Stále více lidí pociťuje stres a vyhoření

Následně nastoupila negativní atmosféra spojená s válečným konfliktem na Ukrajině a do toho se přidala vysoká míra inflace, která má vliv nejen na peněženky, ale právě i na psychické zdraví mnoha Čechů. Raketový růst cen energií, s ním spojená finanční nejistota, stejně tak blížící se vánoční svátky a nákupy dárků tomu přispívají ještě více.

Poslední průzkumy ukazují, že devět z deseti zaměstnanců pociťuje v práci stres. I když část z nich uvádí, že jde o stres na bázi adrenalinu, který je motivuje k větším výkonům, více než polovina cítí stresovou zátěž jako vyčerpávající. Schopnost rozpoznat u zaměstnanců příznaky vyhoření a poskytnout jim takové podmínky, aby byli znovu schopní podávat dobrý výkon, nabývá na důležitosti.

„Tento alarmující trend si uvědomuje stále více zaměstnavatelů a mnoho z nich problém řeší stále prioritněji a systematičtěji. Mnohem častěji v posledních měsících slyšíme o tzv. wellbeingu. Ten v sobě kromě podstatné péče o tělo zahrnuje i péči o psychickou stránku a mentální nastavení. Reálně tak nabývá na důležitosti úloha happiness manažera, který ve firmě pečuje o udržení vstřícných a kolegiálních vztahů, otevřenou interní komunikaci a zajištění pomoci těm, kteří cítí velkou zátěž,“ říká Radka Košíčková společnosti Profesia CZ a dodává: „Často ale zaměstnanec potřebuje pomoci rychle a řešení může být relativně jednoduché. Například den či dva dny volna navíc. Ty pomohou nyní v hektickém předvánočním období dvojnásobně.“

Pozitivním trendem je, že se syndromem vyhořením a stresem chtějí bojovat i sami zaměstnanci. To potvrzují i výsledky dobrovolného testování návštěvníků nedávno proběhlého veletrhu práce Profesia days. Již několik let zde probíhá testování na syndrom vyhoření a zvládání stresu ve stánku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Testovacím nástrojem je standardizovaná takzvaná Shiromova-Melamedova škála vyhoření (Shirom-Melamed burnout measure – SMSM). Administraci testů provádí skupina psychologů z Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Pokud srovnáme výsledky testování, můžeme konstatovat, že tento rok byl největší zájem účastníků veletrhu o testování. To naznačuje určitý trend, tedy že se lidé více zajímají o svůj duševní stav a stejně tak se zajímají i o schopnost zvládat zátěžové a stresové situace,“ komentuje výsledky PhDr. Pavel Harsa, vedoucí klinický psycholog VFN Praha a dodává: „U všech zájemců byla vidět zjevná motivace k testování i zvědavost, jak na tom jsou a velmi dobrá spolupráce při testování“.

Uvědomění si situace zvýšeného stresu by si zaměstnanci neměli nechávat pro sebe. Měli by o tom otevřeně pohovořit se svým nadřízeným. Ten si totiž tohoto problému sám často nemusí díky své pracovní zaneprázdněnosti či menší empatii všimnout.  A řešení po této vzájemné diskusi může být rychlé a jednoduché. A také přínosné pro obě strany.