Téměř 90 % domácností ušetří na energiích
Pohled z praxe
24. 4. 2024 14:23
Domácnosti, kteří pořizují fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo, v drtivé většině případů opravdu uspoří a dočkají se výrazného snížení spotřeby. Vyplynulo to...
Mimochodem, ty optimistické plány za vás nikdo jiný neudělá. Například hospodářský růst vyšel z módy. Analýza programů politických stran v zemích OECD ukazuje, že výrazně narostl protirůstový sentiment mezi politiky a politici méně mluví o prorůstových opatřeních. Můžeme optimisticky věřit, že současná krize to změní. Minimálně výstavba LNG terminálů nabrala na Evropu nevídané tempo.
Zdroj: ČS 
Zdroj: ČS Česká ekonomika si prochází recesí, která je tažená spotřebou domácností. Inflace a energetický krize se vyřádila na kupní síle domácností. Nicméně inflace by mohla začít vyklesávat z dvojciferných hodnot na jednociferné už v první polovině tohoto roku. Přispěje k tomu právě pokles kupní síly spolu s nízkou důvěrou = kolaps poptávkových tlaků. Ale i nabídková strana vykazuje protiinflační tlaky v posledních měsících. K tomu přidejme utahování měnové politiky v zahraničí (Fed a ECB). Proto by mohla ČNB ve druhé polovině roku začít s opatrným snižování úrokových sazeb.
Zdroj: ČS Česká vláda musí začít řešit ohromný strukturální deficit, který v kombinaci s nárůstem výnosů státních dluhopisů dramaticky zvyšuje náklady na obsluhu dluhu. Vysoké výnosy státních dluhopisů se navíc do nákladů dostanou nadprůměrně rychle, protože průměrná splatnost státního dluhu je v ČR 6 let, zatímco v Německu nebo na Slovensku přes 8 let. No jo, ale jestli vláda bude dogmaticky dále trvat na tom, že zvyšování daní není možné (ačkoliv je, jak jsme viděli vloni), tak si koleduje, a my s ní, o malér. Ten může urychlit případné přeřazení ČR v dluhopisových indexech J.P. Morgan z rozvíjejících se ekonomik zpět mezi vyspělé. To by totiž vedlo k částečnému výprodeji českých státních dluhopisů z portfolií zahraničních investorů. Nejistota ohledně trvání intervencí ČNB na ochranu kurzu koruny by mohla takovou změnu struktury portfolia urychlit. Optimisté čekají, že po prezidentských volbách vláda rozjede strukturální reformy.
Zdroj: ČS 
Zdroj: ČS 
Zdroj: ČS Co válka na Ukrajině? Konsensus dle Economist: dohoda o ukončení konfliktu bude nejpravděpodobněji podepsána až v hodně pozdě v roce 2024. Viděli jsme spoustu strategických chyb ze strany Ruska, výrazně slabší armádu, než jsme očekávali. Na druhé straně ruská ekonomika se otřepala z propadu dovozů z EU díky dovozům z Číny. A zákaz dovozů investičních celků bude působit dlouhodobě. Jinými slovy, schopnost Ruska vést vláku není zdaleka vyčerpána. Naštěstí není ani vyčerpána podpora Ukrajiny Západem.
Zdroj: ČS Na druhou stranu eskalace mezi Čínou a Tchaj-wanem už v letošním roce má podle Economistu pravděpodobnost „jen“ 17%. Čína bude pod drobnohledem. Svět sází na oživení ekonomiky po stažení politiky nulové tolerance covidu. Nicméně aktuálně obrovská covidová vlna spíše snižuje důvěru čínských firem. Velkou brzdou bude i krach nemovitostního trhu: v selhání je 20% všech prodejů a dluhové financování se zhroutilo téměř na nulu. To spolu s poklesem cen pozemků, velmi tvrdě zasáhne finance místních samospráv. V Číně totiž v podstatě neexistuje daň z nemovitosti a země je vysoce fiskálně decentralizovaná.
To znamená, že mnoho základních vládních funkcí je financováno z prodeje pozemků developerům. Si Ťin-ping v posledních letech udělal mnoho makroekonomických chyb, takže naděje v oživení Číny se nemusím zcela naplnit. K tomu přidejme, že díky geopolitickým rizikům bude pokračovat tlak na odpojování globální ekonomiky od Číny, což znamená přesun výroby.
Zdroj: ČS Do USA by měla přijít nejvíce očekávaná recese v historii. To, spolu s poklesem jádrové inflace by mělo přimet Fed v průběhu roku snížit sazby. První náznaky poklesu jádrové inflace jsou vidět v EMU. Tempo snižování sazeb ČNB, Fedu a ECB ale zásadně ovlivní inflační očekávání, mzdový vývoj a fiskální impulz.
