Pro firmy je připravena miliarda na inovace
Aktuality
27. 4. 2024 05:43
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo II. výzvu aktivity Inovace Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Cílem výzvy...
V souvislosti s pokračujícím trendem práce z domova firmy v postcovidové době mění tvář svých kanceláří a přizpůsobují je novým způsobům práce a spolupráce. Asi největší změnou je změna poměru prostoru určeného na individuální práci a na spolupráci a networking. „Zatímco v předpandemických kancelářích bylo plných 70 % plochy dedikováno individuálním pracovním místům a 30 % zasedacím místnostem a dalším prostorám, dnes se poměr mění. 30–40 % je určeno pro pracovní místa, 60–70 % pro týmovou spolupráci, networking, stravování či relaxaci,“ vysvětluje Jana Vlková, ředitelka oddělení Workplace Advisory ve společnosti Colliers. Změnu pak doznávají i samotná pracovní místa, a to zejména díky rozmachu desk sharingu, který zavádí rostoucí počet firem. Například z dat asociace ABSL vyplývá, že jej alespoň částečně využívá již 56 % center IT, podnikových a zákaznických služeb. „V praxi to znamená, že pracovní místo, které bylo dříve pevně přiděleno jednomu zaměstnanci, nyní může být využíváno více lidmi, což snižuje náklady na pronájem a údržbu kanceláří. A díky tomu mohou firmy do těchto míst a jejich vybavení více investovat,“ popisuje Jana Vlková s tím, že zaměstnanci mohou alternativně využívat k práci i další prostory, jako například kreativní zóny či nejrůznější neformální zóny, a zpestřit si tak pracovní týden, který se stále z větší části odehrává na home office.
Více prostoru, vyšší standard
Při tradičním uspořádání kanceláře se na jeden pracovní stůl obvykle počítalo s 10–12 m2, dnes se kalkuluje se 14–16 m2. Při přepočtu na jednoho zaměstnance se však jedná o snížení na 6–8 m2. Při sdílení pracovních míst se totiž obvykle počítá s poměrem 0,33 – 0,7 stolu na jednoho zaměstnance. Větším prostorem na jedno pracovní místo ovšem růst standardu nekončí, firmy investují i do jeho kvalitnějšího vybavení. „Zatímco před pandemií byla většina zakázek provedena ve středním či nižším standardu, tak letos už je naopak většina kancelářských míst realizována v nadstandardu, tedy například s polohovatelnými stoly, ergonomickými židlemi či kvalitním osvětlením. Více se investuje i do zeleně, důraz se často klade na dražší přírodní materiály a s rozmachem hybridní práce samozřejmě i na technologie,“ všímá si Jana Vlková. Zatímco průměrné náklady na jedno pracovní místo zahrnující psací stůl, kancelářskou židli, uzamykatelný kontejner, dělící paraván a osvětlení dříve dosahovalo zhruba 1 000 euro, dnes se často pohybuje až o polovinu výše.
Kanceláře odrazem firemní kultury
I když v českých kancelářských oborech stále převládá home office, neznamená to úsvit kanceláří. A vyšší investice do jejich vybavení jsou toho důkazem. Svou roli přitom hraje i to, že představují důležitý aspekt v rozhodovacím procesu o přijetí pracovní nabídky. „Dle dat ABSL z domova pracuje 62 % zaměstnanců 2-4 dny v týdnu a 29 % dokonce celý týden. I přesto chce 19 % firem rozšířit své kanceláře. Chtějí totiž pro své lidi vytvořit atraktivní zázemí a inspirativní prostředí, které podpoří kreativitu a komunikaci mezi týmy a zároveň dá jasný obrázek o hlavních hodnotách společnosti,“ dodává na závěr Jana Vlková. Kanceláře dnes už dle ní nejsou jen o prostoru pro individuální práci, mnohem důležitější je sociální interakce, výměna znalostí a podpora firemní kultury.
