Belgický příklad pro Česko
Trendy 25. 4. 2024 13:40Pokud by se povedlo zavést v Česku moderní zálohovací systém na PET lahve s využitím QR kódu, občané by mohli...
Pokud by se povedlo zavést v Česku moderní zálohovací systém na PET lahve s využitím QR kódu, občané by mohli...
Praha je jediné město v regionu CEE (střední a východní Evropa), které se může pyšnit Prime High Street, tedy obchodní...
Nabídnout ty nejlepší technologie evropským vinařům – to je cílem českého holdingu &CORK, jehož společnosti Vinařský ráj a Kovo Prudík...
Grantový program Evropské komise Kreativní Evropa na podporu kulturních a kreativních odvětví rozdělil v roce 2023 mezi české žadatele částku...
Skupina Holcim investuje do modernizace čížkovické cementárny, nový projekt Airlock se zaměřuje na snížení emisí CO2. Tato iniciativa reflektuje pevný...
Domácnosti, kteří pořizují fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo, v drtivé většině případů opravdu uspoří a dočkají se výrazného snížení spotřeby. Vyplynulo to...
Od začátku února došlo na londýnské burze k výraznému zdražení mědi. Na dohled psychologické hranice 10 000 dolarů za tunu...
Celkem pět ocenění získal na jaře TIC BRNO v soutěžích zabývajících se cestovním ruchem – TURISTPROPAG a Velká cena cestovního...
Probíhající napětí na Blízkém východě se spolu s výhledem na vyšší úrokové sazby po delší dobu (higher for longer) přenášejí negativně...
Stejná práce, ale jiné platové ohodnocení. Podle dat Statistického úřadu Evropské unie činí rozdíl ve mzdách mezi ženami a muži...
Všechny výsledky
Minimální mzda je přiměřená, další její nárůst od roku 2021 je i s ohledem na situaci firem nevhodný. To je stanovisko HK ČR, na jehož základě dnes v meziresortním připomínkovém řízení označila všechny čtyři variantní návrhy ministerstva práce na zvýšení minimální mzdy za nepřiměřené ekonomické realitě podnikatelského sektoru. Vládě doporučila zachovat její současnou úroveň i pro rok 2021.
Ministerstvo práce navrhuje, aby zaměstnavatelé s účinností od 1. ledna 2021 vypláceli zaměstnancům o 400 Kč, 900 Kč, 1 400 Kč nebo 1 800 Kč měsíčně hrubého více než v současnosti. K tomu by zaměstnavatelé měli vyplácet i vyšší zaručené mzdy. Hospodářská komora uvedla, že vzhledem k pokračujícím restriktivním opatřením vlády proti šíření nemoci covid-19 považuje všechny varianty na zvýšení minimální mzdy za nepřiměřené ekonomické realitě podnikatelského sektoru.
Hospodářská komora označila minimálně za zvláštní, že ani doprovodná analýza očekávaných dopadů navrhované právní úpravy (RIA) nijak nereaguje na stávající hospodářskou situaci a na hospodářský propad z důvodu epidemie covid-19 a vládou přijatých preventivních kroků proti šíření koronaviru. Z důvodové zprávy tak vyplývá, že když jde o zvýšení minimální mzdy, žádné problémy zaměstnavatelů a hospodářské potíže neexistují, neexistují ani vládní restrikce mající významný vliv na podnikání a práci. Ministerstvo práce přitom má povinnost vyvažovat zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců.
Špatné vstupy
Zároveň HK ČR upozorňuje, že odboráři i ministerstvo práce se v důvodové zprávě ke zvýšení minimální mzdy dlouhodobě opírají o nesprávné či špatně interpretované údaje. Důvodová zpráva i RIA hodnotí minimální mzdu především podle podílu na průměrné mzdě a podle pořadí ČR v žebříčku EU podle tohoto kritéria. Nelze souhlasit s tvrzením ministerstva, že „v evropském kontextu je považován podíl minimální a průměrné mzdy jako referenční hodnoty za uspokojivý, když dosahuje úrovně 50 %.“ Návrh směrnice EU k minimální mzdě totiž uvádí, že vztah minimální mzdy k národnímu průměru je pouze jedním z měřítek přiměřenosti a 50 % dosáhlo v roce 2019 pouze Slovinsko. Ani navrhovaný rozšířený standard přiměřenosti minimální mzdy, tedy 50 % průměru a/nebo 60 % národního mediánu, však nezaručuje důstojný životní standard. Hodnocení přiměřenosti minimální mzdy v konkrétních národních podmínkách musí vzít v úvahu další kritéria, jako je kupní síla nebo třeba vývoj produktivity práce. Podíl minimální mzdy na průměru nebo mediánu mzdy je tedy možným indikátorem, nikoliv nástrojem ke zvyšování minimální mzdy, jak tvrdí ministerstvo.
Ministerstvo také uvádí, že cílem zvýšení minimální mzdy je mimo jiné snaha zohlednit vývoj minimální mzdy v okolních zemích, zejména na Slovensku a v Polsku, a šířeji v celém evropském kontextu, aby pokračovala konvergence české ekonomiky. Hospodářská komora upozorňuje ministerstvo i odboráře, že je iluzorní myslet si, že sbližování české ekonomiky k západní Evropě zajistí zvyšování minimální mzdy za nekvalifikovanou práci podle toho, jak ji zvyšují v jiných zemích. Slovensko a Polsko mají dlouhodobě strukturálně vyšší nezaměstnanost než v ČR, což naopak může poukazovat na to, že úroveň minimální mzdy v těchto státech způsobuje, že nekvalifikovaní lidé místo toho, aby pracovali, pobírají dávky jako nezaměstnaní. Stát má podle Hospodářské komory místo diktování ceny práce v soukromém sektoru vytvářet dobré podmínky, aby si lidé mohli zvyšovat svou kvalifikaci a aby firmy mohly zvyšovat produktivitu práce.
Odboráři i ministerstvo často argumentují také hranicí příjmové chudoby. Čistá minimální mzda (v podmínkách aktuálně účinného znění zákona o daních z příjmů) jednotlivce by podle návrhu ministerstva měla dosáhnout v roce 2021 výše 12 410 Kč ve variantě I, resp. výše 12 755 Kč ve variantě II, resp. výše 13 100 Kč ve variantě III, resp. výše 13 375 Kč ve variantě IV. „Uvedenými úrovněmi čisté minimální mzdy by se konečně podařilo přesáhnout aktuálně známou hranici příjmové chudoby domácnosti jednotlivce. Ta podle posledních publikovaných údajů v roce 2019 činila 12 818 Kč,“ zdůvodňuje ministerstvo práce v důvodové zprávě zvýšení minimální mzdy.
Hospodářská komora upozorňuje, že čistá minimální mzda by vzhledem k závislosti na odvodech neměla být použita jako kritérium přiměřenosti minimální mzdy, což doporučuje i výzkumné centrum ETUC. Směrnicí EU navrhovaný standard přiměřenosti minimální mzdy v podobě 60 % národního mediánu mzdy je jakousi novou definicí „mzdové chudoby“ v analogii s klasickou definicí příjmové chudoby, používané ve statistických šetřeních životních podmínek SILC. Hospodářská komora upozorňuje, že není možné zaměňovat indikátor mzdové chudoby a indikátor příjmové chudoby, jak zdůvodňuje i ETUI.
Ministerstvo v důvodové zprávě také chybně argumentuje, že růst minimální mzdy má nulový vliv na zaměstnanost, vychází přitom z období ekonomického růstu (2013–2017) navzdory tomu, že podmínky podnikání se zcela změnily. Podle propočtů Hospodářské komory zvýšení minimální mzdy například o dalších 1 800 Kč ze 14 600 Kč na 16 400 Kč měsíčně by znamenalo zvýšení mzdových nákladů zaměstnavatele na jednoho zaměstnance o 2 409 Kč měsíčně (z 19 535 Kč na 21 944 Kč za měsíc). Zvýšením minimální mzdy se v tomto případě zaměstnavateli zvýší mzdové náklady o 28 908 Kč ročně na jednoho zaměstnance. Navíc, stejně jako letos, se případné zvýšení minimální mzdy promítne do zvýšení cen.
Problémy s aplikací vyšší minimální mzdy budou mít zejména malé firmy, u kterých mzdové náklady tvoří největší výdajové položky, a dále firmy dodávající služby státu, např. úklidové a bezpečnostní služby, neboť státní instituce v zadávacích řízeních často veřejnou soutěž podmiňují nejnižší cenou, tedy nejnižší cenou práce. Zaměstnavatelé přitom dlouhodobě kritizují vládou nařízené plošné zvyšování minimální mzdy, i přestože sami zaměstnance pobírající minimální mzdu nezaměstnávají. Úroveň minimální mzdy totiž ovlivňuje i zaručené mzdy a průřezově mzdy v podnicích v celé zemi. Po zvýšení minimální mzdy zaměstnavatelé musí přikročit ke zvyšování mezd v podnicích, aby odstupňovali odměňování pracovníků. Činí tak ale bez hledisek, jako je produktivita práce, což je pro tuzemskou ekonomiku nebezpečný scénář.
Vyšší minimální mzda od roku 2021 ovlivní i výši zaručených mezd. Hospodářská komora dlouhodobě žádá vládu o zrušení zaručených mezd v soukromém sektoru, aby si zaměstnanci a zaměstnavatelé mohli sami určovat cenu práce. Pokud vláda soudí, že pro fungování veřejného sektoru jsou zaručené mzdy zásadní, Hospodářská komora nebude nic namítat proti jejich zachování mimo podnikatelský sektor.
„Lidé by nemuseli shromažďovat a odvážet nesešlápnuté lahve...
Při zavedení digitálního zálohového systému by v Česku...
Zájem prémiových značek o tuto lokalitu po odeznění...
Po pádu komunismu se pro západní značky otevřel...
Podle dostupných dat byl Cartier jedinou značkou, která...
„V Colliers se snažíme, aby se i další...
„České vinohrady představují pouze 0,54 % z celkového...
Pro Vinařský ráj se jedná již o historicky...
„Ve Vinařském ráji vidíme mnoho příležitostí, jak trh...
Akcie a dluhové cenné papíry jsou velmi citlivé...
Pokud se podíváme na historické zkušenosti s propady na...
Novinka počítá s transparentností už během náborového pohovoru....
Ačkoli Eurostat uvádí rozdíl ve mzdách mužů a...
Povinné reportování čeká od června roku 2027 firmy...
Změnám šel i bez regulace naproti sektor IT...
Náskok mají také společnosti se sídlem v USA,...
V praxi se s využitím různých slev a...
Na první pohled se může zdát, že omezení...
Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1
Registrace u Městského soudu v Praze, Spisová značka: A 8179
IČO: 49279530, DIČ: CZ49279530
Táboritská 23/1000, 130 00 Praha 3
Registrace u Městského soudu v Praze, Spisová značka: C49535
IČO: 25098853, DIČ: CZ25098853
Šéfredaktor: Petr Karban (petr.karban@cot.cz)