AI už píše třetinu kódu. A to jsme teprve na začátku.

Nová studie detekuje, kolik kódu na GitHubu za posledních šest let napsala AI. Prošli přes 80 milionů commitů v Pythonu a výsledky právě zveřejnili v preprintu s názvem Who is using AI to code?

V roce 2020 psala AI prakticky 0 % kódu. Dnes, na konci roku 2024, je to v USA už přes 30 % všech funkcí v Pythonu. V Německu a Francii je to o něco méně (24 %), V Indii 21 %, Rusko a Čína zůstávají pozadu (15 % a 12 %). To není hype – to je transformace.

Ukazuje se také, že čím novější účet na GitHubu, tím vyšší podíl AI kódu. Nováčci ji používají až ve 41 % svého kódu. Ostřílení veteráni spíš „důvěřují vlastnímu mozku“ (nebo mají starší workflow, kdo ví).

Pomocí modelů výzkumníci odhadli, že když se vývojář přesune z nuly na 30% využití AI, zvýší počet commitů o 2,4 % za čtvrtletí. Není to revoluce – ale není to ani zanedbatelné.

Pokud tyto efekty přeneseme na celý americký trh softwarového vývoje, dostáváme konzervativní odhad přínosu AI mezi 9,6 a 14,4 miliardy dolarů ročně. A když použijeme data z jiných experimentů, kde se zvyšovala rychlost dokončení úkolů o 13–26 %, tak už se dostáváme na 64–96 miliard dolarů. To je 0,2-0,3 % HDP.

Možná nejzajímavější zjištění? Generativní AI zvyšuje počet nových knihoven, které vývojář používá. Uživatelé častěji zkouší nové kombinace, jiné balíčky – častěji vstupují do neznámých vod.

To odporuje některým studiím, které tvrdily, že AI snižuje kolektivní inovaci. Tady to vypadá, že AI nejen posouvá individuální hranice, ale i globální „programátorské frontier“.

Ještě nejsme ve fázi, kdy by AI kompletně převzala vývoj. Ale její vliv už je masivní, měřitelný a strukturální.

Pro země jako Česko, které má technicky dobře vybavené lidi, to není hrozba. Je to zrychlený pruh v levém jízdním pruhu ekonomiky.

Otázka není, zda se máme zapojit. Otázka zní, jak rychle dokážeme AI začlenit do každodenního vývoje, výuky a firemní kultury – dřív, než se stane standardem jinde.