Šest hlavních změn zákoníku práce

Novela, která reaguje na směrnici Evropské unie, vyšla 19. září ve sbírce zákonů. Zde je výčet šesti nejdůležitějších novinek.

Zaměstnavatel má nově povinnost rozvrhnout pracovní dobu i dohodám o provedení práce (DPP) a dohodám o pracovní činnosti (DPČ), a to nejpozději tři dny před začátkem období, na které je doba rozvrhována, nedohodnou-li se na jiné době. Zaměstnanec, který odpracoval v předchozích 12 měsících v souhrnu u zaměstnavatele nejméně 180 dní, může navíc písemně požádat o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel je pak povinen mu písemně odpovědět do jednoho měsíce. U dohod nově vzniká informační povinnost zaměstnavatele podobně jako u pracovního poměru. Lhůta je shodná, a to do sedmi dnů od začátku výkonu práce.

Pozdější účinnost zákona stanoví, že dohody budou mít nárok na dovolenou stejně jako zaměstnanci v pracovním poměru. Délka týdenního úvazku bude pro účely dovolené činit 20 hodin. „Mezi další změny, které novela přináší, patří nárok dohodářů na příplatky za práci ve svátek, v noci, o víkendu nebo ve ztíženém pracovním prostředí, dále také nárok na uvolnění z práce v případě překážek na straně zaměstnance. V těchto případech však nebudou mít dohodáři nárok na náhradu mzdy,“ vysvětluje Ivana Brancuzká, Country manažerka poradenské společnosti Crowe.

Home office bude možný jen na základě písemně sjednaného ujednání. To bude možné ukončit dohodou, nebo jednostrannou výpovědí s 15denní výpovědní lhůtou. Ve výjimečných případech, například při epidemii umožní zákon zaměstnavateli práci z domova nařídit. Pokud stávající zaměstnanci na home office takovou dohodu nemají, nebo neodpovídá podmínkám novely, bude nutné sepsat novou dohodu do jednoho měsíce od účinnosti novely. Zaměstnanec také může oznámit, že žádné místo, kde by home office mohl vykonávat, nemá.

V této souvislosti se upravuje i náhrada nákladů při práci z domova a zavádí se možnost využití paušálu. Stávající paragraf 190 upravující náhradu nákladů za opotřebení vlastního zařízení se nemění. „Paušál bude možné používat namísto skutečně prokázaných výdajů, ale nebude to povinnost. Jeho využití musí být sjednáno písemně, nebo určeno vnitřní směrnicí. Výše bude stanovena vyhláškou MPSV vždy k prvnímu lednu. Pro letošní rok jde o 4,6 korun na hodinu. Vyšší částka, než je tento limit, bude zdaněna. I nadále mohou zaměstnavatelé proplácet skutečně vynaložené a prokázané náklady,“ uvádí Brancuzká.

Nově bude muset rodič písemně požádat o rodičovskou dovolenou alespoň 30 dnů před jejím nástupem, přičemž žádost musí obsahovat dobu trvání.

Pokud požádá těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let o kratší pracovní dobu nebo její úpravu, je zaměstnavatel povinen takové žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. To platilo již podle předchozí právní úpravy. Nově však zaměstnavatel bude muset zamítnutí žádosti písemně odůvodnit. Těhotná zaměstnankyně, stejně jako zaměstnanec pečujícího o dítě mladší devíti let může dle novely požádat o práci na dálku. Zamítnutí takové žádosti je zaměstnavatel povinen písemně odůvodnit.

Dobu určitou a kratší pracovní dobu bude nově nutné sjednat písemně. Dosud se písemná forma nevyžadovala. Podle Ivany Brancuzké však drtivá většina zaměstnavatelů tyto oblasti již v pracovních smlouvách upravuje, takže v praxi se pro firmy moc nemění.

Nepřetržitý odpočinek mezi směnami je nahrazen nepřetržitým denním odpočinkem s délkou 11 hodin. „Ke změně dochází především z toho důvodu, aby bylo zajištěno, že zaměstnanec bude opravdu odpočívat 11 hodin v kuse. Dle předchozí právní úpravy bylo totiž teoreticky možné v rámci těchto 11 hodin nařídit přesčas. To už nyní možné nebude. Navíc se klade i důraz na to, aby byl odpočinek skutečně čerpán a nejen naplánován,“ shrnuje Brancuzká.

Elektronické doručování včetně datové schránky je nově postaveno na úroveň osobního doručení na pracovišti. Písemnost bude považovaná za doručenou v den, kdy převzetí zaměstnanec potvrdí datovou zprávou. Nebude navíc vyžadován elektronický podpis, jako tomu bylo doposud.

Pokud však zaměstnanec převzetí nepotvrdí, považuje se písemnost za doručenou 15. dnem od dodání. „Samotní předkladatelé zákona poukazují na možný problém s prokázáním doručení e-mailu. Prokazovat bude muset zaměstnavatel,“ upozorňuje Ivana Brancuzká.