Pondělí 4. března 2024
ikona hodiny11. 12. 2023 06:13

Co bude hýbat českou ekonomikou v roce 2024?

Slabá spotřebitelská poptávka, vysoké ceny energií, přetrvávající nedostatek (vhodných a spolehlivých) zaměstnanců, digitalizace, napětí v mezinárodních vztazích, obchodní války. To vše patří k faktorům, které ovlivňují české firmy a podnikatele napříč všemi sektory.

Radek Novák autor

analytik České spořitelny

Foto: Shutterstock.com Co bude hýbat českou ekonomikou v roce 2024? Foto: Shutterstock.com

Pojďme se dnes detailněji podívat na jednotlivá odvětví a na to, co bude v roce 2024 určovat jejich kondici.

Automobilový průmysl: Výrobě se daří, na obzoru riziko nižší poptávky

Podle dat Českého statistického úřadu se tuzemskému automobilovému průmyslu, kam spadají jak automobilky, tak rozsáhlá síť jejich dodavatelů v roce 2023 daří. Za leden až říjen stoupla jejich produkce v meziročním srovnání o 18 %, tržby dokonce o 22 %. Hodnota obou ukazatelů se už nachází nad úrovní předcovidového roku 2019. Ve srovnání s minulými roky totiž výrobci nemusí čelit tak rozsáhlým výpadkům dílů, zejména čipů. Na druhé straně situace řady menších a středních dodavatelů zůstává náročná, protože kvůli tlaku automobilek se jim nedaří do svých cen promítnout zvýšené náklady na energie, mzdy, suroviny či investice. Registrace nových osobních aut v EU a Spojeném království za leden-říjen 2023 meziročně silně rostly o 17 %, a to i proto, že evropský trh dohání milionové výpadky v prodejích nových aut z posledních tří let. Přesto očekávání slabšího ekonomického růstu v Evropě pro příští rok dává tušit ochlazení zájmu o pořízení nových vozů jak ze strany firemních zákazníků, tak domácností. Za leden až říjen 2023 bylo v ČR vyrobeno přes 1,1 milionu osobních automobilů, jen o 3 % méně než v roce 2019. Z toho 13 % připadalo na čistě bateriové elektromobily a plug-in hybridy. Právě rozvoj elektromobility je v současnosti nejnáročnější výzvou pro tuzemské automobilky i mnoho jejich dodavatelů. Elektrická auta jsou totiž stále dražší než auta se spalovacími motory, řada zemí EU na ně snižuje finanční podpory a sílí konkurence ze strany Tesly i dravých čínských značek. Přitom rok 2035, ve kterém má být v EU prakticky ukončen prodej nových aut na spalovací motory, se z hlediska dlouhodobějšího plánování v automobilovém průmyslu rychle blíží.

Průmysl a strojírenství: Velmi různorodý vývoj

Jednotlivým oddílům českého zpracovatelského průmyslu se v průběhu roku 2023 zatím daří dost rozdílně. Zatímco výroba motorových vozidel, dopravních prostředků, farmaceutických přípravků či usní relativně silně roste, tak produkce stavebních materiálů, kovů, chemických látek, nábytku či textilií významně klesá. Průmysl jako celek tak v roce 2023 bude stagnovat a v roce 2024 poroste, ovšem kvůli klesajícímu stavu nových zakázek jen zhruba o 1 %. Pro tuzemské průmyslové firmy je nyní zásadní, jak se jim podaří vypořádat se s rostoucími cenami energií, stále vyššími mzdovými náklady, ale i neustále potřebnými investicemi do robotizace a digitalizace. Z dlouhodobějšího hlediska se budou muset zaměřit na přechod k udržitelné a emisně méně náročné výrobě v ČR. Tomu by (snad) mohla pomoci i nová evropská regulace v podobě uhlíkového cla, účinná od roku 2026. Pro dlouhodobou konkurenceschopnost je třeba v ČR budovat firmy postavené na vlastních finálních výrobcích a službách, na českých značkách, vysoké přidané hodnotě, vývoji a inovacích či exportu do celého světa.

Energetika a odpady: Investice do obnovitelných zdrojů se rozjely

Energetika bývala stabilním odvětvím, kde změny probíhají jen velmi pomalu. Důsledky války na Ukrajině a snahy o rychlou dekarbonizaci v Evropě to však změnily. Budoucnost české energetiky bude podle chystaných vládních dokumentů (představeného Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu, chystané Státní energetické koncepce) založena na jaderné energetice a na obnovitelných zdrojích. V oblasti jádra probíhá tendr na nový blok v Dukovanech, ve hře je i opce na další bloky v Dukovanech a Temelíně. Vedle toho jsme v Česku svědky rychlého rozvoje fotovoltaických elektráren jak na střechách domácností, tak v podnikatelském sektoru. Velký boom zažívají i tepelná čerpadla. Vliv na to mají vysoké ceny energií, ale i štědré dotace, které jsou připraveny pro přechod na zelenou ekonomiku i do dalších let. Od poloviny příštího roku také bude možné sdílet elektřinu v rámci komunit a konečně se chystá i zakotvení akumulace a agregace flexibility do energetického zákona. Rozvoj obnovitelných zdrojů tak bude pokračovat. Pomalý je v ČR zatím nástup výroby elektřiny z větru, i když i v tomto oboru vidíme v posledních měsících zvýšenou aktivitu. Zemní plyn bude hrát v české energetice i nadále svoji přechodovou roli, zejména v oblasti výroby tepla a jako špičkový zdroj pro produkci elektřiny, kdy se hovoří o výstavbě 3–4 nových velkých plynových elektráren do roku 2030. Ovšem bude mít pravděpodobně menší význam, než se před ruskou agresí očekávalo. Tuzemské teplárny tak mají ztíženou cestu k náhradě uhlí, jehož spalování bude v ČR končit z ekonomických nebo politických důvodů kolem roku 2030. Cesta je v úsporách a kombinaci více různých zdrojů. Ceny elektřiny a plynu na burzách klesly z vysokých hodnot roku 2022, stále jsou však na dvoj- až trojnásobných úrovních ve srovnání s dobou před covidem. V roce 2024 už stát nebude pro koncové spotřebitele dotovat ceny energií a distribuční poplatky se z důvodu nutných investic do energetických sítí zvýší. V oblasti odpadů se obce a odpadové společnosti musí už nyní připravovat na zákaz skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů od roku 2030. I proto se v ČR chystají nové spalovny, zrychlit by však měla i příprava recyklačních projektů a výroben biometanu.

Stavebnictví: Čeká se mírný pokles

Zvyšování produkce českého stavebního sektoru přerušila v roce 2020 covidová pandemie. V letech 2021-2022 se však odvětví opět vydalo na rostoucí dráhu. V prvních deseti měsících roku 2023 se produkce pozemního stavitelství mírně snížila (meziročně -1,1 %), výkon inženýrského stavitelství klesl (-4,0 %). Vzhledem k nepříliš pozitivnímu ekonomickému výhledu lze očekávat, že stavebnictví se ani v roce 2024 nevrátí k významnějšímu růstu. Manažeři stavebních firem pro rok 2024 očekávají pokles trhu stavebních prací o 2,7 %. A to přesto, že kapacity stavebních firem zůstávají z důvodu nedostatku zaměstnanců obdobně využité jako loni (85 % ve 4. čtvrtletí 2023). Hlavním tématem posledního období byly rostoucí ceny stavebních materiálů, nákladů na pracovní sílu a ostatních vstupů. Podle dat ČSÚ se celkové ceny stavebních prací v roce 2022 zvýšily o více než 12 % a za leden–říjen 2023 o dalších 7 %. Nicméně ceny celosvětově obchodovaných materiálů, jako je ocel, dřevo a plasty, již sestoupily ze svých nedávných maximálních hodnot. A ceny materiálů vyráběných v tuzemsku (cement, beton, cihly, sklo a další) v posledních měsících zastavily svůj růst. Budoucí vývoj cen stavebních materiálů obchodovaných na burzách bude záviset především na stavu světové ekonomiky. Pokud by měl její vývoj zůstat v útlumu, nebo se ještě zhoršit, mohly by ceny těchto materiálů dále klesat z důvodu snížené poptávky po nich. Ceny stavebních materiálů, jejichž výroba je energeticky náročná, pak zůstanou zvýšené, dokud tlak na ceny energií ještě více neoslabí. Hlavními trendy v oblasti stavebnictví a budov nejen u nás, ale v celé EU jsou pokles energetické náročnosti budov, využívání obnovitelných zdrojů a snižování uhlíkové stopy. Podle návrhů Evropské komise budou muset mít od roku 2030 všechny nové budovy instalované solární panely a být emisně neutrální. Do roku 2050 by měly být na emisně neutrální transformovány i stávající budovy.

Logistika: Výkony budou záviset na kondici ekonomiky

Roky 2021 a 2022 byly pro tuzemskou silniční nákladní dopravu z hlediska přepravních výkonů nejsilnější v historii. A to především díky tomu, že se v posledních letech podařilo zvrátit klesající trend mezinárodní přepravy. Na růst vnitrostátní silniční nákladní dopravy měl silný vliv i rozvoj e-commerce sektoru. Přepravní nákladní výkony na železnici pak po poklesu v roce 2020 opět v letech 2021 a 2022 rostly, a to zejména díky rozvoji mezinárodní dopravy. V prvním pololetí roku 2023 však výkony jak silniční, tak železniční nákladní dopravy vzhledem k utlumené tuzemské ekonomické aktivitě meziročně o cca 7 % klesly. Další vývoj logistického odvětví (včetně poptávky po skladovacích prostorech) se vzhledem k jeho cykličnosti bude do budoucna odvíjet hlavně od kondice české a evropské ekonomiky. Podle našeho výhledu by za celý rok 2023 měla česká ekonomika velmi mírně klesnout (o 0,4 %), ovšem v roce 2024 by už mělo přijít oživení o 1,7 % HDP. Pro celou Evropskou unii Evropská komise očekává růst HDP v roce 2024 o 1,3 %. Dlouhodobým problémem tuzemských dopravců je nedostatek řidičů kamionů a autobusů – podle odhadů jich chybí až 25 tisíc. Trendem se tak postupně stává ozeleňování autobusového a kamionového vozového parku. Desítky autobusů na elektřinu (i vodík) už v ČR jezdí, v kamionové dopravě se trh ubírá směrem k vozům na LNG (nebo biometan) a k elektrickým kamionům.

IT a telekomunikace: Na vlně růstu

IT sektor patří k rychle se rozvíjející části české ekonomiky a ani pandemie koronaviru tento pozitivní trend nezvrátila. V ICT zpracovatelském průmyslu a IT službách působí v ČR necelých 200 tisíc pracovníků a tržby dosahují téměř jeden bilion korun. Růst sektoru bude pokračovat vzhledem k přetrvávající silné poptávce po IT řešeních a digitalizaci, přechodu ke cloudovým službám, nutným investicím do kyberbezpečnosti a zavádění nástrojů umělé inteligence do praxe. V oblasti telekomunikací budou proudit investice i nadále do optických, 5G a dalších sítí s vysokou kapacitou tak, aby bylo možné uspokojit rostoucí objemy přenášených dat. Na mediálním trhu bude rezonovat navrhované zvýšení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas a zároveň pokračující trend přechodu na předplatitelský model.

Obchod: Spotřeba domácností zůstává utlumená

Spotřeba domácností v Česku zůstává kvůli vysoké inflaci utlumená. Češi v prvních třech čtvrtletích roku 2023 nakoupili dokonce méně zboží, než v 1.-3. čtvrtletí roku 2020, kdy byla kvůli covidu uzavřena většina obchodů. Firmy zaměřené na maloobchod prodaly za leden až říjen letošního roku o 5 % méně zboží než ve stejném období roku 2022. Díky vyšším cenám však na tržbách utržily o necelá 2 % více než v roce 2022. Podle našeho odhadu by se spotřeba domácností měla po poklesu o 3 % v roce 2023 v následujícím roce vrátit k růstu (o 1,6 %). Pomůže tomu nižší inflace a všeobecné zlepšení ekonomické aktivity, i když to bude pozvolnější, než se ještě v létě předpokládalo. Hlavním trendem v obchodě zůstává prodej zboží i služeb přes internet. A to přesto, že po boomu z poslední dekády, kdy se v letech 2011-2021 u nás prodeje zboží přes internet zvyšovaly o 20 % ročně, přišlo v roce 2022 vystřízlivění. Prodeje totiž klesly o desetinu a k meziročně nižším výkonům došlo i v první polovině roku 2023. Od letních měsíců 2023 opět pozorujeme postupný mírný nárůst prodejů i tržeb e-shopů působících v ČR. Dalším velkým obecným trendem obchodu je deklarovaný boj proti plastům, důraz na ochranu životního prostředí a zdravý životní styl, což se ve velké míře propisuje i do potravinářského průmyslu. Naopak snahy politiků o zvýšení konkurenčního prostředí v celé vertikále výroby a prodeje potravin se zatím v praxi významně neprojevily.

Cestovní ruch: Jako na houpačce

Poslední roky byly pro odvětví cestovního ruchu jako na houpačce. Až do roku 2019 se zvyšovaly jak návštěvnost tuzemských ubytovacích zařízení, tak počet Čechů vyjíždějících za turismem do zahraničí. Pak přišla covidová léta 2020 a 2021, kdy se počet hostů v hotelech, penzionech a kempech v ČR propadl na polovinu a počet vyjíždějících Čechů do zahraničí klesl ještě více. V roce 2022 chtěli lidé dohnat dva ztracené roky, a tak do zahraničí vyrazilo více cestujících než v předcovidovém roce 2019. Návštěvnost tuzemských ubytovacích zařízení ovšem v roce 2022 ve srovnání s rokem 2019 zůstala o desetinu nižší. V průběhu roku 2023 navštívilo české hotely, penziony a kempy o procento více lidí než před covidem, stejně tak cestovní kanceláře hlásily velmi silnou poptávku. Na druhou stranu lidé kvůli vyšším cenám za ubytování, stravu i zábavu začali na dovolené méně utrácet. Vzhledem k nízké spotřebě domácností musí s nižšími útratami českých klientů počítat podnikatelé v cestovní ruchu i v roce 2024.

Zemědělství: Nižší dotace pro velké podniky a důraz na udržitelnost

Čeští zemědělci se museli v posledních dvou letech vypořádávat s velkou cenovou volatilitou, a to nejen u výrobků, které prodávají, ale i u krmiv, hnojiv či energií, jež využívají. Za rok 2022 sice odvětví dosáhlo vyšších zisků, v roce 2023 a pravděpodobně ani v roce 2024 se tento výsledek nezopakuje. Ceny hlavních rostlinných komodit na evropských burzách totiž klesly ze svých maxim z roku 2022, řada nákladových položek (hnojiva, energie, mzdy) se ovšem tak výrazně zatím nesnížila. Ceny zemědělských komodit by podle našeho výhledu měly být v příštím roce převážně stabilní, u některých dojde k mírnému růstu. I v roce 2024 se české zemědělské podniky budou muset sžívat s novou podobou dotační politiky, v jejímž rámci došlo k vyšší podpoře malých a středních podniků na úkor těch velkých. Vedle toho bude mnohem více dotačních peněz i regulací cílit na opatření proti změnám klimatu, ochranu půdy, zadržování vody v krajině či na podporu ekologického zemědělství. Na druhou stranu regulační tlak z evropské úrovně by mohl v souvislosti s blížícím se koncem mandátu současné Evropské komise a náladami před volbami do Evropského parlamentu oslabit. Svědčí o tom například nedávné odmítnutí návrhu na omezení používání chemických přípravků na ochranu rostlin.

Nejnovější články

Názory
Blíží se znovu do USA nemovitostní krize?

Studie, kterou vydala NBER (National Bureau of Economic...

Začínající krize v sektoru nemovitostí nakonec může americkou...

Analýzy
Startupy zaměstnávají víc Čechů než zemědělství

V praxi to znamená, že nové technologické firmy v předminulém...

V posledních čtyřech letech se počet startupů zvýšil...

Podle nasbíraných dat přitom startupy většinou představují spíše...

Cílem nového reportu je podle Mikschika přinášet veřejnosti...

Expertní pohled
Jak psychologie ovlivňuje reklamu a e-commerce?

Vystoupí na ní psychologové, influencer Kovy i zástupci...

Oči jsou nejdůležitějším smyslovým orgánem, vizuál proto představuje...

V panelové diskusi k tématu psychologie v reklamě...

Nejnovější Analýzy ze Spořky

Analýzy ze Spořky
Dopady AI: práce a úrokové sazby

Globální dopad na zaměstnanost: Očekává se, že umělá...

Obavy z nerovnosti: V rámci jednotlivých zemí by...

Jak poznáme, že AI zvyšuje produktivitu nebo že...

Podle standardní teorie oceňování aktiv by obě možnosti...

Takže sledujte dlouhodobé reálné úrokové sazby. A pokud...

Analýzy ze Spořky
V ČR je proti průměru EU o pětinu levněji

Mezi jednotlivými složkami spotřebitelského koše však panují výrazné...

V roce 2022 přišel inflační šok. V důsledků...

Nejvíce se zvýšily ceny v oblasti stravování a...

Za rok 2023 klienti České spořitelny v Polsku...

Na české domácnosti inflační vlna dopadla tak silně...

Za rok 2024 by inflace v ČR měla...

Analýzy ze Spořky
Narativy, inovace, klam a tření

Experiment ukázal, že v Austrálii, Francii, Německu, Švýcarsku...

Inovace vysvětlují polovinu dlouhodobého ekonomického růstu. Pro srovnání:...

Výzkumníci Anthropic zjistili, že velký jazykový model (LLM)...

Drtivá většina – až 90 % – světového...