sobota 7. prosince 2024
ikona hodiny 31. 7. 2024 07:26

Rok od zákona o ochraně oznamovatelů

Trojnásobný nárůst počtu oznámení

Uplynul rok od účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů. Podle největšího poskytovatele whistleblowingového řešení v České republice, platformy NNTB, vzrostl počet oznámení trojnásobně. Lidé využívají whistleblowingové nástroje i k posílání připomínek nebo nápadů na zlepšení. Zákon tak ve výsledku pomáhá s budováním otevřené firemní kultury.

Foto: Shutterstock.com
Rok od zákona o ochraně oznamovatelů - trojnásobný nárůst oznámení Foto: Shutterstock.com

Nejviditelnějším pozitivním výsledkem zákona je podle Jana Slámy z NNTB samotné zvednutí tématu interního whistleblowingu a ochrany zaměstnanců, kteří se rozhodnout oznámit nějaké nekalé jednání. Díky tomu, že se tématu dostalo nejen do mediální pozornosti, se jím totiž začaly firmy zabývat, a minimálně dva tisíce zaměstnavatelů v návaznosti na to zavedlo kvalitní systémy ochrany whistleblowerů. „I do Česka tak začal přicházet západní trend budování takzvané speak-up culture neboli otevřené firemní kultury, ve které mají zaměstnanci možnost se kdykoliv s čímkoliv ozvat, a to anonymně,” vysvětluje pozitiva Jan Sláma, podle kterého je celkový nárůst všech podnětů oproti předešlému roku trojnásobný.

Co lidé nejčastěji řeší?

NNTB, v zahraničí fungující pod názvem FaceUp, využívá jen v České republice 1 500 firem. K jednotlivým podnětům NNTB přístup pochopitelně nemá, ale podle Jana Slámy lze identifikovat kategorie, do kterých oznámení spadají.

Témata, která oznamovatelé řeší – pořadí podle četnost podání

1. Nápady, pochvaly, otázky

2. Šikana a sexuální obtěžování

3. Firemní kultura, kolektiv

4. Krádeže a korupce

5. Psychika, vyhoření

6. Diskriminace

7. Bezpečnost

8. Zákoník práce

9. Životní prostředí

10. GDPR

Zpackaný zákon

Zákon však má podle Jana Slámy i svá negativa. Hlavním problémem je podle něj chybějící úprava anonymních oznámení; zákon je nezakazuje, ale ani anonymní oznamovatele nechrání. Z dat přitom jednoznačně vyplývá, že anonymní oznámení jsou klíčová, tvoří vždy v oznámeních většinu a zároveň nejzávažnější oznámení jsou téměř vždy podávána anonymní formou.

„Česká transpozice Evropské směrnice do zákona o ochraně oznamovatelů je podle mého názoru opravdu zpackaná. Původní návrhy Ministerstva spravedlnosti odpovídaly zkušenostem z praxe i radám odborníků, ale pan poslanec Benda, potažmo ODS, z něj nakonec vytvořili kočkopsa, který nepomáhá firmám, ani zaměstnancům. Zákon ale určitě smysl měl a má, protože otevřel téma whistleblowingu, o který se tak firmy začaly zajímat, mnohé pochopily jeho hodnotu, a nakonec nastavily interní pravidla ochrany oznamovatelů správně, i když zákon jim v tom moc nepomohl,” uzavírá Jan Sláma z NNTB.

Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako nástroj na bezpečné oznamování šikany na školách. Na konci roku 2020 vznikla firemní verze, díky které je možné odhalovat nekalosti i v pracovním prostředí. Zaměstnanci se tak mohou bezpečně, interně a na pár kliknutí obrátit na příslušnou osobu, která má povinnost se jejich podněty zabývat.

Nejnovější články

Názory

Proč se rozevírají nůžky mezi ekonomikou USA a eurozónou a co s tím

Globální ekonomická situace, jak ji prezentuje hospodářský výhled...
Aktuality

Vyhlášení 29. ročníku Českých 100 Nejlepších

Pan-evropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci...
Aktuality

Dohoda EU-Mercosur otevírá nové příležitosti

Evropská unie a skupina států Mercosur (Brazílie, Argentina,...

Nejnovější Analýzy

Názory

Regulace ruku trhu nenahradí

Jak lehce se v Česku podniká, je do velké...
Analýzy

Vysoké náklady na pracovní sílu a byrokracie

Vysoké náklady na pracovní sílu, nedostatek kvalifikovaných pracovníků...
Analýzy

V Česku ženy vlastní téměř 16 % firem 

V podnikání mají muži stále výrazně vyšší vliv...