Čtvrtek 23. května 2024
ikona hodiny9. 5. 2020 08:45

Průzkum: Jak Česko prožívá krizi

Máme za sebou téměř tři měsíce karanténních opatření a nastává doba, kdy je zajímavé se podívat, jak na celou záležitost v průběhu oněch dvou měsíců reagovala česká veřejnost. Zažíváme do určité míry originální experiment, se kterým nikdo nepočítal, a každý se s ním musí vyrovnat.

Jana Hamanová autor

ředitelka výzkumu SC&C

Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Všichni předpokládáme, že celá společnost pocítila enormní změnu svých životů, ať už soukromých, nebo pracovních. Máme k dispozici výzkum, který mapoval názory lidí od začátku března do přelomu dubna a května, a to v pěti samostatných vlnách. Můžeme se tak podívat, jestli naše soukromé hypotézy a očekávání se potvrzují, nebo ne.

Jak velkou změnu epidemie znamenala?

Téměř 30 % populace vnímá změnu svého života v březnu a dubnu jako zásadní a velkou, naopak pouze 13 % lidí tvrdí, že se jejich život téměř vůbec nezměnil. A co má největší vliv na subjektivní vnímání změny? Nejzásadnější je náš pohled na omezení, která nám situace přinesla (omezení pohybu, nošení roušek, možnost stýkat se s ostatními lidmi a další) – pokud tato omezení vnímáme jako silná, máme výrazně větší pocit změny celého našeho života. A to bez ohledu na to, zda jsme zaměstnanci, podnikatelé, či třeba senioři.

Výzkum COVID-19

Výzkum realizovala agentura SC&C. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak česká společnost vnímá šíření koronaviru COVID-19. Proběhlo již 5 vln tohoto výzkumu, první proběhla od 28. 2. do 2. 3., další vlny následovaly s dvoutýdenním odstupem. Páté vlny, která proběhla od 30. 4. do 4. 5., se zúčastnilo 2 347 respondentů. Použita byla CAWI metoda (online sběr), data byla zvážena na populaci ČR 18+.

www.scac.cz/covid

Postupem času se také v populaci vyvíjel vztah k samotnému riziku nákazou COVID-19. Zatímco na začátku března si toto nebezpečí připouštěla necelá pětina populace, na konci března to byla již téměř polovina. Od té doby se vnímání nebezpečí snižuje a nyní, na přelomu dubna a května, se onemocnění obává necelá třetina obyvatel. Zásadní vliv má na vnímání obav věk – mezi seniory 65+ má obavy z viru 42 % lidí, zatímco v nejmladší skupině do 35 let je to pouze 17 % respondentů.

Ustojí krizi ekonomika?

Vnímání obavy z onemocnění je důležitý signál, ale také je třeba vidět, zda se lidé obávají ekonomických problémů. S postupem času je patrný nárůst pesimismu a očekávání, že ČR z této situace vyjde jako oslabená. Zatímco na konci března si to myslelo 55 % populace a téměř třetina lidí věřila, že uchopíme tuto krizi jako příležitost a vyjdeme z ní silnější, tak o měsíc později už jsou dvě třetiny lidí přesvědčeny, že nás pandemie oslabí, a optimistů už je necelá pětina. Může to souviset s celosvětovou situací a také s komunikací, která nám je předkládána politiky a ekonomy – zvyšující se státní deficit, záchranné balíčky pro podnikatele a firmy, mimořádná opatření schválená sněmovnou. A především celosvětová rétorika, která očekává ekonomickou recesi.

Když se podíváme na vnímání ekonomické situace jednotlivých domácností, tak sice většina z nich deklaruje, že se jim daří stejně jako dřív (jedná se o dvě třetiny dotázaných domácností), ale jsou patrné také negativní tendence. Velké finanční problémy deklarují zhruba 3 % respondentů, pokud bychom to zhruba přepočítali na domácnosti, tak mluvíme asi o 130 tisících domácností. Dalších 10 % (cca 450 tisíc) domácností už musí v současné době hodně šetřit. Z toho je patrné, že ačkoliv většina lidí je na přelomu dubna a května stabilní a finančně nestrádá, tak to obecně neznamená jednoznačně dobrou zprávu. Při detailnější analýze zjistíme, že ti, kdo deklarují, že už hodně šetří, mají výrazně častěji nižší vzdělání a jsou v nejmladší věkové skupině do 35 let – v rámci této kohorty deklaruje nutnost velkých úspor téměř 40 % lidí. Také lidé ve věku 35–59 let, kteří mají nižší vzdělání, musejí častěji šetřit a výrazně více se to v této kombinaci věku a vzdělání týká žen, což zřejmě ovlivňuje i skupina žen samoživitelek s dětmi.

Pohled podnikatelů

Podnikatelé a živnostníci zažívají velmi obtížné období. Fungování jejich živnosti nebo firmy přímo ovlivňuje také ekonomickou stabilitu domácnosti. Polovina z nich tvrdí, že doma zatím nemuseli začít šetřit a že vše funguje jako dříve. Nicméně každý pátý už musí doma hodně šetřit, anebo má výrazné finanční problémy. Pokud jde o jejich firmy nebo živnosti, tak je situace ještě méně optimistická. Dvě třetiny podnikatelů už musí méně či více šetřit. Dobrou zprávou je, že oproti polovině dubna se snížil počet podnikatelů, kteří mají opravdu velké finanční problémy – možná díky pomoci státu nebo díky určitým uvolňováním anebo také možná našli své vlastní řešení dané situace. Téměř každý desátý podnikatel nebo živnostník přemýšlí o nejčernějším scénáři – ukončení svého podnikání.

Polovina podnikatelů se obává, že Česko bude čelit druhé vlně epidemie, jsou v tomto směru optimističtější a méně bojácní než průměrná populace, kde se druhé vlny bojí dvě třetiny lidí. Více než třetina podnikatelů (36 %) by v současnosti „vypnula“ všechna omezení a vrátila se do normálního stavu, a to je také výrazně větší skupina než v běžné populaci (22 %). Podnikatelé ale na druhé straně výrazně méně důvěřují státu, že situaci zvládne, a jsou více kritičtí k vládě.

Uvolňovat pomalu, nebo rychle?

Jak nakonec Česká republika dopadne po tomto tvrdém nárazu na pandemickou situaci, si budeme muset ještě počkat. Je zřejmé, že uzdravování bude dlouhodobé a náročné, protože po odeznění hrozby nemoci, je tu hrozba ekonomická. Polovině lidí vyhovuje současné nastavení postupného uvolňování, ale je tu také zhruba pětina odvážnějších, která by všechna omezení zrušila okamžitě. To zásadní, co má vliv na tento postoj, je subjektivní vnímání rizika této nemoci. Pokud se cítíme ohroženi, chceme uvolňování zpomalit, pokud naopak ohrožení necítíme, chceme zrychlit.

Nejnovější články

Cestovní ruch
První jarní výsledky turistického průmyslu: Praha dohání Vídeň! 

Duben navazoval na dobré zprávy pro české hotely...

„Když jdu z našeho hotelu Josephine (v Ungeltu),...

Nejlepších tržeb v Evropě dosáhla v dubnu s...

Duben začátek jara a hlavní turistické sezóny. Velikonoce...

A mimochodem: Poslední graf dobře ukazuje vývoj turismu...

Aktuality
Česko pomáhá udržet bezpečnost jaderných elektráren na Ukrajině

Právě taková potřeba vyvstala letos v Rovenské jaderné...

Před potvrzením zakázky tedy bylo potřeba zpracovat návrh...

Tento projekt dokládá, že Česko dokáže nabídnout technologická...

Expertní pohled
Zájem o brigádníky letos poklesl

Propad nabízených brigádnických pozic je patrný napříč celou...

Novela zákoníku práce přináší do světa brigád i...

Nejnovější Analýzy

Analýzy
Kyberzločinci zneužívají nové zranitelnosti o 43 % rychleji

Společnost Fortinet, světový lídr v oblasti kybernetické bezpečnosti...

Útoky začaly v průměru 4,76 dní poté, co...

Útoky se týkaly méně než 9 % všech...

Botnety prokázaly neuvěřitelnou odolnost – v průměru trvalo...

Analýzy
V centru Prahy je už každý šestý byt Airbnb

Ubytování AirBnB se, po covidovém útlumu, rychle vrací...

Situace je alarmující. „Po státu chceme, aby zajistil...

Rakouský parlament přijal v roce 2018 nový zákon...

Nové regulace v Německu přinášejí hostitelům povinnost registrovat...

Ještě přísněji se postavil letos v září soukromým...

Analýzy
Nejistá budoucnost českých firem

I když panuje všeobecný optimismus ohledně AI a...

Respondenti z českých firem uvádějí, že GenAI má významný...

V širším měřítku zůstává pro firmy problémem kybernetická...

Výzkum také odhaluje důležitost moderní datové infrastruktury v...