2021: Solidní výsledky českého autoprůmyslu

„Automobilový průmysl se už třetím rokem potýká s kombinací mnoha negativních faktorů. I když si rok 2021 patrně zapamatujeme jako rok čipové krize, s problémy se nepotýkali jen odběratelé polovodičů. Dodavatelské řetězce a logistika stále ještě zdaleka nefungují tak, jak jsme byli dříve zvyklí. Výrazně se prodloužily dodací lhůty dílů a surovin a v důsledku toho došlo k výraznému nárůstu cen vstupů. Výroba byla napříč světem rozkolísaná – zatímco např. v Asii produkce aut o necelých sedm procent vzrostla, evropský autoprůmysl s dalším téměř šestiprocentním poklesem produkce pokulhával,“ přibližuje situaci v minulém roce Martin Jahn, prezident Sdružení automobilového průmyslu. „Na druhou stranu je ale zapotřebí vyzvednout výkonnost tuzemských firem. Přes všechna negativa se firmám sdruženým v AutoSAPu podařilo navýšit celkové tržby. Ty teprve potřetí v historii překonaly hranici 1,1 bilionu korun, což svědčí především o dalším posunu k produkci s vyšší přidanou hodnotou,“ dodává Martin Jahn.

Nedostatek polovodičových čipů se začal ve světovém obchodu projevovat začátkem minulého roku, naplno se ale projevil především ve třetím a čtvrtém čtvrtletí, kdy byla výroba vozidel v Česku hluboko pod svým standardem. Situace na trhu s čipy se promítla také do výroby v letošním roce. „Teprve květen, kdy výroba aut dosáhla „předkrizové hranice“ 120 tisíc nových aut, přinesl do výroby v Česku alespoň trochu optimismu. Poptávka po nových vozech je nadále vysoká, situace ve výrobě ale zůstává velmi obtížná. V prognózách jsme proto opatrní, dodavatelsko-odběratelské řetězce jsou kvůli pandemii covidu, problémům v logistice i geopolitické situaci nadále velmi rozkolísané a další vývoj je tak jen těžko predikovatelný,“ říká Martin Jahn.

Pozitivní zprávou je, že na počtu zaměstnanců se minulý rok negativně nepodepsal, když ve firmách AutoSAPu jejich počet dokonce mírně narostl. Vzrostla také průměrná mzda v odvětví na více než 46 tisíc korun. „Zaměstnanost, nadprůměrné mzdy a daňové odvody mají pozitivní dopad nejen na rozvoj prakticky všech regionů Česka, ale také na tuzemský rozpočet, do kterého odvětví ročně přispívá na přímých daních a povinných odvodech odhadem okolo 70 miliard korun. Automotive je navíc lídrem v oblasti vědy, výzkumu a inovacích v českém průmyslu, ať už z pohledu rostoucího podílu počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji ve firmách, tak i z pohledu celkových investic, které tvoří téměř třetinu všech průmyslových investic do V&V u nás,“ říká Miroslav Dvořák, viceprezident Sdružení automobilového průmyslu a předseda představenstva MOTOR JIKOV Group. V souvislosti s aktuálním vývojem zároveň varuje před dopady energetické krize a jejími dopady právě na inovační potenciál firem. „Stejně jako na celou ekonomiku, tak i na firmy autoprůmyslu doléhá dramatický růst cen energií a dalších vstupů. Výrobní ceny v průmyslu v posledním období rostou meziročně dvojciferným tempem. Náklady na elektřinu a plyn se nejen u nás v podniku meziročně zvýšily pěti až sedminásobně. To bohužel výrobce limituje v úsilí vyjít vstříc požadavkům na růst mezd i v pokračování investičních záměrů, jejichž omezení povede ke ztrátě konkurenceschopnosti našich firem vůči těm ze zemí, kde se ceny energií podařilo zastropovat. Pomoc státu je tak pro řadu firem opravdu klíčová. Celé situaci nepomáhají ani odbory, které mají v této složité době nereálné požadavky, zbytečně tak tříštíme síly zdlouhavým vyjednáváním,“ dodává Miroslav Dvořák.

Neméně důležitým úkolem už pro současnou vládu bude rovněž provést český průmysl historickou transformací. Nástup čisté mobility, tlak na efektivitu a s ním spojená vyšší míra robotizace, automatizace a digitalizace výroby, a samozřejmě také soustavný tlak na vyšší ekologičnost výroby přináší podnikům i vládě celou řadu úkolů.  „Ačkoliv je zřejmé, že v tuto chvíli vláda řeší především úkoly spojené s energetickou krizí, musíme co nejdříve začít pracovat na strategickém směřování českého průmyslu. Jde nejen o aktuální podporu podnikům pomocí dostupných národních i evropských zdrojů, z delší perspektivy se pak musíme připravit na změny pracovního trhu a měnící se požadavky na kompetence zaměstnanců v autoprůmyslu. Je zapotřebí připravit cílené re-skillingové a up-skillingové vzdělávací programy pro zaměstnance a zároveň upravit i stávající systém technického vzdělávání s větším zaměřením na elektroniku, IT, kyberbezpečnost a další požadované kompetence,“ upozorňuje Martin Jahn.