Mezi jednotlivými složkami spotřebitelského koše však panují výrazné rozdíly: V cenách potravin jsme téměř dohnali západní státy, aktuálně jsme na 97 % úrovně EU, v cenách oblečení a obuvi jsme západ dokonce předehnali, jsme na 112 % úrovně EU a náleží nám 5. příčka, když vyšší ceny oblečení už mají jen severské státy.
Za poslední dva roky ceny stouply o 28 %
V roce 2022 přišel inflační šok. V důsledků energetické krize, všeobecného vzestupu cen surovin a dalších faktorů se ceny v ČR meziročně zvýšily o 15 %. V roce 2023 dvouciferný růst cen pokračoval. Proti bazickému indexu za rok 2015 byly spotřebitelské ceny v roce 2023 vyšší o 48 %. Jen za poslední dva roky ceny v ČR vzrostly o 28,5 %.
Jaké jsou důvody nadprůměrné inflace v ČR?
- Napjatý trh práce
- Rozhazovačné hospodaření vlády a parlamentu během pandemie
- Růst cen nemovitostí
- Nedostatek konkurence
- Otevřenost české ekonomiky
- Vysoký růst cen energií
Vývoj cen v rámci jednotlivých oddílů nebyl v ČR v posledních letech rovnoměrný
Nejvíce se zvýšily ceny v oblasti stravování a ubytování, a to o 73 % proti roku 2015. V rámci zemí EU to byl třetí nejrychlejší růst. Obdobně na tom byla kategorie bydlení, voda a energie (nárůst o 72 %, 3. místo v EU). Potraviny a nealkoholické nápoje zdražily v Česku od roku 2015 o 50 %, jen za poslední dva roky se jednalo o nárůst o 31 %.
Celkový růst spotřebitelských cen byl v Česku v období 2015-2023 čtvrtý nejvyšší v rámci zemí EU – nejvíce se ceny zvýšily v Maďarsku (o téměř 61 %), následovalo Estonsko, Litva (+50 %) a ČR (+48 %). Unijní průměr činil za stejné období +26 %.
Zdroj: ČS
Nákupy potravin v Polsku slábnou
Za rok 2023 klienti České spořitelny v Polsku za potraviny měsíčně utratili 218 mil. korun, za letošní leden to bylo 145 mil. korun, tedy o třetinu méně. Stále však platí, že objem útrat kartou za potraviny byl loni v Polsku zhruba 7x vyšší, než v roce 2019 před pandemií koronaviru. Podíl Polska na celkových útratách Čechů za potraviny činí 2 %.
Stáhněte si celou analýzu expertů České spořitelny
Záporné reálné mzdy srazily spotřebu českých domácností
Na české domácnosti inflační vlna dopadla tak silně zejména kvůli tomu, že růst (nominálních) mezd nedokázal vykrýt zvýšení cen. I proto se spotřeba českých domácností loni a předloni výrazně propadla a jako jedna z mála v EU se ani v roce 2023 nedokázala navrátit na úrovně z předcovidového roku 2019.
Jaký je náš výhled pro letošek?
Za rok 2024 by inflace v ČR měla dosáhnout 2,4 %: Hrubý domácí produkt by se měl letos vrátit k růstu, ovšem oživení v české ekonomice bude pravděpodobně pozvolnější, a nastane nejspíš až ve 2. čtvrtletí. Důvodem je stále spíše slabá poptávka domácností i ekonomická data z eurozóny (zejména Německa) která signalizují slabou zahraniční poptávku v příštích měsících.