Jazýčkem na vahách bude plyn

Napadne vás samozřejmě, že největší rozdíl mezi LCOPE a LCOTE musí být u nestálých zdrojů, jakými jsou vítr a slunce. LCOPE náklady jsou nízké u solární a větrné energie, výrazně pod jádrem. Ale pokud vezmeme do úvahy LCOTE náklady, tak je situace opačná: solární a větrná energetika vyžadující back-up (baterie) je 2-3 dražší než jádro. Například každý 1 MW poptávky vyžaduje 5 MW solární energie a 9 MW baterií. A i tato kombinace by byla spojena s výpadky výroby při nepříznivém počasí.

Výpočty Thunder Said Energy ukazují, že bateriové záložní zdroje nedokáží zajistit, aby podíl solární a větrné energie ve většině energetických sítí překročil 30-40 %, aniž by se tím zvýšily systémové náklady, které se pohybují v rozmezí 500 USD/tunu snížení emisí CO₂. Ano, bude docházet ke zlevnění výroby panelů a s novými modely se zvýší kapacita baterií. Přesto v dohledném horizontu bude levnější plyn (v simulaci se počítá s cenami na US trhu, v Evropě 4x vyšší, takže podíl OZE může vycházet výš) doplněný CCS (Carbon Capture and Storage) technologiemi. Nicméně 30-40% podíl je stále významným zvýšením ze současné úrovně. Podíl větru a slunce na výrobě primární energie na globální úrovni je v současnosti pouze 5 %, podíl na výrobě elektřiny dosahuje 7,5 %. Ale protože trend snížení emisí CO₂ vyžaduje například i elektrifikaci dopravy, je potřeba sledovat především podíl na výrobě primární energie.

Dalším nevyhnutelným závěrem analýzy je, že zemní plyn se stane nejpragmatičtější a nákladově nejefektivnější pojistkou proti výkyvům v sítích s vysokým podílem obnovitelných zdrojů. V sítích s velkým podílem obnovitelných zdrojů proto plyn dosáhne podílu 30-50 %.

Závěry expertů prokazují, že nejlepší kombinací nízkonákladových a nízkoemisních energetických sítích bude taková, která v rozumném poměru skloubí solární, větrnou, jadernou a vodní energii se zemním plynem.