BPWCR a GasNet inspirují české firmy v posilování férovosti

Women’s Empowerment Principles je projekt založený organizacemi UN Global Compact a UN Women. Staví na základech mezinárodních pracovních norem a lidských práv, která předpokládají odpovědnost firem jako zaměstnavatelů za rovné příležitosti pro ženy a muže.

„Jedná se o soubor zásad, které představují pro firmy pokyny a návrhy, jak podporovat rovné příležitosti pro ženy a muže na pracovištích, v komunitách i celkově ve společnosti, kterou firmy spoluvytvářejí,“ vysvětluje Lenka Šťastná, prezidentka BPWCR.

Česká federace Business & Professional Women patří k nejaktivnějším; mimo jiné díky tomu stojí v čele evropské pracovní skupiny k projektu WEPs.

„Jsem příjemně překvapená, jak velký zájem tento užitečný nástroj u firem vyvolal. Signatářů v ČR je zatím 14 a pevně věřím, že se jejich počet bude – i díky naší advokační činnosti – rychle rozšiřovat,“ dodává Lenka Šťastná.

„Diverzita zkušeností a názorů nám dává sílu. Posiluje náš byznys. Dlouhodobě proto vytváříme tolerantní prostředí a jsme bezpečným místem, kde je vítán každý profesionál. Přistoupení k WEPs bylo důležitým milníkem na naší cestě k posilování férovosti a naplňování naší ESG strategie,” vysvětluje Erika Vorlová, členka vedení skupiny GasNet.

Plynařina je díky velkému podílu fyzicky náročné práce přirozenou doménou mužů. Žen tak v GasNetu pracuje jen 26 %. „Proto s našimi ženami pracujeme o to intenzivněji a na pozicích vhodných pro jakékoliv pohlaví činní podíl žen již 41 %. Diverzita ale není o počtu žen ve firmě. Je o tom, jak efektivně dokážeme zaměstnancům nastavit vhodné podmínky pro práci a osobní život. V GasNetu se proto zaměřujeme na zlepšování těchto oblastí. Díky pravidelným výzkumům víme, že především ženy v GasNetu oceňují pružnou pracovní dobu nebo možnost práce z domova,“ doplňuje Erika Vorlová.

Letos na podzim provedla společnost GasNet mezi svými zaměstnankyněmi online průzkum zaměřený na plánování osobního času. Zúčastnilo se ho 484 žen, tedy 77 % zaměstnankyň.

Výsledky průzkumu představila lékařka Kateřina Cajthamlová na setkání zástupců firem Ženy na křižovatce, a to společně s BPWCR a GasNetem: „Jasně se ukázalo, že plánování osobního života a zejména relaxace jsou témata, na která ženy bohužel málo dbají. Bez ohledu na věkovou skupinu málo odpočívají a jsou neustále ve střehu. Čas na odpočinek jim během týdne zabere maximálně 12 hodin, pravděpodobně pouze o víkendu. To je velice málo. Jsou tak stále k zastižení pro rodinu a většinou nemají zklidňující rituály před usnutím. To vede k tomu, že se během noci častěji budí, což platí dokonce i pro mladší ročníky. Ve volnu a spánku jsou zkrátka stále nachystané vyskočit, zabrat. Jde o typické problémy pracujících žen.“

Doporučení Kateřiny Cajthamlové? „Ženy potřebují zřejmě ještě více cítit pocit práva. Potřebují častěji říkat Ne, ačkoliv ve velké většině případů udávají, že to umí.“

GasNet s podněty od zaměstnanců systematicky pracuje. „Výsledky z pravidelných průzkumů nám pomáhají nastavovat celoroční cíle. Patří k nim dohled nad férovým odměňováním nebo podpora vzdělávání. Výsledky průzkumu o plánování osobního času ukazují, že naše snaha nabízet zaměstnancům více flexibility je správná a teď zaměstnance podpoříme v lepším plánování aktivit,“ vysvětluje Helena Steinerová, která vede tým náboru a rozvoje společnosti GasNet.

Snažení GasNetu se dlouhodobě promítá do nezávislého ESG ratingu, jenž firma každoročně získává od mezinárodní agentury Sustainalytics. Ta zařadila GasNet mezi společnosti s vysokou úrovní řízení ESG. V porovnání s dalšími 95 plynárenskými společnostmi byl GasNet letos vyhodnocen jako celosvětově 3. nejlepší.

„Ženy tvoří polovinu lidstva, ale jejich příležitosti téměř všude na světě ve srovnání s muži pokulhávají. Dobré vzory, jakým je právě společnost GasNet, mohou ostatní inspirovat a vybudit skutečný zájem o problematiku rovných příležitostí a podmínek žen a mužů. Naše organizace pořádá také konferenci Equal Pay Day, která si klade za cíl posilovat ekonomickou bezpečnost žen vyvoláváním odborné diskuse firem i veřejnosti nad příčinami stále vysoké mzdové nerovnosti,“ uzavírá Lenka Šťastná.