Výrobci softwaru a aplikací mají 24 hodin na nahlášení útoku
Od 11. září se začala uplatňovat jedna z prvních praktických povinností evropského nařízení Cyber Resilience Act (CRA). Výrobci softwaru, aplikací...
Pokud hledáme tvrdá data, která dokládají strukturální převahu Evropy nad Ruskem, stačí začít základními makroekonomickými ukazateli. Hrubý domácí produkt celé EU dnes převyšuje HDP Ruska přibližně devítinásobně. Připočteme-li Spojené království a Norsko, náskok narůstá na téměř jedenáctinásobek. Jinými slovy: ruská ekonomika představuje zhruba jednu desetinu evropského výkonu.
Demografie tento nepoměr dále podtrhuje. Evropský blok má zhruba třikrát více obyvatel než Rusko – a tím pádem i výrazně větší pracovní sílu, spotřebitelskou, výrobní a výzkumnou základnu. Produkce těžkých nákladních vozidel? Opět trojnásobný náskok. A pokud přejdeme ke strojírenství obecně, rozdíl je doslova propastný: celková výroba automobilů – včetně trucků – je v EU více než dvacetinásobná oproti ruské produkci.
Evropa drží převahu i v tradičním průmyslovém sektoru, který Moskva historicky považovala za strategický – ve výrobě oceli překonává EU Rusko přibližně 1,8násobně.
Tato data jsou víc než jen účetní bilance. Jsou základním argumentem proti narativu, že Evropa je vůči Rusku slabá, závislá nebo snad dokonce ohrožená. Skutečnost je přesně opačná: pokud bychom dokázali svůj potenciál lépe organizovat a strategicky koordinovat, představuje evropský blok zcela jednoznačně silnější, stabilnější a technologicky vyspělejší celek než Ruská federace. Navíc se bavíme v případě EU o budování obrany. Podle historických analýz a vojenských studií útočník potřebuje dvojnásobek prostředků (vojenské, lidské, logistické apod.), aby dosáhl stejných efektů jako obránce. Typičtější poměr u moderních konfliktů (zejména v asymetrickém prostředí nebo při ofenzívě proti dobře připravené obraně) je 3:1 až 5:1.
Jinými slovy – ruský vliv v Evropě nikdy nestál na ekonomické převaze. Stál na schopnosti hrát geopolitický poker s nízkými kartami, ale s přesvědčivým bluffem. A na evropské nerozhodnosti. Evropa má dnes k dispozici nejen větší vojenský a průmyslový základ, ale také mnohem robustnější technologickou a finanční infrastrukturu. V čem tedy spočívá skutečný problém? Ne v nedostatku zdrojů – ale v nedostatku vůle, koordinace a dlouhodobé strategie. Místo abychom hráli roli ekonomického obra, často působíme jako geopolitický trpaslík.
Pokud chceme být skutečným aktérem, nikoli pouze arénou cizích zájmů, musíme začít vnímat svá čísla jako zdroj síly. Nejen že máme převahu – máme i odpovědnost ji využít.