Nový trend v českých firmách: Svoboda v práci

Touto filozofií se začíná řídit stále více českých firem. Práce založená na důvěře, otevřenosti a odpovědnosti jsou pojmy, které rezonují moderním pracovním prostředím a moderním vedením.

„Podporujeme svobodu a zodpovědnost. V praxi to u nás vypadá tak, že jsem snad nikdy nikomu neschvaloval dovolenou. S kým pracuješ na projektu – s ním se domluv. To samé s nemocenskou. Jsi nemocný? My ti věříme. Nemusíš nám nic dokládat. Na druhou stranu očekáváme, že zákazník bude spokojen a práce bude na 100 % hotová,“ popisuje vnitřní fungování vlastního týmu Lukáš Cirkva, ředitel ve společnosti BCV solutions, IT společnosti, která je specialistou v úzké oblasti řízení digitální identity. Ti se svobodnou firmou nestali ze dne na den.

 „Až později, postupným sepsáním hodnot, nastavením cílů a vztahů s kolegy, jsem si uvědomil, že vlastně budujeme svobodnou organizaci. Dnes je moderní nálepka tyrkysová organizace. U nás je velká svoboda a zároveň vysoká zodpovědnost jednotlivců,“ přibližuje Cirkva.

Progresivní organizace vycházejí z přesvědčení, že zaměstnanci jsou zodpovědní dospělí lidé, kterým lze důvěřovat. Věří, že zaměstnanci nepotřebují rozsáhlou kontrolu, naopak nejlepší výkony podávají s velkou mírou autonomie. Raději nechávají zaměstnance rozhodovat o tom, kde, kdy, s kým a na jakém projektu budou pracovat. Manažer je spíše poradce a ten, kdo odstraňuje zaměstnancům překážky či jakékoliv demotivátory. Větší svoboda neznamená anarchie. Bez ohledu na zavedený systém musí být lidé za svou práci odpovědní.

S takovým stylem řízení se často setkáme hlavně u menších firem nebo startupů, kde je díky nižšímu počtu lidí snadnější a rychlejší koordinace, řešení problémů i komunikace. Není to ale překážka ani pro velké společnosti. I podniky s větším objemem zaměstnanců mohou profitovat z principů svobodné firmy. Nejčastěji se problém se zdlouhavou koordinací řeší vytvořením samostatných týmů, které pak komunikují mezi sebou.

Společný cíl, sdílená vize – všichni zaměstnanci musí sdílet společný cíl. Jejich kroky mají směřovat ke společnému cíli nikoliv proto, že musí, nýbrž proto, že sami chtějí. „Princip je velmi jednoduchý, pokud uspějeme jako jednotlivci, uspějeme jako firma. Máme společné hodnoty – dlouhodobost, otevřenost, férovost a budování skvělého týmu a služeb,“ popisuje Cirkva.

Zodpovědnost – každý by měl cítit zodpovědnost za kteroukoliv činnost, kterou vykonává – od těch nejmenších úkolů, po ty nejsložitější a nejnáročnější. Je důležité stanovit, kdo komu a za co odpovídá. Cílem je spoléhat se jeden na druhého.

Svoboda – se zodpovědností by měla jít ruku v ruce svoboda, v rámci které se dává najevo, že ve své zaměstnance máme plnou důvěru. „Vždy říkám – neptej se mne o svolení, řekni si o prominutí, pokud se nepovede. Zároveň se ale snažíme vybudovat takzvaný bezpečný přístav. Tedy netrestáme, neukazujeme prstem, ale vždy chybu probíráme a poučíme se,“ přibližuje fungování Cirkva.

Transparentnost – je třeba se zaměstnanci sdílet jak a kde si firma stojí, a kterým směrem se její vývoj ubírá. „Přesně tak, pokud máme sdílet cíle, měli bychom dobře vědět, jak se nám je daří plnit. Začíná to tím, že ukazuji interní finance firmy, vyjma konkrétních mezd. Finanční výkazy prezentuji s vysvětlením, co znamenají. Protože každý finanční výkaz, jeho čísla, se dají vyložit pozitivně i negativně a v obou případech je to pravda. Společně hledáme v číslech prostor pro ušetření nebo vyšší výdělek,“ vysvětluje Cirkva.

Respektující komunikace je nedílnou součástí a jedním z hlavních pilířů, na kterých je filozofie svobodné firmy postavena. Každý člen firmy či organizace by měl mít možnost a šanci vyjádřit se o tom, kdo, co, jak, kdy, kde, udělá. Významnou roli hraje firemní kultura a také sounáležitost a sdílené hodnoty, na základě kterých zaměstnanci cítí, že jsou součástí celku. Je důležité, aby zaměstnanci zastávali stejné názory i hodnoty.

Úkolem je sladit cíle se strategií nebo vizí a poskytnout referenční rámec na to co není přesně popsáno v procesech. Kromě vedení je důležité vytvořit vhodnou kulturu, kde mohou lidé pracovat samostatně. Vedoucí pracovníci zde hrají podpůrnou roli, slouží jako pomocná ruka v případě nesnází. Musí být ale jasné cíle, rozdělení úkolů, procesů a odpovědností. Zaměstnanci musí například vědět, jak fungují rozhodovací procesy, kdy mohou rozhodovat sami a kdy má smysl nebo je nutné zapojit kolegu, či dokonce nadřízeného.

„Každý z nás si víceméně sám určuje, na čem bude pracovat. Konzultanti si určují práci na 14 dní dopředu. Znají firemní roční cíle, proto vědí, na jakých úkolech má nebo nemá smysl pracovat. Podporujeme tím zodpovědnost,“ říká Lukáš Cirkva.

Vysoká míra svobody při utváření vlastní práce však vyžaduje i kompetence zaměstnanců. K tomu patří kompetence k sebeřízení a rozhodování, ale také schopnost převzít odpovědnost za úkoly a výsledky práce.

Momentálně se s touto filozofií určité svobody můžeme setkat spíše v menších firmách.  Avšak skvělým příkladem, že i velcí hráči na trhu mohou filozofii svobodné firmy v praxi využívat a dosahovat výsledků, je Google. Často tento styl řízení perfektně funguje například v kreativních oborech jako jsou reklamní agentury nebo grafická studia.

Svobodné firmy jsou důkazem, že se vyplatí dát lidem větší samostatnost a manévrovací prostor v jejich pracovním prostředí. Je samozřejmě důležité rozhodnout, jaká míra volnosti je pro plnění pracovních úkolů rozumná a jak je třeba nastavit vhodné pracovní podmínky. Důsledkem fungující svobodné firmy je nárůst spokojenosti zaměstnanců i klientů a v konečném důsledku následuje i nárůst ziskovosti.