Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Kreativní průmysly. Co si pod tím představit? To je otázka, na kterou se jen obtížně hledá odpověď. Společným jmenovatelem všech profesí, které do nich spadají, může však být talent. Proto sem patří nejen scénické a výtvarné umění, hudba, film, televize, ale třeba také reklama, architektura, design nebo tradiční umělecká řemesla.
V Evropě už vědí, že ekonomický potenciál těchto odvětví je vysoký. Evropský parlament nedávno spočítal, že kulturní a kreativní průmysly zaměstnávají v Evropě více než 12 milionů lidí. Přinášejí živobytí hlavně malým a středním podnikatelům a platí také, že se v nich realizuje vysoké procento žen.
Přesvědčení, že bychom měli více podporovat kreativitu v oblasti kultury a podnikání, sílí v poslední době také v Česku. Je to dobře, protože Češi jsou proslulí svou šikovností, umem a tvořivostí. Věřím proto, že jejich kreativitu nebude nikdy možné nahradit robotem. Kreativní průmysly totiž zůstávají i do budoucna příslibem příležitostí pro lidi, jejichž pracovní pozice zaniknou v důsledku postupující automatizace.
Důkazem, že to stát myslí s podporou kulturních a kreativních průmyslů vážně, je memorandum, které před několika týdny podepsali ministři průmyslu a obchodu a kultury. V dokumentu se oba rezorty zavázaly k tomu, že budou společně pracovat na tom, aby ti, co chtějí své podnikání vystavět na vlastním talentu a kreativitě, k tomu měli co nejlepší podmínky. To se neobejde bez slušné infrastruktury pro rozvoj kreativních průmyslů, systémové podpory a financování či cílené spolupráce s kreativními podniky v oblasti výzkumu, vědy a inovací.
Steve Jobs, kterého mnozí považují za guru inovací, kdysi prohlásil, že kreativita je o propojení jednotlivých myšlenek a nápadů. Zdůraznil však, že samotné myšlenky a nápady jsou k ničemu, pokud člověk nevidí spojení mezi nimi. Jinými slovy, pokud není schopný se na ně dívat jako na celek.
Jobsovi musíme dát jednoznačně za pravdu. K tomu, aby se kulturním a kreativním průmyslům v Česku dařilo, což v konečném důsledku nepochybně přispěje ke konkurenceschopnosti celé naší ekonomiky, nestačí jeden podpis na dokumentu. Mnohem důležitější bude, zda se povede to, co se píše na papíře, převést do praxe. Naprosto klíčová bude v tomto ohledu spolupráce ministerstev s oborovými asociacemi, krajskými úřady, akademickou sférou a univerzitami, neziskovým sektorem, byznysem a také s jednotlivci.
Bez této vzájemné spolupráce, výměny příkladů dobré praxe a úspěšných příběhů ze všech koutů republiky i Evropy se kreativní průmysly nemají šanci posunout vpřed. Nespokojme se proto pouze s podepsaným memorandem, pojďme ještě dál a společně spojme naše zkušenosti, nápady, technologie, možnosti, prostředky a vytvořme něco nového. Buďme co nejkreativnější i my.