Světové hity z hlavy bláznivého učitele

„Práce mě stále baví a naplňuje. Šéfová se mě nedávno ptala, jak vidím svou budoucnost. Rozhodně nechci ztratit tu část práce, ve které budu sedět za stolem a tvořit modely,“ říká Milan Reindl, jehož modely LEGO Technic mají dnes ve sbírce nejen děti po celém světě, ale také řada slavných osobností. I přes úspěchy ho pozice manažera neláká, dál chce růst především jako designér a těšit se z okamžiků, kdy v hračkářství uvidí některou ze svých stavebnic.

A možná některé z dětí nebo z dospělých zažije u regálu s LEGEM stejné osudové setkání, jako před lety Milan. „Při vybírání vánočních dárků se mi zalíbila jedna stavebnice. Za měsíc jsem ji našel pod vánočním stromkem. Stavěl jsem jí asi do tří do rána a po Vánocích jsem si šel hned pro další velkou krabici,“ vzpomíná. Vždy ho ale mnohem víc bavilo přestavovat původní modely na své vlastní originální výtvory. „Nedávno jsem předělal závodní auto na draka. Je to pro mě mozkové cvičení – vzít si limitovaný počet dílů a zkusit z nich udělat úplně něco jiného.“ Občas mu prý jen stačí podívat se na hromadu kostiček a rázem se mu pod rukama z požárního letadla zrodí chodící LEGO kachna. Modely zvířat jsou také tím, co skládá nejraději a v čem je mu inspirací i jeho prvorozená dcerka.

Původem učitel ze základky v Sušici by ale pravděpodobně dokázal z plastových kostiček poskládat cokoli, co by vás jen napadlo. Svou bezbřehou kreativitou zaujal desítky fanoušků LEGA na internetu, kde své modely vystavoval. „Jeden kolega z českého LEGO fóra mě pošťouchl, že LEGO hledá nové designéry a že bych tam měl poslat životopis.“ Po půl roce, zrovna když měl učitel chemie a angličtiny dozor na chodbě, zavolalo mu dánské číslo. Na druhém konci byl ředitel oddělení LEGO Technic. „Pak přiletěl do Prahy, kde se mnou udělal pohovor,“ popisuje Milan, jehož úkolem v rámci výběrového řízení bylo i navrhnout nové díly pro platformu LEGO Technic. „Potěšilo mě, když jsem po svém nástupu do LEGA zjistil, že tři z těchto dílů byly uvedeny na trh. Že měl někdo stejný nápad jako já.“

I když Milan Reindl na pohovoru zabodoval, místo firma obsadila interně. Příležitost ale dostal už po roce, kdy potvrdil svou roli favorita. „Je hodně LEGO fanoušků, kteří staví pouze auta, jeřáby nebo stíhací letadla. Já jsem v portfoliu měl prakticky všechno, od ručního šlehače až po letadla nebo stavební stroje,“ vypráví Milan, mezi nímž, týmem a vedoucím také zafungovala při pohovoru v dánském Billundu ta správná chemie. Na začátku roku 2012 podepsal smlouvu ke svému vysněnému povolání. Co všechno bude obnášet, si ale představit neuměl. „Ale rozhodl jsem se za tím snem jít. V Sušici jsem zanechal všechno, co jsem tam měl – rodinu, přátele, a s krosnou a otevřenou myslí jsem přijel do Billundu, který mě uvítal ubrečeným a sychravým počasím.“ 

„První model, který jsem navrhl sám za sebe, byla malá dvourotorová helikoptéra, která se vejde do dlaně,“ vzpomíná na své designérské začátky Milan Reindl. Modely staví jak na základě zadání, tak podle svých návrhů. „V určitou dobu se každý rok nápady od vedení i od designérů vezmou, procedí se skrz síto a rozhodne se, kdo na čem bude pracovat.“ Konkurenci od kolegů designérů nepociťuje, i proto, že pracuje v oddělení, které je podle něj velmi specifické. „Jsme samí muži a namixovaní z různých profesí – od kuchařů, uměleckých kovářů po interiérové designéry aut až po skutečně vystudované průmyslové designéry se zaměřením na hračkářský design, kterých je ale minimum. A mezi nimi jeden bláznivý učitel ze Sušice. Dohromady fungujeme dobře jako tým, bez toho aniž bychom se snažili prosazovat ego na úkor druhých,“ říká český designér a dodává, že úspěch jednoho je úspěchem všech a naopak.

Pomocná ruka kolegů je navíc někdy zcela nezbytná, především u složitějších modelů. K těm nejnáročnějším, na kterých Milan Reindl pracoval, patří model Defender od automobilky Land Rover. „Zadali mi, abych do vozidla nacpal převodovku se vším všudy, ale ta zabírala dvě třetiny délky podvozku a nezbyl v něm už žádný další prostor. Každý model si sebou nese nějaký druh komplikací.“ Defender je také takzvaným licenčním modelem, u kterého je nutná úzká spolupráce s partnerskou firmou. Ta mnohdy začíná ještě dříve, než je samotný originál – vzor budoucího LEGO modelu – na světě. A o fotografiích nebo technických parametrech si designéři mohou často nechat jen zdát. „Museli jsme letět do Anglie, kde stál z půlky hliněný model, z jedné strany oplátovaný plechy. A tam jsme začínali. Obě firmy – LEGO a Land Rover – pak reagovaly vzájemně na impulzy. Bavili jsme se o tom, co bychom mohli zvládnout. U modelů se totiž nikdy nejedná o přesnou zmenšenou repliku, ale o určitou interpretaci. Musíme dělat kompromisy, i kvůli tomu, aby model zvládly postavit děti.“

Jaký model LEGO Technic dánská firma svým zákazníkům představí, ovlivňují mimo jiné novinky v průmyslu. Když prestižní automobilka ohlásí vydání nové vlajkové lodi, je nasnadě, že se firmy vzájemně kontaktují. Součástí práce designéra je v neposlední řadě sledování trendů, včetně umění předvídat, které z nich přetrvají a které čeká pouze jepičí život. Proces navrhování až po dodání modelu do obchodů totiž může zabrat měsíce až celé roky, v závislosti na náročnosti modelu a v případě licencovaných modelů i na průběhu spolupráce s partnerskou firmou. „Musíte dětem, ale i dospělým, kteří začínají tvořit stále větší podíl našich zákazníků, nabídnout něco, co ještě nemají, co by je mohlo zaujmout. A také chcete přitáhnout nové zájemce,“ upřesňuje designér Milan Reindl.

Jestli se domníváte, že LEGO designérům pomáhají při práci chytré technologie, vyvede vás Milan rychle z omylu. „Když narazím na nějaký problém, zkusím ho předělat. Pokud něco nelícuje, nepasuje, znovu se na to podívám, ustoupím krok dozadu,“ říká k metodě pokus-omyl, kterou používá nejčastěji a je pro něj nejpohodlnější. „Počítače za nás nespočítají, zda se bude model v daném místě prohýbat, kroutit, nebo při zatížení modelu budou ozubená kola přeskakovat. To všechno musíme testovat manuálně.“ A i když po sadě podobných pokusů už designér předvídá, na co si dát pozor, u každého modelu se může, a zpravidla také objeví nová komplikace. „Moment, kdy se vám povede vyřešit něco, o čem jste si mysleli, že to nemá řešení, je naprosto úžasný. Někdy to vyjde napodruhé, jindy na stopadesáté.“  

Milan Reindl má na svém designérském účtu v současnosti 25 modelů. Tím posledním je plně dálkově ovládaný Truck trialový vůz Mercedes-Benz Zetros 4×4. „Musel jsem postavit dvoukilovou a padesát centimetrů velkou bestii, která se bude pomocí dvou relativně malých motorů schopná vyškrábat do svahu se sklonem až čtyřicet stupňů.“ A jak už bývá Milanovým zvykem, i na poslední model ukryl svůj originální podpis. Objevíte-li obrázek zeleniny v kolečku, jedná se o Milanovu přezdívku z puberty. Na kapotě a dveřích auta pak najdeme jeho oblíbené číslo 13. „Číslo domu mojí maminky začíná třináctkou. A když jsem ještě na základní škole hrával fotbal za Rábí, vždycky jsem si bral dres s číslem 13, protože byl nejčistší. Nikdo třináctku nosit nechtěl a já se zase štítil smradlavých dresů. Tak jsem si se třináctkou vytvořil vztah a od té doby ji mám rád.“

Na starších modelech od českého designéra zase najdeme například jméno jeho manželky, iniciály dětí nebo roky narození rodičů. A nezapomíná ani na svou domovinu – českou stopu na sobě nesou třeba modely letadel s označením OK. Jedno takové, záchranářské letadlo z roku 2015, zůstává Milanovým nejoblíbenějším. Není sice nějak extrémně veliké ani složité, ale pro českého designéra odškrtává všechny kolonky, co by správná LEGO Technic stavebnice měla mít. „Jakmile máte u nějakého modelu licenci, vždy si najde místo v srdci lidí, kteří danou značku podporují a fandí jí. To je i důvod, proč licencí stále přibývá. Model by měl zároveň představit něco, co na trhu zatím nebylo. Ať už se jedná o nové technologie, díly nebo funkci. Platí také, že čím více funkcí, tím lépe. Model musí skvěle vypadat, být při zacházení stabilní a dobře imitovat to, co má napodobit – aby loď nevypadala jako sáně,“ popisuje Milan.

„Hrozně rád bych udělal něco, co bylo vyrobeno v Česku, ať už letadlo, automobil nebo kamion. Nebo bych rád udělal chodící zvíře na dálkové ovládání, a čím větší, tím lepší,“ mluví s jiskrou v očích Milan Reindl o svém designérském snu. A i když občas zažívá tvůrčí krizi, zůstává LEGO jeho vášní nejen v práci, ale i ve volném čase. Sám se navíc přičinil na tom, že není zdaleka jediným dospělákem, kterého LEGO naprosto pohltilo. S jeho modelem Defender od Land Roveru se na sociálních sítích pochlubili Orlando Bloom, David Beckham i Tomáš Berdych. „O Davidu Beckhamovi se už dlouhá léta ví, že je takovým neplaceným propagátorem LEGA, ale stavěl hlavně budovy. Proto mě o to víc potěšilo, že Defender byl asi jeho úplně prvním LEGO Technic modelem.“

Pro Milana stavění LEGA představuje nejen výzvy, ale také radost a klid. A to je podle něj důvod, proč stavebnice boduje i u dospělých – lidé při ní můžou relaxovat a zároveň se něco naučí. Úspěch rodinné firmy, která se dlouhodobě drží na špici a která v roce 2015 coby nejsilnější značka na světě předčila dokonce i Ferrari, tkví podle českého návrháře v budování a posilování image. „Například nadace LEGO Foundation podporuje po celém světě děti, které například trpí následky zemětřesení nebo nepokojů. Podobné iniciativy celkově pomáhají budovat lepší a pozitivnější obraz firmy a upevňují její pozici na trhu mezi ostatními značkami.“

Za dobu existence LEGA se pochopitelně objevilo mnoho firem, které se pokusily svými výrobky úspěch proslulé dánské stavebnice napodobit. Co je podle Milana Reindla klíčovým faktorem k udržení si přízně fanoušků, popularity a vysokých standardů kvality? „Nesmíte nikdy ustrnout na vrcholku a říkat si, jak jste dobří. Pořád se musíte snažit přicházet s něčím novým. Je důležité, aby produkty byly pořád inovativní, a stejně tak svěží a rozpoznatelné. Je zároveň skvělé, že kostky na sebe pasují, ať jsou 40 let staré nebo čerstvě z výroby.“ Úspěch LEGA můžeme bezesporu přisuzovat také pronikání do dalších sfér života společnosti, ať už do kultury v podobě LEGO filmů nebo například do školství. Už více jak 40 let spolupracuje divize LEGO Education po celém světě se vzdělávacími institucemi, ve kterých se LEGO uplatňuje jako zábavná a zároveň efektivní učební pomůcka. „Vysvětlit dětem, co je diferenciál, nebo jak funguje pohyb pístu ve spalovacím motoru, je na modelu auta LEGO Technic mnohem jednodušší, než jim ukazovat animaci na internetu nebo dokonce nakreslené schéma,“ potvrzuje na základě vlastní učitelské zkušenosti Milan Reindl. Oblíbené jsou v posledních letech také robotické sady, na kterých se žáci a studenti učí základní i pokročilé znalosti programování.

Také na aktuální a zásadní dění ve společnosti musí umět úspěšná firma reagovat. Rovné podmínky pro ženy na pracovišti, stejně jako podpora rasové rovnosti, práv LGBT komunity nebo pracovní příležitosti pro handicapované jsou už neoddělitelnou součástí vnitřní i vnější politiky firmy. „Teď byla vydána stavebnice Každý je úžasný na podporu LGBT, kde si můžete postavit celou duhovou vlajku z různě barevných figurek. LEGO se postavilo i za hnutí Black Lives Matter a bojuje proti vykořisťování žen,“ potvrzuje Milan Reindl, proč můžeme ve stavebnicích LEGO potkávat vedle panáčků na vozíčku také více ženských figurek, nebo proč vznikají sady oslavující emancipaci žen, jakou jsou například stavebnice Ženy NASA nebo edice figurek významných ženských osobností vydávané k příležitosti Mezinárodního dne žen.

Stranou pochopitelně nezůstávají ani dnes zcela zásadní otázky udržitelnosti a ekologie výroby. „LEGO už dlouhou dobu drží standard nulových emisí. Většina energie, která pohání továrny, pochází z větrných elektráren v Dánsku,“ uvádí český designér. V loňském roce společnost LEGO Group oznámila své plány investovat během tří let na 400 milionů dolarů do udržitelné výroby a navázat tím na už dříve učiněné kroky v této oblasti. Velmi dobře si totiž uvědomuje, že současná a budoucí generace dětí budou výzvám udržitelnosti čelit nejvíce. Svědčí o tom i fakt, že se děti o tuto problematiku samy aktivně zajímají. Firma LEGO od svých malých zákazníků dostala řadu dopisů volajících například po odstranění plastových obalů, do nichž jsou baleny kostičky v krabicích a které by měly do roku 2025 zcela nahradit recyklovatelné papírové sáčky. Možná vás napadne, že plastové obaly jsou jen mizivým podílem všech plastů, které firma produkuje. Vždyť proslulé kostičky jsou na plastu zcela závislé – LEGO jich ročně vyrobí mezi 110 a 120 miliardami. I nad touhle otázkou se ale dánská firma aktivně zamýšlí, jak potvrzuje i Milan Reindl: „V roce 2018 LEGO představilo prototyp kostiček, které jsou rostlinného původu, z uhlovodíků, které vznikly z cukrové třtiny. Výsledkem je plast, který je úplně stejný, ale pochází ze zeleného zdroje. Samozřejmě nechcete, aby se vám LEGO kostky samovolně rozkládaly v průběhu pěti let. Ale to, že je vyrobíte z přírodního zdroje, je minimálně fajn gesto a krok správným směrem.“ Během následujících dvou let chce k výrobě firma začít využívat také recyklovatelné PET lahve.

Kromě toho se LEGO Group soustředí i na cirkulární ekonomiku. Program LEGO Replay, který byl úspěšně vyzkoušen ve Spojených státech v roce 2019, motivuje ty, kteří si s LEGEM už nehrají, aby své stavebnice darovaly dál. Program by se měl postupně rozšířit i do dalších zemí.

Další z výzev je pro LEGO podle Milana Reindla stále sílící digitalizace. „Věk, kdy děti mají přístup k mobilům, tabletům a počítačům od útlého věku dávno nastal. Naštěstí teď rodiče zjišťují, že to není úplně dobře a vrací se zpět k fyzické hře. Pokud bude pořád nějaký balanc mezi digitální a fyzickou hrou, myslím, že se nemáme čeho obávat,“ hodnotí Reindl rostoucí oblibu modelů, které se dají programovat a ovládat chytrými technologiemi, díky kterým můžou i získat přidané a zajímavé funkce.

A co by úspěšný český designér popřál proslulé stavebnici do budoucnosti? „Spoustu nových kreativních mozků v designérském oddělení a aby ve firmě stále vládla poklidná a příjemná atmosféra. Mnoho dětí na světě ještě o LEGU neví nebo k němu nemá přístup. Kouzlo, které v sobě stavebnice má, člověk nepozná, když si na ni nemůže sáhnout. Proto bych LEGU popřál, aby si s ním děti na celém světě mohly hrát.“