České zdravotnictví hledá správný směr

Celkové běžné výdaje na zdravotní péči v ČR dosáhly v roce 2021 celkem 580 mld. Kč, což představovalo 9,5 % HDP. Velký nárůst nastal zejména v letech 2020 a 2021 v důsledku pandemie onemocnění covid-19.

Česko dominuje v EU v podílu výdajů na zdravotní péči, které pocházejí z veřejných zdrojů (86 % v roce 2021), má nízký podíl přímých plateb domácností (13 %) a prakticky se u nás nevyužívá institut dobrovolného zdravotního pojištění.

Systém českého zdravotního pojištění se po celosvětové finanční krizi v roce 2008 dostal do schodku. Kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji se obnovil až v roce 2014 a trval do roku 2020. V době covidu došlo k výraznému nárůstu jak příjmů, tak výdajů systému. Pro rok 2024 se počítá s příjmy již ve výši půl bilionu korun. Za pozitivní fakt lze považovat, že rezervy systému se od roku 2019 nacházely mezi 50 a 60 mld. Kč. Pro rok 2024 je i z důvodu úspor ve státním rozpočtu očekávaný deficit systému ve výši zhruba 9 mld. Kč a související pokles finančních rezerv.

Úhradová vyhláška na rok 2024 více podporuje dostupnost péče o děti, jednodenní péči, paliativní péči či péči o duševní zdraví. Téměř 7 miliard korun navíc se přidá na odměňování zdravotníků nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví pak chystá strategický dokument (bílou knihu), který má nastolit budoucí směr českého zdravotnictví.

Podle dat České lékárnické komory bylo v roce 2022 v ČR 2 535 lékáren. Českému trhu přitom dominují lékárny ve vlastnictví právnických osob (2 000). 30 % trhu co do počtu lékáren drží dva největší řetězce – Dr. Max a Benu.

Od roku 2015 stoupají v ČR tržby v maloobchodě s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím. V letech 2020-2022 na to měla hlavní vliv vyšší poptávka po lécích. V roce 2023 Češi nakoupili zhruba stejně farmaceutických a zdravotnických produktů jako v předcházejícím roce, na rostoucích tržbách lékáren se tak podepsaly vyšší ceny léků.