Daňové aspekty darů a živelních pohrom

Nejprve si ale definujme samotnou živelní pohromu podle zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“): „Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.“

Z pohledu daní je pak nutno přistupovat k jednotlivým případům individuálně a vzít do úvahy různé úrovně. Jednak můžeme na dotčené daňové dopady nahlížet dle toku peněz (příjmy a výdaje), jednak dle typu osoby definující příjemce (fyzické a právnické).

Osvobození od daně z příjmů fyzických osob je definováno v různých ustanoveních ZDP a zahrnuje např. přijaté náhrady majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, příspěvky z veřejných rozpočtů, plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby, dotace z vybraných veřejných rozpočtů, bezúplatné příjmy na humanitární nebo charitativní účely nebo z veřejné sbírky atd. Nicméně, jak jsme již psali výše, různé typy příjmů můžou mít velice odlišné daňové dopady, a proto je obvykle nutno analyzovat, od koho dotčený příjem plyne a jaký je jeho právní status.

U příjmů právnických osob obecně platí pravidlo, že dary jsou předmětem daně z příjmů a podléhají zdanění, nicméně i zde existují výjimky, konkrétně tedy osvobození bezúplatného příjmu, kam spadají mimo jiné také příjmy plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel a příjmy přijaté z veřejné sbírky.

S výše uvedeným také chceme upozornit, že náklady (výdaje), které byly vynaloženy v souvislosti s příjmy od daně osvobozenými, je zapotřebí vyloučit ze základu daně.

Mezi daňově uznatelné výdaje spadají nejenom samotné škody vzniklé v důsledku živelních pohrom, ale také výdaje vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním živelních pohrom, kam můžeme řadit např. poskytnutí strojů, zařízení, dopravních prostředků, potravin apod. s potvrzením např. od orgánů krizového řízení.

Nicméně, jinou situaci představuje pomoc ve formě daru. Z pohledu dárce se v případě darů obecně jedná o daňově neuznatelný výdaj, a to jak na straně právnických, tak i fyzických osob.

Nicméně, i ZDP zná instituty, jejichž cílem je motivace k solidaritě a filantropii. Dar tak může snížit základ daně z příjmů. Aby bylo možno uplatnit takovou daňovou výhodu, hodnota bezúplatného plnění (tedy daru samotného, jenž může být v peněžní i nepeněžní formě) musí činit v případě právnických osob alespoň 2 000 Kč, u fyzických osob alespoň 1 000 Kč. Obecně lze odečíst dary až do výše 10 % základu daně. Pro zdaňovací období, která skončila, resp. skončí v období od 1. března 2020 do 28. února 2022 lze dokonce odečíst dary ve výši až 30 % základu daně. O navýšení této hranice jsme informovali již v našem článku z února 2021.

Podstatné je také zohlednění osoby příjemce daru. Aby mohl dárce poskytnout dar, který bude odčitatelný od základu daně, musí takovýto dar poskytnout na účely vymezené zákonem. V případě právnických osob se jedná mj. o dary na účely humanitární a charitativní, což je v případě darů k odstranění následků živelní pohromy tohoto rozsahu jistě splněno. Naopak, dary fyzickým osobám jsou, z hlediska odčitatelnosti, omezeny pouze na poskytovatele zdravotních služeb, provozovatele škol a školních zařízení, zařízení na ochranu zvířat a na financování těchto zařízení, a dále na zdravotnické prostředky pro zdravotně postižené osoby či nezletilé děti, které jsou závislé na péči jiné osoby. Zde je tedy – bohužel – nutno zdůraznit, že dary fyzickým osobám jako pomoc v rámci živelních pohrom, nepožívají daňového zvýhodnění a není je tedy možno od základu daně odečíst jako položky snižující základ daně.

V každém případě nezapomínejme, že abychom mohli dar uplatnit, je zapotřebí prokázání jeho skutečného poskytnutí. To je možné provést např. darovací smlouvou, případně potvrzením příjemce o výši a účelu daru.