Dojdeme od naprosté rarity k návrhu novely zákona?

„Novinka je to zajímavá, zejména jako finanční benefit pro zaměstnance, který se nezapočítává do výdělku. Všeobecně vzato bychom ale spíše preferovali celkové nižší zdanění práce a méně podobných výjimek, což by přineslo lepší výdělek zaměstnancům, kteří by si ho následně alokovali tak jak uznají oni sami za vhodné – třeba i na náklady práce z domova,“ říká Jana Večerková, ředitelka Coding Bootcamp Praha.

Po odsouhlasení navrhované novely by měl zaměstnavatel svému zaměstnanci kompenzovat náklady spojené s prací z domova. Hlavní novinkou by byla povinnost hradit zaměstnanci minimální paušální částku na plyn, elektřinu, paliva, dálkové vytápění, vodu nebo odpad. Návrh paušálu je momentálně ve výši 2,80 koruny za každou započatou hodinu práce. Výši této částky by ministerstvo poté každý jednotlivý rok stanovovalo ve vyhlášce. Částka by se přitom ale nezahrnovala do výdělku.

„Způsob práce se v posledních letech zásadně mění. Dříve se pracovalo převážně z kanceláře. Dnes je práce z domova mnohem více obvyklá i díky COVIDu. Některé náklady zaměstnancům již hradíme, ale vykazování je kostrbaté. Proto podporu v zákoně vítám,“ uvádí Lukáš Cirkva, partner & CEO, BCV solutions.

V důsledku pandemie a přílivu moderních trendů je již v mnoha firmách naprostým standardem nabízet určitou formu práce z domova. Ať už se jedná o hybridní druh práce, tedy kombinace práce z domu a fyzické přítomnosti v kanceláři, nebo o stoprocentní home office. Často již nastavená pravidla tak valná většina firem v plánu měnit nemá. „My standardně v dnešní době kombinujeme práci z H.O. a kanceláře. Respektive v dnešní době při práci v marketingové agentuře nepovažuji za nutné u většiny pozic fyzickou přítomnost v kanceláři, respektive ve městě či zemi,“ potvrzuje Tomáš Vacek z agentury Contexto.

Firmy, které mají ověřený způsob práce se do jiných změn nijak nehrnou. „Tuto záležitost máme již dlouho vyřešenou a upravenou naší firemní směrnicí, která upravuje celkový režim, nejen proplacení nákladů, ale také bezpečnost práce, ochranu dat, pracovní dobu a podobně,“ vysvětluje Válek Waldemar, finanční ředitel RIM CZ.

Důvodem, proč zaměstnavatelé často ani home office nenabízejí je například snazší koordinace zaměstnanců, ale i samotný zájem o offline setkávání se s kolegy z řad podřízených. „Zaměstnanci si mohou vybrat, zda budou pracovat z kanceláře, nebo z domova. Ale vidíme, že stále více lidí se chce setkávat offline a pracovat ze skutečné kanceláře, nikoliv z domova,“ dodává Tatiana Davydova, Chief Talent Officer, Parimatch Tech.

Ne každý zaměstnavatel home office podporuje a v některých případech by přesunutí zaměstnanců znamenalo ještě větší náklady než zachování běžného způsobu práce. Zaměstnavatel musí v případě, kdy zavádí home office zařídit technické vybavení spolu s nejrůznějšími licencemi pro bezproblémový vzdálený přístup, což může rapidně zvednout celkové náklady.

„V současné době vzhledem k počtu zaměstnanců umožňujeme práci z domova jen individuálně                         a většinou z osobních důvodů, nebo v případě lehčí nemoci, kdy není vhodné chodit do kanceláře. Žádné náklady za práci z domova nehradíme. Upřímně jsem zastánce spíše práce v kanceláři, kde je možnost komunikovat většinou rychleji a hlavně se lépe dlouhodobě buduje celý tým. Dlouhodobě tedy neplánujeme zavádět pravidelnou možnost práce z domova,“ říká David Buchta, CEO & Marketingový ředitel společnosti Primulus Group.

Ani samotná nepřítomnost zaměstnanců v kanceláři nemusí být tak výhodná, jak se může na první pohled zdát. Práce z domova povětšinou nemá celopodnikový charakter, jiní zaměstnanci do práce docházejí, tudíž případné úspory, například energie, jsou zanedbatelné.

„Z mé zkušenosti home office přináší naopak snížení osobních nákladů zaměstnance. Zatímco zvýšení spotřeby energií je při práci z domova téměř zanedbatelné. Zaměstnanec, který nemusí do kanceláře, výrazně ušetří na stravování nebo dopravě. V náhradě nákladů na energie tedy osobně nevidím smysl. Při práci z domova šetří zaměstnanci peníze už nyní,“ popisuje Ondřej Tyleček, CEO a obchodní ředitel reklamní a kreativní agentury Fairy Tailors.