Úterý 27. února 2024
ikona hodiny5. 5. 2022 13:53

Necháváme klesat záchrannou síť?

V posledních měsících probíhá debata o tom, zda a případně jak by měla vláda pomáhat domácnostem zasaženým rychle rostoucími cenami energií a pohonných hmot a vbrzku asi i potravin.

Michal Skořepa Michal Skořepa autor

ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy

Foto: Shutterstock.com Záchranná síť je příliš nízko Foto: Shutterstock.com

Vláda samotná samozřejmě nikomu finančně pomáhat nemůže, neboť peníze netrhá na stromě, nýbrž půjčuje a následně splácí penězi vybranými od poplatníků. Rozhoduje tedy jen o tom, jestli a jak hodně si nynější generace pomůže z kapes budoucích generací. Otázka tak zní, jak hodně bychom si z těch kapes měli vzít.

Jasné vodítko vidím v článku 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod: „Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.“

Graf: ČS Graf: ČS

Abychom ovšem mohli toto vodítko používat v praxi, musíme stanovit, jak konkrétně vypadá hranice hmotné nouze, neboli co jsou základní životní podmínky, například o jaké konkrétní objemy zboží a služeb se jedná, a tedy jaký finanční příjem při aktuálních cenách musí člověk mít, aby se držel právě na této hranici a do hmotné nouze nespadl. Na úrovni tohoto příjmu je pak třeba zavěsit záchrannou síť – nastavit sociální dávky tak, aby příjem žádné domácností neklesl pod tuto úroveň.

Chceme-li určit, v jaké výši (ve smyslu dostupného objemu zboží a služeb) by podle české společnosti měla záchranná síť viset, jednou možností je podívat se na částku, která podle aktuálně platné legislativy odpovídá existenčnímu minimu (částka se týká všech výdajů domácnosti kromě nákladů na bydlení).

Zvolíme-li tento přístup, zjistíme velmi zajímavou věc: představa české společnosti o vhodné výši umístění záchranné sítě není v čase neměnná. Pokud se tedy mění, čekali bychom, že celkové reálné bohatnutí společnosti povede spíš k posunům této představy nahoru. Skutečnost je ale opačná: společenská představa ohledně příjmu chránícího před hmotnou nouzí dlouhodobě převážně klesala.

Tak například v lednu 2007 existenční minimum činilo 2 020 Kč. Spotřebitelské ceny se od té doby zvýšily o dobrých 55 %; pokud bychom se tedy chtěli dodnes držet představy, kterou jsme o vhodné výši záchranné sítě měli v lednu 2007, existenční minimum by dnes mělo činit 3 128 Kč. Ve skutečnosti ovšem, po úpravě od 1. dubna 2022, činí jen 2 740 Kč.

Aktuálně platná výše záchranné sítě ve smyslu existenčního minima je tedy o 388 Kč níž, než by měla být podle hypotetické valorizace částky stanovené od ledna 2007.

Graf: ČS Graf: ČS

V relativním vyjádření můžeme říct, že jsme ochotni ty nejchudší z nás nechat příjmově klesnout o 13 % níž než v roce 2007. U životního minima by byl výsledek v procentuálním vyjádření velice podobný.

Tento dlouhodobý nezájem o udržování výše, na níž je umístěna záchranná síť v rámci dávkového systému, je zřejmě jednou z forem (bohužel nevhodných), jak společnost reagovala na pocit, že dávky jsou masově zneužívány a že úřady nejsou schopny tomuto zneužívání učinit přítrž. Další formou reakce bylo vybudování atmosféry, že žádat o dávky v hmotné nouzi je ostuda – že je to projev buď lenosti a vykutáleného podvádění, nebo trapné neschopnosti se o sebe postarat.

V tuto chvíli potřebujeme, aby dávky v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení zafungovaly, jak by měly – ale ony tak nefungují, protože nastavují záchrannou síť velmi nízko a protože pro mnohé nyní s inflací dramaticky zápasící domácnosti má čerpání těchto dávek silně odpudivý odér. Výsledkem může být nová vlna exekucí, sociální nepokoje a nástup politických sil nabízejících radikální řešení. V minulých letech jsme bohužel zaseli vítr. Teď hrozí, že sklidíme bouři.

Články autora Michal Skořepa

Nejnovější články

Aktuality
Moravskoslezský kraj tahounem v zelených a chytrých řešeních

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO)...

Čtyři vzájemně propojené živé laboratoře mají za cíl...

Důležitou součástí bude sledování změn v regionu optikou...

„Vzdělání, podnikání, inovace a spolupráce státní správy se...

Cestovní ruch
Cestovní ruch pro všechny

V úvodním slovu doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D....

Ing. Dagmar Zorková, Ph.D. z Panevropské univerzity zdůraznila, že...

V rámci workshopu se účastníci konference dozvěděli bližší informace...

Cestovní ruch
Nové výzvy i posílení spolupráce

Czech Convention Bureau funguje v rámci organizační struktury...

„Spolupráci mezi regionálními subjekty vnímáme jako klíčovou pro...

Nejnovější Expertní pohled

Expertní pohled
Nic něco stojí

Realita ukazuje, že si to neuvědomujeme, což hned...

Péče o bezpečnost bezpochyby přinese zvýšené náklady. „Vnímám...

Česko si skutečně zvyklo brát bezpečí jako samozřejmost...

Evropa skloňuje směrnici NIS2 – ta právě zavádí...

Pokud jde o bezpečnost, hrají dnes nepřekvapivě značnou...

A pak je tu druhý důvod. Člověk. Moderní...

Expertní pohled
Důvěra v ekonomiku není nijak valná

Dolů ho táhla zejména zhoršující se nálada mezi...

Pro nastartování domácí poptávky je pozitivním signálem růst...

Expertní pohled
Potřebujeme zdravé, nikoli nemocné zaměstnance

Jak je možné, že jen pár týdnů po...

Jakou roli v tom vidíte pro MSD? Můžeme se...

Vedle prevence a očkování je MSD aktivní i v oblasti onkologie...