Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024
09:00
Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
„Předseda ÚOHS Petr Mlsna považoval za nutné upozornit členy Senátu, že navrhovaná právní úprava by v případě přijetí zásadním způsobem narušila soutěžní prostředí nejen v České republice, ale také v Evropské unii. Důsledkem přijetí návrhu zákona by mohly být nejen značné finanční sankce ze strany Evropské komise, ale potenciálně i následná odvetná opatření jiných států, která by se mohla nepříznivě dotknout právě domácích producentů, a to nejen v oblasti zemědělství a potravinářství,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda.
Mlsna Senát upozornil i na nelogický požadavek zákona, který požaduje po obchodníkovi povinnost prodeje určitého podílu tuzemských potravin, a ne pouze nabídku, což je v praxi podle Mlsny neaplikovatelné.
„Úřad upozorňoval na protisoutěžní aspekty a negativní dopady kvót na české potraviny již v minulosti, kdy obdobné dopisy směřovaly do Poslanecké sněmovny PČR, do jejích výborů i konkrétním navrhovatelům zákona,“ uvedl Švanda.
Podle návrhu zákona, který Sněmovna schválila 20. ledna, by prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely u některých druhů potravin prodávat od příštího roku minimálně 55 % českých produktů. Podíl by postupně dál narůstal až na 73 % v roce 2028.
Návrh je nyní v Senátu. Představitelé senátních klubů ODS a STAN svůj odmítavý postoj k návrhu potvrdili už krátce poté, co poslanci návrh přijali. Kluby ODS a STAN jsou nejsilnějšími frakcemi v horní komoře, v níž má většinu opozice, která proti kvótám hlasovala už ve Sněmovně. Premiér Andrej Babiš krátce poté, co zákon prošel Sněmovnou prohlásil, že očekává, že horní komora zákonodárcům návrh vrátí.
