Zvládne Evropa zimu s nízkými zásobami plynu? Máme tři scénáře
Jen co do Česka dorazilo chladnější počasí, cena plynu na burze zase svižně roste. Evropský benchmark TTF se znovu dostal...
Uplynul rok od účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů. Podle největšího poskytovatele whistleblowingového řešení v České republice, platformy NNTB, vzrostl počet oznámení trojnásobně. Lidé využívají whistleblowingové nástroje i k posílání připomínek nebo nápadů na zlepšení. Zákon tak ve výsledku pomáhá s budováním otevřené firemní kultury.
Nejviditelnějším pozitivním výsledkem zákona je podle Jana Slámy z NNTB samotné zvednutí tématu interního whistleblowingu a ochrany zaměstnanců, kteří se rozhodnout oznámit nějaké nekalé jednání. Díky tomu, že se tématu dostalo nejen do mediální pozornosti, se jím totiž začaly firmy zabývat, a minimálně dva tisíce zaměstnavatelů v návaznosti na to zavedlo kvalitní systémy ochrany whistleblowerů. „I do Česka tak začal přicházet západní trend budování takzvané speak-up culture neboli otevřené firemní kultury, ve které mají zaměstnanci možnost se kdykoliv s čímkoliv ozvat, a to anonymně,” vysvětluje pozitiva Jan Sláma, podle kterého je celkový nárůst všech podnětů oproti předešlému roku trojnásobný.
NNTB, v zahraničí fungující pod názvem FaceUp, využívá jen v České republice 1 500 firem. K jednotlivým podnětům NNTB přístup pochopitelně nemá, ale podle Jana Slámy lze identifikovat kategorie, do kterých oznámení spadají.
1. Nápady, pochvaly, otázky
2. Šikana a sexuální obtěžování
3. Firemní kultura, kolektiv
4. Krádeže a korupce
5. Psychika, vyhoření
6. Diskriminace
7. Bezpečnost
8. Zákoník práce
9. Životní prostředí
10. GDPR
Zákon však má podle Jana Slámy i svá negativa. Hlavním problémem je podle něj chybějící úprava anonymních oznámení; zákon je nezakazuje, ale ani anonymní oznamovatele nechrání. Z dat přitom jednoznačně vyplývá, že anonymní oznámení jsou klíčová, tvoří vždy v oznámeních většinu a zároveň nejzávažnější oznámení jsou téměř vždy podávána anonymní formou.
„Česká transpozice Evropské směrnice do zákona o ochraně oznamovatelů je podle mého názoru opravdu zpackaná. Původní návrhy Ministerstva spravedlnosti odpovídaly zkušenostem z praxe i radám odborníků, ale pan poslanec Benda, potažmo ODS, z něj nakonec vytvořili kočkopsa, který nepomáhá firmám, ani zaměstnancům. Zákon ale určitě smysl měl a má, protože otevřel téma whistleblowingu, o který se tak firmy začaly zajímat, mnohé pochopily jeho hodnotu, a nakonec nastavily interní pravidla ochrany oznamovatelů správně, i když zákon jim v tom moc nepomohl,” uzavírá Jan Sláma z NNTB.
Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako nástroj na bezpečné oznamování šikany na školách. Na konci roku 2020 vznikla firemní verze, díky které je možné odhalovat nekalosti i v pracovním prostředí. Zaměstnanci se tak mohou bezpečně, interně a na pár kliknutí obrátit na příslušnou osobu, která má povinnost se jejich podněty zabývat.