Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Členské země EU se definitivně dohodly na regulaci emisí CO2 pocházejících z nově uváděných osobních a lehkých užitkových vozů na trh. Průměrné emise nově uváděných aut na trh u dané automobilky (či skupiny automobilek) budou muset do roku 2030 klesnout o 55 % proti hodnotám roku 2021. A v roce 2035 budou muset být nulové.
Pokud to automobilky nesplní, budou podle současné regulace následovat tučné pokuty za každý gram oxidu uhličitého na kilometr u každého auta. Nicméně ještě v roce 2026 by mělo dojít k vyhodnocení, zda jsou schválené cíle reálné a případně je bude možné přehodnotit.
Po tlaku Německa, ale i Česka byla zařazena do regulace jedna výjimka. I po roce 2035 bude možné prodávat v EU nová auta na spalovací motory, ale jen v případě, že budou využívat syntetická paliva, označovaná také jako e-paliva. Evropská komise má vytvořit novou kategorii vozidel speciálně pro ta, která mohou běžet jen na uhlíkově neutrální paliva. Německo by mělo vypracovat další regulaci, která upřesní, jak tato auta mohou přispět k emisním cílům roku 2035.
Syntetická paliva vznikají chemickou reakcí – nejčastěji je nutné nejprve elektrolýzu vody vyrobit kyslík a vodík a následně vodík sloučit s CO2. Aby byla bezemisní, tak je nutné využívat obnovitelné zdroje elektřiny. Jejich spalování je pak výrazně čistší, bez síry a uhlovodíku, a pokud se využije odpadní CO2 nebo se zachytí ze vzduchu, tak jde i o uhlíkově neutrální palivo.
Jejich výhodou je tedy nízká emisní stopa, snadná manipulace a to, že se dají běžně, případně s částečnou úpravou motorů, využívat ve standardních spalovacích motorech nebo leteckých turbínách. Zároveň lze pro ně využít stávající infrastrukturu.
Naopak nevýhodou jsou obrovské investiční náklady na technologii výroby, potřeba velmi velkého množství elektřiny pro jejich výrobu, a tudíž energetická neefektivita: Z potřebné elektřiny se k rozpohybování auta dostane jen zhruba 15 %, zbytek pojme výroba. Kdyby se stejná elektřina z obnovitelných zdrojů přesměrovala rovnou do elektromobilů, tak se zhruba 80 % promění v pohyb. Třetí nevýhodou je pak zatím velmi vysoká cena.
Stáhněte si Trendovník České spořitelny
CS_TRENDOVNIK
ZobrazitAutomobilka Porsche, která v Chile spustila jeden z prvních projektů na výrobu syntetických paliv na světě, uvádí cenu 200 Kč na litr. Cena by mohla do budoucna výrazně klesnout, musí se však zefektivnit technologie zachytávání uhlíku a pravděpodobně musí do oboru vstoupit státy s levnou výrobou elektřiny, hovoří se například o Saudské Arábii.
Otázkou zatím zůstává, jak se pozná, zda je syntetické palivo opravdu ze zelených zdrojů anebo stále z fosilních. A také jak zajistit, aby nové vozy uvedené na trh po roce 2035, spalovaly pouze e-paliva a ne běžná fosilní paliva. Například šéf značky Volkswagen Thomas Schäfer v rozhovoru pro HN uvedl, že syntetická paliva jsou důležitá pro lodě, letadla, závodní vozy či veterány, ale pro masové využití se příliš nehodí a z ekologického pohledu je podle něj smysluplnější využít elektřinu přímo v elektromobilech, ne ji využívat na výrobu syntetických paliv. Značka VW tak i nadále drží svůj plán vyrábět v Evropě v roce 2033 pouze elektromobily.