Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Moderní Zlín je nerozlučně spojený se značkou Baťa. Na tuto tradici navazují i současné firmy, ať už se jedná o Kovárnu VIVA, leteckou výrobu, nebo filmové ateliéry. Zlínský kraj je také významným střediskem gumárenského průmyslu nebo výroby nábytku.
Zdroj: ČSÚ
Moderní Zlín je nerozlučně spojený se značkou Baťa. Na tuto tradici navazují i současné firmy, ať už se jedná o Kovárnu VIVA, leteckou výrobu, nebo filmové ateliéry. Zlínský kraj je také významným střediskem gumárenského průmyslu nebo výroby nábytku. Na tradici výroby obuvi ve Zlínském kraji navazuje společnost FARE sídlící ve Valašských Kloboukách. Ta se zaměřuje převážně na dětskou obuv, vyrábí ale i boty pro dospělé, včetně těch trekkingových. Dalším podnikem pokračujícím v baťovské tradici je zlínská Kovárna VIVA, která se specializuje na zápustkové kování z oceli pro osobní i nákladní automobily nebo manipulační techniku. Její výkonný ředitel František Červenka zmiňuje problémy, kterým podnikatelé nejen v jeho kraji čelí. K nim patří hlavně vysoké ceny energií nebo nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
„Pozitivně vnímáme aktivitu Hospodářské komory a Svazu průmyslu při vyjednávání o plošném snížení poplatků za regulovanou část elektřiny a plynu. Dopad snížení přinesl pokles o zhruba deset procent z celkové navýšené částky. Velmi oceňujeme, že pro Hospodářskou komoru jsou ceny energií tématem i nadále, protože tato oblast je zcela zásadní pro budoucí konkurenceschopnost české ekonomiky,“ říká Červenka.
Lákat mladé lidi ke studiu technických oborů chce tím, že jim kovárenství představí jako atraktivní obor budoucnosti. „Snažíme se spolupracovat se školami na všech úrovních a ukázat jim, že kovář dnes není statný chlap s kladivem v ruce, ale operátor moderní a plně automatizované linky,“ dodává.
Letadla i pneumatiky
Významnou roli v regionu hraje letecký průmysl. Ten reprezentuje kunovická Aircraft Industries, která má víc než osmdesátiletou tradici letecké výroby. V současnosti se zabývá vývojem, produkcí, prodejem a servisem letounů L 410 a provozuje také neveřejné mezinárodní letiště v Kunovicích. Dalším výrobcem letadel je ZLIN Aircraft sídlící v Otrokovicích. Firma založená roku 1934 společností Baťa tvoří kromě letounů i díly pro letecký průmysl, jako jsou například brzdy nebo součástky pro katapultovací sedadla do vojenských stíhaček. Silně je v regionu zastoupena gumárenská výroba. V Otrokovicích sídlí dvě továrny na pneumatiky – Continental Barum a Mitas. Gumárny Zubří se pak zaměřují na výrobu pryžových a plastových autokoberců, plynových masek nebo pryžových hadic.
Zpracováním plastů se zabývají i ve Fatře Napajedla, kde vyrábí například podlahy z PVC, hydroizolační fólie nebo obaly pro potravinářství.
Neopren z Agamy
Na gumárenskou tradici v regionu navazuje rodinná firma Agama PRO, která se zabývá šitím potápěčských neoprenových a trilaminátových obleků. Kromě toho nabízí obleky a potřeby pro vodáky a rybáře a vyvinula rovněž vybavení sloužící hasičům či vojákům. Agama vytváří také průmyslové obaly na nádrže nebo neoprenové návleky pro zdravotnické stroje.
„Jsme schopni vyrobit na míru vodotěsný návlek na ruku, se kterým se může jít koupat člověk, který má trvale zavedenou kanylu nebo vývod,“ popisuje jednatelka firmy Věra Hevrová. Také v Agamě se potýkají s nedostatkem pracovníků. Přijímají proto i švadleny, které nejsou vyučené, ale chtějí se řemeslu věnovat.
Rozvíjet podnikatelské prostředí, udělat ze Zlínského kraje ekonomicky stabilní a konkurenceschopný region, posilovat spolupráci mezi podnikateli a veřejnou správou a také více podporovat export. Mimo jiné i tyto cíle si vytyčila dohoda o dlouhodobé spolupráci mezi Zlínským krajem a Krajskou hospodářskou komorou Zlínského kraje. Podepsali ji zlínský hejtman Radim Holiš a předseda představenstva krajské hospodářské komory Robert Zatloukal. Podle dohody se minimálně dvakrát ročně uskuteční společné zasedání členů Rady Zlínského kraje a zástupců krajské hospodářské komory. Na nich vyberou konkrétní projekty a aktivity, které budou společně uskutečňovat.
„Pružně reagujeme na trh práce a nabízíme zejména individuální přístup k zaměstnancům vyžadujícím flexibilní pracovní dobu nebo úpravu pracovního úvazku,“ vysvětluje Hevrová. Firma se podle ní nedrží pevně toho, že zkrácený úvazek musí být nutně třeba šest hodin, ale vychází z individuálních potřeb lidí. Své zaměstnance také dál vzdělává a nabízí jim možnost růstu.
Plasty pro vozidla
Zpracováním plastů se zabývá firma Promens Zlín, v jejímž čele stojí Robert Zatloukal, který je zároveň předsedou představenstva Krajské hospodářské komory Zlínského kraje. Promens se zaměřuje na plastové díly pro různá vozidla. Ty dodává řadě tuzemských i zahraničních značek. Mezi ně patří například Iveco, Volvo, Zetor, Škoda, Tatra nebo MAN. Pro ně vyrábí kapotáže pro nákladní automobily a stavební a zemědělské stroje, palubní desky pro autobusy, ale i spoilery pro osobní automobily. K nim se v poslední době přidala i výroba dílů pro kolejová vozidla značky Škoda Transportation.
„Při svých dodávkách se můžeme opřít o nízko a středně sériové technologie Reaktivního vstřikování (RIM), SMC, vakuového tvarování, lakování a montáží, jež sdružujeme jako jediný evropský výrobce pod jednou střechou,“ zdůrazňuje ředitel Promensu Robert Zatloukal.
Legendární tonetka
Díky rozsáhlým lesům v Beskydech, Chřibech nebo Bílých Karpatech se ve Zlínském kraji rozvinulo zpracování dřeva. Tomu se věnuje firma TON z Bystřice pod Hostýnem. Ta se stala celosvětově známou díky své tonetce, židli, kterou v polovině 19. století vytvořil truhlář Michael Thonet díky technologii ohýbání dřeva pomocí páry. Na tuto tradici navazuje i současný podnik vyrábějící ručně ohýbaný nábytek.
Významné zastoupení má ve Zlínském kraji i potravinářský průmysl, ať už je to výrobce trvanlivých potravin Hamé, nebo producent sirupů Linea Nivnice. Zajímavostí jsou zlínské filmové ateliéry, které vznikly roku 1936. Původně měly sloužit k natáčení reklam pro firmu Baťa, dnes v nich sídlí kinematografické laboratoře.