Kde je klíč k dostupnějšímu bydlení?
Debata o dostupnosti bydlení v Česku se točí stále dokola. Čekáme na pokles úrokových sazeb, čekáme na levnější byty, čekáme...
Zaměstnavatelé ze sektoru podnikových služeb začínají testovat model komprimovaného pracovního týdne. Ten představuje zkrácení pracovního týdne z pěti dnů na čtyři. Možnost zhuštění pracovních povinností do pouhých 4 dnů je velmi oblíbeným benefitem a přináší řadu výhod pro zaměstnance i zaměstnavatele. Vyplývá to z údajů asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb.
Diskuze o zkrácení pracovního týdne na pouhé 4 dny začínají i v ČR nabývat na intenzitě. První krok k jeho zavedení právě probíhá v oboru podnikových služeb, kde první centra testují komprimovaný pracovní týden. V rámci něj si mohou zaměstnanci rozložit své pracovní povinnosti na pouhé 4 dny v týdnu. Umožňuje to mimo jiné vysoká míra automatizace a digitalizace, která je pro obor příznačná. Hlavní motivací pro tento krok je zejména snaha center podnikových služeb zaujmout uchazeče o práci a zvýšit loajalitu stávajících zaměstnanců.
„V sektoru podnikových služeb zaznamenáváme rostoucí počet firem, které se o komprimovaný pracovní model zajímají a testují jej. Díky této inovaci si totiž dokáží udržet a dokonce posílit loajalitu a spokojenost svých zaměstnanců, což je zejména dnes, kdy převládá nedostatek kvalitních kandidátů na trhu práce, velmi důležité,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL. To potvrzují i data firem, které komprimovaný pracovní týden testují. Dvě třetiny z nich uvádí, že poskytnutí čtyřdenního pracovního týdne jim výrazně pomohlo přilákat a udržet talenty. Jejich zaměstnanci jsou navíc šťastnější, méně vystresovaní a odvádějí lepší práci.
Dle průzkumu pracovního tempa v Česku má o čtyřdenní pracovní týden zájem až 66 % zaměstnanců. Den navíc tak mohou pracovníci využít jak k aktivnímu či pasivnímu odpočinku, tak i k návštěvě lékaře, péči o rodinu a dalším libovolným aktivitám. Odpočatějším zaměstnancům totiž dle řady studií méně hrozí syndrom vyhoření. Zaměstnavatelé pak mohou těžit také z toho, že díky kratšímu pracovnímu týdnu mají pracovníci více času na rozvoj nových dovedností, které mohou následně v práci uplatnit. Obecně tak tento model pomáhá nalézt lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, kdy zejména covidová doba tuto hranici z důvodu častější práce z domova výrazně narušila.
Průkopníkem komprimovaného pracovního týdne se v oboru podnikových služeb stala společnost Novartis, která jej testuje v rámci svého komplexního projektu Reimagine Workplace. Na základě domluvy v rámci týmů a manažerů mohou zaměstnanci pracovat 4 pracovní dny v týdnu dvakrát měsíčně. „Při přechodu z šestidenního pracovního týdne na pětidenní v roce 1968 předstihlo tehdejší Československo mnohé západní země, které toto rozhodnutí učinily řadu let později. Již tehdy vládla v Evropě představa, že díky vědě a technickým pokrokům se bude v blízké době pracovat daleko méně, třeba jen tři dny v týdnu. Mám radost, že nyní, při dalším zkracování, je to náš obor, který je o krok dopředu. Komprimovaný pracovní týden je jen mezikrok,“ dodává Jonathan Appleton.