Hormuz a Hyperscaleři

Mírové rozhovory s Íránem se nikam neposouvají. Donald Trump označil íránskou odpověď na americký návrh na ukončení války za „zcela nepřijatelnou“. O obsahu íránské odpovědi bylo zveřejněno jen málo podrobností, ale údajně kladla důraz na ukončení nepřátelských akcí v regionu a zajištění bezpečného průjezdu Hormuzským průlivem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím prohlásil, že válka neskončí, dokud Írán neodevzdá veškerý svůj vysoce obohacený uran, čímž naznačil, že k tomu může dojít i silou. Takže trh, který čekal, že konec je blízko, reagoval překvapeně a ceny ropy během obchodování v Asii vzrostly. Data z trhu práce USA ukázala, že v dubnu bylo vytvořeno 115 tisíc nových pracovních míst. To je solidní číslo, bez signálu recese. Brent vysoko. A S&P 500 dosáhl nového historického maxima.

Ceny výrobců v Číně vzrostly v dubnu meziročně o 2,8 %, což je největší nárůst od roku 2022. Čínské ministerstvo statistiky to přičítalo „rychlému růstu mezinárodních cen komodit“ a větší poptávce v „určitých domácích odvětvích“. Válka v Íránu pomohla ukončit deflační tlaky z Číny, ale domácí poptávka zůstává slabá. Spotřebitelské ceny vzrostly o 1,2 %.

Trump přijede do Číny 14. května. Válka způsobila odložení původně naplánovaného setkání obou lídrů. Konflikt bude jedním z mnoha sporných témat k diskusi. Minulý týden uvalily Spojené státy sankce na tři čínské satelitní firmy za dodávání snímků Íránu. Setkání lze rámovat jako bod, kde se čtyři dosud separátně obchodované systémy (Hormuzský průliv, sankční architektura USA–Čína, dodavatelský řetězec polovodičů a vzácných zemin a íránská nástupnická struktura) vtěsnají do jednoho diplomatického okna. Bloomberg zdůrazňuje asymetrii osobního vztahu: Trump opakovaně nazývá Xi přítelem, Xi to udělal jedinkrát. Čínská vyjednávací pozice je silnější (kontrola vzácných zemin, absence midterm voleb, absence lame-duck statusu). Čína údajně naznačuje: čím víc Trump ustoupí v otázce Tchaj-wanu, tím víc dostane v obchodu.

Ukrajina a Rusko se navzájem obvinily z porušení třídenního příměří, které začalo v sobotu. Vladimir Putin řekl, že věří, že válka „se chýlí ke konci“.

Alphabet oznámil plány na první emisi dluhopisů denominovaných v japonských jenech, protože se snaží získat více finančních prostředků na své investice do umělé inteligence. Mateřská společnost Googlu doufá, že v roce 2026 utratí 190 miliard dolarů na infrastrukturu umělé inteligence. Minulý týden společnost získala téměř 17 miliard dolarů vydáním dluhopisů denominovaných v eurech a kanadských dolarech.

Polovodiče jsou motor, který táhne celý index nahoru. Zisky polovodičového SOX indexu na příští rok brokeři odhadují na téměř dvojnásobek loňska. Poptávka po čipech, jak sofistikovaných AI akcelerátorech, tak banálnějších paměťových čipech, převyšuje nabídku, což může uzavření Hormuzského průlivu ještě zhoršit (narušení dodavatelských řetězců pro materiály). SOX index od spuštění ChatGPT překonal Magnificent Seven, což představuje fundamentální obrat v tom, kdo z AI těží nejvíc. Trh ale zároveň vykazuje extrémní koncentraci: cap-weighted S&P 500 stále více předstihuje equal-weighted verzi. 42 akcií generuje většinu výnosů indexu. Normálně je to kolem 100.

Hyperscaleři (Alphabet, Amazon) investují do Anthropic a OpenAI, ty pak utrácejí za cloudové služby svých sponzorů, a sponzoři si mezitím účtují rostoucí valuace svých investic jako „other income“. V prvním kvartálu 2026 zaúčtovaly Alphabet a Amazon dohromady 53 mld USD v „other income“, z toho 49 mld explicitně z podílů v soukromých firmách. Tato položka tvořila 34 % celkových příjmů pěti největších hyperscalerů. OpenAI a Anthropic přitom tvoří zhruba polovinu objednávek cloudových služeb u Oracle, Alphabetu, Amazonu a Microsoftu. Peníze tedy kolují v uzavřeném okruhu a trh tomu říká „zisky“.

Gita Gopinath z MMF nabízí rámec: to, co vidíme, není hloupost ani cynismus, ale moral hazard. Trhy nemusí věřit, že je vše v pořádku. Stačí, když věří, že budou zachráněny. Gopinath to nazývá „bliss trade“: od covidu přes Ukrajinu po Hormuz reagovala fiskální politika vždy „velkými a trvalými“ záchrannými balíčky (průměrně 25 % HDP v rozvinutých ekonomikách během pandemie). Trhy si tento vzorec internalizovaly. Výsledek: akcie rostou, ale výnosy dluhopisů také. Termínová prémie na 10letých amerických treasuries je o 100bb výš než před pandemií. Globální veřejný dluh má podle MMF dosáhnout 100 % HDP do roku 2029. Gopinath varuje, že pokud se investoři jednoho dne „probudí“ do reality, synchronizovaný výprodej akcií i dluhopisů může být brutální.

Konsenzuální pohled přitom je: AI boom je reálný, zisky jsou reálné. Válka s Íránem brzy skončí. Fed nebude zvyšovat sazby.

Kontrariánský hlas hlasem Gopinath říká, že celý systém je postaven na předpokladu neomezeného fiskálního záchranného prostoru. Ale ten se zužuje. Vzpomínáte si, jak Dallas Fed publikoval graf ukazující buď exponenciální růst, nebo kolaps? Bez střední cesty. A přitom nikdo ani nemrkne.