Do Prahy míří investiční hvězdy
Aktuality
24. 9. 2023 13:30
Dva dny plné inspirativních přednášek, diskuzí, příležitostí k setkání a navázání kontaktů s významnými investory do startupů a dalších obohacujících...
Vedle drahých cen energií se jako další faktor, který bude tlačit inflaci v Česku i jinde nahoru, stále častěji zmiňuje cena pšenice. Cena této komodity skutečně v posledních měsících zřetelně rostla, a v posledních týdnech dál prudce vyskočila (načež došlo jen k částečné korekci):
Graf: ČS Je ovšem otázka, jak velkou část tohoto skoku lze chápat jako odraz nižší nabídky (za předpokladu, že poptávka se v poslední době nijak výrazně nezvyšovala) versus do jaké míry jde spíš o důsledek umělého, v podstatě spekulativního nárůstu poptávky v obavě, že se nabídka teprve sníží, a tedy že se cena zvýší.
A pokud platí spíš druhá uvedená možnost (protože snížení nabídky pšenice v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a s tím souvisejících sankcí asi teprve nastane), pak je otázka, do jaké míry jsou obavy z masivního poklesu nabídky a masivního růstu ceny na místě.
Detailní pohled na statistiky Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) ukazuje, že produkce pšenice z Ruska a Ukrajiny v posledních „normálních“ letech 2015-2019 představovala kolem 14 % celkové světové produkce. To jistě není málo, ale o obilnicích světa se přece jen mluvit nedá (celosvětový pohled je na místě, protože trh s pšenicí je do značné míry globalizovaný).
Graf: ČS Další věc je vztah mezi cenou pšenice a cenou potravin, které se z ní vyrábějí. Například u chleba tvoří samotná pšenice jen kolem 10 %.
Graf: ČS I kdyby tedy pšenice zdražila na dvojnásobek, do ceny chleba by se to mělo promítnout v podobě zdražení o cca 20 %, tedy například z 30 Kč na 36 Kč. Ledaže na potravináře padne podezření ze šponování marží, jaké padlo v minulých dnech na pumpaře (a trh s pečivem se ukáže méně konkurenční než ten s pohonnými hmotami).
Jak je to s cenami energií? Podíl výdajů na energie na celkových nákladech (počítaných jako hodnota produkce snížená o hrubý provozní přebytek) se sice v posledních letech před covidem v oboru výroby chleba pohyboval (podle údajů Eurostatu) kolem pouhých cca 4 %, ale (velkoobchodní) ceny energií jsou v tuto chvíli cca 4-5krát vyšší než před rokem. Pokud bychom u cen pro firmy předpokládali pro jednoduchost například poloviční průsak, značí to zvýšení o cca 250 %. Při váze 4 % by pak dopad od cen chleba měl být kolem 10 %.
V součtu tedy růsty cen pšenice a energií můžou naznačovat letošní navýšení ceny chleba možná o více než čtvrtinu. Z dat Českého statistického úřadu plyne, že aktuálně je chléb meziročně dražší v průměru o téměř 20 %. Další zdražení o možná i 10 % (tj. na 1 kg průměrného pšeničného chleba o další cca 3 koruny) nás tedy v nejbližších měsících nejspíš nemine.
A to jsme do výpočtu nezahrnuli růst mezd nebo cen nájmů…
