Německo chytne druhý dech a mohou být u toho i Češi
Německo i díky masivním veřejným výdajům překoná své hospodářské problémy, věří globální byznys, jehož větší část plánuje v zemi navýšit své...
Počet zahraničních pracovníků v Česku dále roste. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí jich loni bylo 935 tisíc, meziročně o 11 % více. Tento trend potvrzují i data Gi Group a Grafton Recruitment. Zatímco loni pracovníky ze zahraničí zaměstnávaly zhruba dvě třetiny společností, letos jde už o 84 %. Firmy přitom oceňují zejména jejich přínos při rychlejším obsazování otevřených pozic a při zajištění směn. V každodenním provozu ovšem mezi českými a zahraničními pracovníky přetrvává celá řada bariér, především v komunikaci a v rozdílném přístupu k práci. Většina společností přesto integraci mezinárodních týmů systematicky neřeší.
I když dnes zahraniční pracovníci nacházejí uplatnění napříč všemi sektory ekonomiky, nejvýrazněji jsou zastoupeni v logistice, kde je dle dat Gi Group a Grafton Recruitment zaměstnává až 92 % firem, a v průmyslu (86 %). „Zahraniční pracovníci přestávají být v českých firmách doplňkem pracovních týmů, ale stávají se jejich stabilní součástí. Klíčovou roli hrají především v oborech, které se dlouhodobě potýkají s nedostatkem lidí, a pak také u fyzických, směnných a méně atraktivních pozic,” říká Radka Čechová manažerka z Gi Group Grafton Recruitment.
S pracovníky jiné národnosti se ve svém zaměstnání dle průzkumu Gi Group a Grafton Recruitment setkalo již 70 % lidí, meziročně o 3 procentní body více. Přínos zahraničních kolegů vnímají především v každodenním provozu. Nejčastěji zmiňují lepší obsazenost směn (28 %), přenos mezinárodních zkušeností (26 %) a také nižší pracovní tlak díky dostatečnému počtu lidí v týmu (23 %). Firmy se naopak na přínosy dívají více optikou náboru a výkonu. Pro 61 % z nich je klíčové rychlejší obsazení volných pozic a téměř polovina (47 %) oceňuje ochotu zahraničních pracovníků pracovat ve směnném režimu.
Přestože zahraniční pracovníci přinášejí firmám řadu benefitů, jejich zapojení do pracovních týmů často naráží na opakující se překážky. Nejvýznamnější z nich zůstává jazyková bariéra, kterou uvádí zhruba polovina zaměstnanců a více než dvě třetiny zaměstnavatelů. Třetina pracovníků zároveň poukazuje na rozdílný přístup k práci a téměř třetina na kulturní odlišnosti v komunikaci. Firmy vedle toho upozorňují i na systémové komplikace, zejména byrokracii, dlouhé čekací lhůty a s tím spojené náklady.
Zásadním problémem však zůstává nedostatečná podpora spolupráce mezi lokálními a zahraničními zaměstnanci. Systematické nástroje, které by ji usnadňovaly, většině firem chybí. Školení či workshopy zaměřené na spolupráci s kolegy ze zahraničí absolvovala jen necelá třetina zaměstnanců. Z pohledu firem nabízí podobnou podporu pouze 18 % společností, dalších 6 % ji poskytuje jen manažerům. Plných 76 % firem přitom žádné specifické programy v této oblasti nenabízí.
Podpora integrace zahraničních zaměstnanců se ve firmách nejčastěji opírá o školení. Přístup k nim však má jen čtvrtina zaměstnanců. Zatímco bílé límečky častěji uvádějí teambuildingy, pracovníci v průmyslu se opírají spíše o podporu personálních agentur.
Z pohledu Gi Group a Grafton Recruitment je ovšem podíl společností, které se podpoře integrace věnují, málo. „Integrace není jednorázový krok, ale dlouhodobý proces. Nestačí jen úvodní zaškolení, firmy musí průběžně pracovat s celým týmem a aktivně podporovat spolupráci, jinak se potenciál zahraničních pracovníků plně nevyužije. Zkušenosti také ukazují, že do procesu integrace musí být zapojeni i stávající zaměstnanci, kterým je potřeba řádně vysvětlit nejen kulturní rozdíly, ale i přínosy zahraničních kolegů. Ty spočívají především v tom, že jsou ochotnější pracovat ve vícesměnném provozu než lokální zaměstnanci, a tím zvyšují konkurenceschopnost zaměstnavatele na trhu,“ říká Radka Čechová z agentury Gi Group a Grafton Recruitment, která s náborem, podporou i péčí o zahraniční pracovníky firmám pomáhá. A nejde jen o podporu při samotném výkonu práce a integraci do pracovních týmů, ale i adaptaci na nové prostředí.