě se staly nejrozšířenější aktivitou z pohledu stráveného času, hned za úpravou bytů. Za nimi následuje sledování videí a filmů. Zatímco mezi roky 2018 a 2019 trh streamovacích platforem rostl o 7,6 % předplatitelů ročně, za rok 2020 to bude nejspíše růst dvojnásobný, očekává se kolem 13 %. Předpoklad je tedy, že uživatelé budou využívat více platforem najednou. Když se zaměříme na samostatné sociální sítě, tak dle dat ke konci října Facebook zaznamenal 13 % meziroční růst uživatelů na celkové číslo 2,7 miliard aktivních uživatelů. Drží tak stále první místo před YouTube s dvěma miliardami uživatelů. YouTube však také zaznamenal dvojciferný růst z cca 1,7 miliard uživatelů, tj. cca 17 % meziroční růst. Rekordmanem růstu však zůstává TikTok, který uvádí celosvětově 700 milionů uživatelů k polovině roku 2020, tedy přes 200% růst za rok a půl. I zde došlo k dramatickému růstu právě v roce 2020.

Podíváme-li se na e-commerce prodeje jako celek, můžeme vidět 16,5% meziroční růst celosvětově, což víceméně koreluje s růstem uživatelů sociálních sítí. Největší růst pak zaznamenala Střední a Východní Evropa, a to 21,5 %. Česká republika se podle výzkumu dostala na špičku v rámci globálního růstu.