Rušit superhrubou mzdu nedává smysl

Superhrubá mzda je dnes to, co by se ve skutečnosti mělo nazývat mzdou hrubou. Je to peněžní vyjádření toho, co bezprostředně stojí každý zaměstnanec svého zaměstnavatele. Jde o celkové peníze, které zaměstnavatel platí zaměstnanci, ale jejich výrazná část končí přímo ve veřejných rozpočtech.

V tuto chvíli nemá smysl institut superhrubé mzdy rušit. Nejde jen o to, že umožňuje zaměstnancům, aby na své výplatní pásce viděli informaci o tom, kolik peněz si stát z jejich výplaty ukousne. Díky tomu zaměstnanci mohou snadno vidět, kolik z jejich vlastních příjmů (zaměstnavatelovo pojistné je faktickým benefitem samotného zaměstnance) musí zaměstnavatel odvést státu. Nezanedbatelné je i to, že případné opuštění principu superhrubé mzdy vyvolá nemalé náklady zaměstnavatelů (zejména těch menších) kvůli změnám v jimi provozovaných informačních systémech, v nichž se zpracovává mzdová a personální agenda.

Okolnost, že povědomí o rozsahu daňového zatížení se za léta uplatňování superhrubé mzdy nijak dramaticky nezvýšilo, i když jsou její výše i výsledná čistá mzda uváděny na výplatní pásce, sama o sobě myšlenku superhrubé mzdy nezpochybňuje. Stát i zaměstnavatelé měli koncept veřejnosti efektivněji prezentovat. Okolnost, že konstrukce působí určité potíže při mezinárodních srovnáních, vypovídá spíše o pohodlném, zakořeněném zastírání skutečného daňového zatížení vládami jiných zemí, než o domnělé zbytečné nestandardnosti a nepřehlednosti institutu zavedeného v českém právním řádu.

Je pravda, že původní ambicí, kterou se nepodařilo zákonem dotáhnout do konce, bylo zcela redefinovat mzdu, aby i v pracovně právních smlouvách figurovala superhrubá mzda jako mzda hrubá, z níž se zaměstnavatelem coby zprostředkujícím plátcem sráží jen „zaměstnancovo“ pojistné a zaměstnancova daň z příjmů s tím, že žádný „vlastní“ zaměstnavatelský odvod nebude.

Pokud by nakonec přece jen byla superhrubá mzda zrušena, tak jak nastiňuje pan předseda vlády, ocenili bychom, kdyby byla provázena snížením celkové daňové a pojistné zátěže.

Detailní vládní legislativní návrh na zrušení superhrubé mzdy na stole v této chvíli není. Z mediálních vyjádření vyplývá, že se uvažuje o takovém souběžném nastavení sazby daně z příjmů fyzických osob, v jehož důsledku vzroste čistý příjem zaměstnanců. To znamená, že se v ekonomice ceteris paribus sníží celková daňová zátěž. Efekt takového snížení bezprostředně pocítí na 5 miliónů voličů. Výslednou změnu daňového zatížení určitě nelze hodnotit negativně. Nicméně Hospodářská komora ČR by s ohledem na stávající strukturu daňového břemene a jeho vlivu na ekonomiku jako celek upřednostnila spíše snížení odvodového zatížení zaměstnavatelů, tedy pojistných odvodů.