Jak může Česko vydělat na světlé budoucnosti jádra?

Jaderná energetika byla v EU od havárie japonské elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 pod tlakem. Ten pocházel zejména z rozhodnutí Německa odstavit všechny své jaderné reaktory do roku 2022, k čemuž nakonec došlo o rok později. Útok Ruska na Ukrajinu, a z něj pramenící energetická krize, však pohled veřejného mínění a postoj řady zemí na jadernou energetiku změnily. Hned po začátku ruské invaze Belgie oznámila, že prodlouží o 10 let odchod země od jádra. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase zveřejnil plán na výstavbu až 14 nových jaderných reaktorů. Plány v jaderné energetice mají i Bulharsko, ČR, Nizozemsko, Rumunsko, Slovensko či Slovinsko. Velkými ambicemi se netají Polsko. Na evropské půdě zároveň získává čím dál silnější slovo takzvaná nukleární aliance, reprezentovaná 16 evropskými zeměmi (Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Finsko, Francie, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, ČR, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Švédsko, plus Itálie s pozorujícím statusem a Spojené království jako hostující země.).

Tento tlak se v posledních zhruba dvou letech začal propisovat i do přijímané evropské legislativy. Výstavba a provoz jaderných elektráren byly nakonec za určitých podmínek zahrnuty do taxonomie EU, tedy klasifikace udržitelných ekonomických aktivit. Do cílů EU v oblasti obnovitelného vodíku se zase bude započítávat i vodík, vyráběný v zemích s energetickým mixem založeným na jaderné energetice. Technologie pro výrobu energie z jaderných procesů a malé modulární reaktory jsou rovněž součástí Aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. A v neposlední řadě v rámci unijní reformy trhu s elektřinou bude umožněna veřejná podpora investic do výroby elektřiny z jádra, a to v podobě povinných rozdílových smluv (contracts for difference). Na klimatické konferenci COP28 v Dubaji pak v prosinci 2023 více než dvacítka zemí ze čtyř kontinentů (včetně České republiky) podepsala Deklaraci za ztrojnásobení jaderné energie, jejímž cílem je do roku 2050 třikrát zvýšit jadernou energetickou kapacitu ve srovnání s rokem 2020.

Jaderná energetika má tak na evropském kontinentu našlápnuto ke světlé budoucnosti. A Česká republika by se na jejím rozvoji nejen v Evropě, ale po celém světě měla podílet. Historicky má totiž velmi silnou pozici v jaderném průmyslu – podle Aliance české energetiky bylo 90 % českých jaderných elektráren vyrobeno tuzemskými firmami. A naše kompetence bychom měli využít i při vývoji, designu, dodávkách a výstavbě malých modulárních reaktorů.

Dnes má podle Aliance české energetiky český průmysl objektivní možnosti podílet se na dodávkách nového jaderného zdroje v ČR ze 65-70 %. Český průmysl je schopen dodávat klíčová zařízení jaderné elektrárny od jaderného ostrova (z 50 %) přes turbínový ostrov (z 85 %) a systémy kontroly a řízení (ze 70 %) až po stavební části (z 85 %). V Alianci je nyní sdruženo 13 tuzemských společností, které zaměstnávají téměř 12 tisíc zaměstnanců a vykazují celkový roční obrat přes 64 mld. Kč. Patří mezi ně mimo jiné Doosan Škoda Power (vývoj a výroba parních turbín), ŠKODA JS (inženýring, výroba a servis tlakovodních jaderných reaktorů), ALTA (dodávky jaderných materiálů a palivových článků), I&C Energo (řídicí, průmyslové informační a elektrické systémy), SIGMA GROUP (čerpací technika), ZAT (vývoj, projekce, výroba, instalace i servis elektronických zařízení, řídicích systémů a jejich komponent), Elektro Kroměříž(rozvaděče), OSC (simulační a řídící systémy) či Vítkovice Energetické Strojírenství (výroba tlakových a netlakových dílů elektráren).

V ČR pak působí desítky dalších firem a dodavatelů schopných realizovat zakázky pro jaderné elektrárny a zároveň máme v oblasti jaderné energetiky špičkový výzkum. Ten je soustředěn na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni. Praktický výzkum a vývoj probíhá ve Skupině ÚJV Řež, která se podílí na vývoji konceptu vysokoteplotního reaktoru IV. generace a sama vyvíjí hned tři typy malých modulárních reaktorů. Ale také soukromé společnosti Witkowitz Atomica a Teplátor rozvíjejí své koncepty malých modulárních reaktorů.

Česká republika by tedy měla očekávaný rozvoj jaderné energetiky využít. Přínosem by přitom nebyl jen pro českou energetickou soustavu, ale i pro celý ekosystém tuzemského jaderného průmyslu. České firmy by totiž mohly z účasti na dukovanském jaderném tendru těžit i při stavbě dalších jaderných bloků ať už v Česku nebo v zahraničí.