Výrobci softwaru a aplikací mají 24 hodin na nahlášení útoku
23. 9. 2026
15:48
Od 11. září se začala uplatňovat jedna z prvních praktických povinností evropského nařízení Cyber Resilience Act (CRA). Výrobci softwaru, aplikací...
Zdroj: ČS
Martin Wolf ve svém komentáři píše, že „…globalizaci nejvíce ohrožují konflikty o moc. Tím, že se velmoci snaží posílit svou bezpečnost, znejišťují své soupeře a vytvářejí tak začarovanou spirálu nedůvěry. A této spirále jsme již hodně daleko.“ Nic moc optimistického. Ostatně, tempo globalizace se po finanční krizi skutečně zastavilo. Předtím naposledy globalizaci zastavila komoditní a inflační krize. Tehdy jen na pár let a pak přišel velký boom. A ještě předtím globalizaci zastavily světové války a Velká deprese. Na poněkud delší dobu, s mnoha obětmi.
Zdroj: ČS
Další člen z Rady guvernérů ECB, šéf irské centrální banky Gabriel Makhlouf, preferuje zvyšování sazeb spíše po menších krocích. Hlavní ekonom ECB Philip Lane řekl otevřeně, že pro další zvýšení o 75 bodů nejsou dostatečné argumenty, protože inflace v příštím roce poklesne. Aby to nebylo tak jednoduché, tak Isabel Schnabel, členka výkonné rady ECB, naopak uvedla, že čím déle je inflace zvýšená, tím větší riziko, že zakoření, proto je potřeba s inflací zatočit razantně. Finanční trh aktuálně očekává, že ECB zvýší sazby na 3% do května. My to vidíme podobně, s tím, že na třech procentech by sazby měly zůstat do konce roku 2023 a pak pokles na 2,5%.
Zdroj: ČS
Mimochodem, co ukazuje Taylorovo pravidlo, které navrhuje, jaké úrokové míry by měla konkrétní centrální banka nastavit v závislosti na míře inflace a velikosti růstu HDP v konkrétní zemi? Například Německo nebo Francie by potřebovaly nyní sazby na dvou procentech. Itálie a Španělsko zase na nule. Nemluvě o Řecku.
