Uplave Labi příležitost?

Konference, pořádaná 29. dubna na palubě výletní hotelové lodi Florentina pod záštitou a za účasti ministra dopravy Mgr. Martina Kupky, byla bohatě obsazena a precisně připravena. Dvacítka přednášejících, vesměs osvědčených matadorů, probrala lodní dopravu ze všech aspektů od její role v kritické infrastruktuře, ekonomice a ekologii přes infrastrukturu pro vodní turistiku, kvalifikaci, bezpečnost, využití pro turistiku včetně kombinace kolo – loď, lodní techniku až po Námořní muzeum ve Veletově. Přesto byl program svižný a neunavoval. Co deset minut, to jeden referát a jeden dotaz. Posluchači byli vesměs zasvěcení, a tak nikdo více prostoru pro dotazy nepostrádal; mnoho dotazů končilo spíš vykřičníkem – proč?!, kdy konečně?!

Lodě jsou nejen nejšetrnějším dopravním prostředkem, ale i nezbytnou součástí kritické infrastruktury. Kdyby selhalo všechno, voda funguje. Samozřejmě jen pokud voda je. Jenže vody je v Labi polovinu roku málo. Klima se mění – to přírodní i to společensko-politické – a je možná na čase je trochu zkoordinovat. Nákladní loď unese víc než most přes řeku; pro těžkou vojenskou techniku až výlučně. Do nedávna to nikoho až tak nebolelo, ale aktuální mezinárodní situace varuje.  Jenže jarní a nárazová voda odteče – a po Labi se pak u nás plout větší lodí nedá. Chybí kontroverzní Děčínský stupeň, o němž se diskutuje již 20 let. Požadovaný, potřebný, ale současně až fanaticky zatracovaný.

Odpůrci stavby Děčínského stupně argumentují zachováním původní přírody. Chvályhodné – jenže studie ČVUT dokumentuje, že neporušená příroda se na Labi dnes už jaksi stejně nekoná. K ochraně přírody se připravují kompenzační opatření, jenže sotva se podaří vyjít vstříc původním ochranářským požadavkům, vyrojí se nové. Včetně požadavku prokázat jejich efektivitu předem, což by bylo značně nákladné. Až tak, že se podle sdělení ministra Martina Kupky do výběrového řízení ani nepřihlásil žádný subjekt, který by se odvážil zpracovat studii EIA. Na stole je proto nyní zpracování studie zahraničním dodavatelem, který nemusí tolik cítit obavy z úředníků ministerstva životního prostředí, kteří pochopitelně za ochranáři stojí, stejně jako veřejné mínění. Proč? Protože argumenty, které zaznívají ve veřejném prostoru, jsou napohled líbivé, ve skutečnosti dost dílčí, resp. jednostranné. Příroda dovede své – a i fotografie dokazují, že vybují i na místech dřívější výstavby. Jistě, nemusí to být všechno úplně stejné druhy, ale stojí to za to? Co jsou to původní druhy – vždyť příroda se vyvíjí i bez lidského přičinění. Investice na Děčínský stupeň byla dohodnuta se 75% dotací EU. Že by EU neuznávala ochranu přírody? Naopak! Bohužel, naše média v poslední době moc nešíří argumenty, že říční doprava by napomohla ke snižování uhlíkové zátěže a tedy jak právě k ekologii, tak i k ekonomice. Přitom již i podnikatelé z Polabí se ozývají, že jejich zahraniční odběratelé začínají dávat přednost výrobcům s vyšším podílem šetrné dopravy. K takovému podílu se ostatně Česká republika zavázala. Splní ho? Jak a za jakou cenu? O tom média tak nějak mlčí. A fakt, že voda začíná mít se změnou klimatu cenu nad zlato, se sice na veřejnosti skloňuje, ale bez souvislosti s řekou, která ji odvádí za hranice. Jednostranný ekologický fanatismus se už v minulosti podepsal na naší jaderné energetice. Nebýt našich a rakouských odpůrců, možná jsme mohli mít v Temelínu o dva bloky víc a mohli jsme si ušetřit hodně z energetické krize a hezkých pár miliard nákladů, které na dobudování budeme muset vynaložit.

Rovněž z hlediska cestovního ruchu jde o promarňovanou šanci. Vícedenní plavba na velkých lodích po řekách je v cizině populární. Sestavit atraktivní programy by u nás nebyl problém. Ostatně festival Lodě na Labi, pořádaný Pruhem Polabí, je toho malou ukázkou. Jenže takové turistické programy na Labi nelze dost dobře vypsat do katalogů, když nevíte, v kterých termínech bude pro plavbu dost vody. Vypisovat zájezd jen na pár víceméně zaručených termínů zase silně zvedne podíl nákladů na jeho zavedení na trh. Tím zvýší cenu a sníží tak konkurenceschopnost produktu.

Problém dostatečné splavnosti pro turistické programy, a to i na menších lodích, je také v obsluze. Ne turistů, ale těch lodí. Lodě, které se Labem dostanou, skončí na tom, že plavební komory na Vltavě jsou v provozu jen do tří hodin odpoledne – a dost. Kdo připluje později, nebo se dostane do fronty, má do příštího dne smůlu. Malé lodě pak čelí ještě problému, že plavební komory nejsou stavěny na malá plavidla. Chybí dostatečná kapacita vývazišť. Pozitivní zprávou je, že ta postupně přibývají.

Daří se rozvíjet infrastrukturu pro menší plavidla. Přibyly a budou se otvírat nová přístaviště, vývaziště i čekací stání.

Roste nabídka malých obytných lodí a možnost jejich charteru. Během plavby z Mělníka do Nymburka hotelovou loď Florentina doprovázely dva hausbóty YB 35 charterové společnosti Lodě Česko tak, aby každý účastník měl možnost si je prohlédnout, resp. se s nimi kousek svézt. Pojmou šest až osm osob a k jejich vedení se nepožaduje průkaz kapitána malého plavidla (zaškolení samozřejmě ano). Jakkoliv to není nejlevnější záležitost, zájem Čechů o dovolenou na říční lodi vzrostl – a tak je žádoucí umožnit jim to i u nás a neposílat je jen do Holandska a Francie. Na Vltavě mají chartery čtyři úseky od Českých Budějovic až po Orlickou přehradu; za hráz už to nejde, lodní výtah není pro malá plavidla. Od letoška má charter novou bázi i v Mělníku, odkud se dá plout k Ústí nad Labem, nebo proti proudu Labe až do Pardubic. Portál a aplikace s informacemi, kam plout a mapami vč. vodácké infrastruktury, je samozřejmostí.

Propojují se vodní a suchozemské programy a projekty. Coby turistický produkt, jako typicky Labská cyklostezka a vodní cesta, tak i marketingové a informační. Příkladem může být Středočeský kraj s produktem Pustit k vodě, který tvoří ucelený soubor nabídky dle metodiky CzechTourism. Ing. Patrik Macho ze Středočeské centrály cestovního ruchu vyzval k zapojení destinační managementy i jejich členy. SCCR jim poskytuje spolu s brand manuálem i větší marketingový prostor. Letos pro témata: vodáci, malá motorová plavidla, velká motorová plavidla, koupání a výlety do okolí. Na letošek chystaji Středočeši i marketingovou kampaň a nové webové stránky. Zahájí ji tiskovou konferencí 14. května v Marině Vltava v Nelahozevsi.

Zní to jako paradox – námořní muzeum v zemi bez moře. Navzdory tomu, československá námořní plavba byla ve své době druhou největší flotilou na světě z vnitrozemských států po Švýcarsku. Celkově bylo ve flotile 44 lodí. Muzeum založilo několik nadšenců v loňském roce – a letos 4. května otevřeli druhou expozici. V muzeu najdete nejen připomínky lodí a příběhy lidí, kteří na nich sloužili, ale i další stopy Čechů na světových mořích a oceánech. Jako třeba Augustin Heřman s lodí La Grace, který v první polovině 17. století byl opravdovým a reálným pirátem z Karibiku. Za zmínku stojí i dobrodružství Eduarda Ingriše, který se na svých balzových vorech Kantuta plavil mezi Jižní Amerikou a Polynésií. Následně s ním spolupracoval například Ernest Hemingway na svém díle Stařec a moře. Námořní muzeum ve Veletově, vesničce mezi Kolínem a Týncem nad Labem, je tak i muzeem příběhů pro velké i pro děti.

Konference o dopravě byla důležitou součástí „Lodí na Labi“ pro odborníky, ale zdaleka ne jediným lákadlem. Organizátor, Pavel Hlaváč z Pruhu Polabí, umí vykouzlit již dvanáctým rokem vždy atraktivní program s uvolněnou atmosférou. Během plavby dominovala kromě hudební produkce zvláště retro módní přehlídka modelů z první republiky, a to jak společenských oděvů a zvyků, tak i plážového odění. Připravil ji „Spolek panstva na tvrzi Žiželeves“, profesionálně, ale současně k dojmu přispívalo i to, jak si to sami užívají a nespěchají korzování v kostýmech na palubě ukončit, ani když už jejich čas vypršel.

Při mezipřistání v Brandýse nad Labem měli účastníci možnost absolvovat velmi dobře komentovanou prohlídku církevních památek ve Staré Boleslavi, zatímco v cílovém Nymburce se rojily čarodějnice i hudební skupiny.

Ke cti organizátora budiž připomenuto, že Lodě na Labi jsou zároveň charitativním počinem ve prospěch muskulárních dystrofiků.