Továrny budoucnosti

Průzkum a predikce z dílny společnosti Manpower vidí dále než za roh. Vnímají, jak nové technologie mění firmy i současný trh práce a také jak se potřebné dovednosti neustále proměňují. Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka společnosti ManpowerGroup hovoří o „revoluci dovedností“ a vy se právě nacházíte v epicentru jejího dění. „Nové technologie přeměňují výrobní průmysl a automatizace ovlivňuje větší potřebu pokročilých pozic. V době rekordního celosvětového nedostatku talentů už firmy nemohou být pouhými spotřebiteli práce. Je potřeba, aby co nejdříve začaly rozvíjet své zaměstnance – učit a rozvíjet takové dovednosti, které budou potřebovat k tomu, aby zůstali co nejdéle zaměstnatelní,“ upozorňuje Rezlerová. Vypočítává také, nakolik známé fenomény urychlují potřebu nových dovedností a pracovních kompetencí: „Průlom v mobilním připojení, internet věcí, umělá inteligence, robotika, 3D tisk a pokročilé materiály – to vše v horizontu 5 až 10 let radikálně změní výrobu a výrobní systémy,“ přibližuje časovou osu změn vedoucí žena ManpowerGroup za Českou republiku a Slovensko. Připomeňme, že už jen tento stručný výčet je hnacím motorem velkých změn, stejně jako kdysi „Prométheův oheň“, vynález kola nebo využití ropy. Brzy se dočkáme nového status quo, o kterém teď mluvíme jako o továrnách budoucnosti.

Ochutnávku továrny budoucnosti jsme mohli zakusit nejen ve Spielbergových filmech, ale letos v říjnu například jako návštěvníci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně (7.–11. 10. 2019). Mohli jsme se vydat na unikátní procházku po digitalizovaném výrobním podniku, kterou vytvořila dvacítka dodavatelských firem a společnost Microsoft. Právě softwarová firma veškeré know-how propojila do funkčního celku, aby „vystavená zmenšenina digitální továrny“ předvedla, že cesta k ní vede skrze maximální využití dat.

Právě data jsou podle Dalibora Kačmáře, šéfa jedné z divizí Microsoftu, novou ropou průmyslu. Zatímco digitalizované výroby je využijí na maximum, současné továrny s nimi „plýtvají“. Například data z kamerových systémů zůstávají ze 70 % nevyužitá a jejich role je omezena na bezpečnostní prvek. V továrně budoucnosti je tomu jinak – stroje si samy na základě dat z kamer říkají o údržbu, běžnou výbavou inženýrů jsou digitální brýle, skrz které hledí nejen jejich nositel, ale sledovanou věc vidí i specializovaný technik na druhé straně kontinentu. A samozřejmě – v továrně budoucnosti existují ona pověstná tlačítka, po jejichž stisknutí přeměníte za pár sekund celou výrobní linku.

Podle nedávného průzkumu ManpowerGroup „Nedostatek lidí s potřebným profilem“ nemůže 36 % českých firem obsadit svá volná pracovní místa. Celosvětově se takto trápí 45 % firem. Podle dalšího průzkumu z roku 2019 „Revoluce dovedností“ více zaměstnavatelů než dříve předpokládá, že v důsledku automatizace zvýší nebo zachová počet zaměstnanců v horizontu tří let. Firmy, které zavádějí automatizaci nejintenzivněji, vytvářejí nejvíce pracovních pozic.

K těmto údajům je dobré doplnit i další podstatný obsah. Novodobá pracovní místa většinou požadují takovou kombinaci tvrdých a měkkých dovedností, které jsou na trhu práce velmi těžko dostupné, a navíc některé typy pracovních pozic teprve vzniknou. Z pohledu výroby nebudou personalisté poptávat montéry, ale spíše inženýry pro digitální výrobu a místo operátorů specialisty na virtuální simulaci.

Hlad firem po talentech roste a jen tak ho nenasytíme. Je totiž zřejmé, že tradiční školství nemůže být ani připraveno a ani vybaveno pro výuku, která by potřebu pracovního trhu reflektovala. Značnou část vzdělávání na sebe pravděpodobně převezmou firmy samotné, stejně tak naroste význam a hodnota spolupráce firem a vzdělávacích zařízení. Podle globální zprávy Světového ekonomického fóra (Future of Jobs Report 2018) se očekává, že pozice 35 % zaměstnanců budou vyžadovat dodatečné školení v délce 6 měsíců, 9 % bude vyžadovat přeškolení trvající 6–12 měsíců a u 10 % bude potřeba školení delší než 1 rok.

HR manažeři proto již vědí, že velká změna čeká i je samotné. Jaroslava Rezlerová k tomu uvádí, že bude nutné přistupovat novým způsobem k identifikaci schopností lidí a rozpoznání, jakým směrem se pracovník může posunout, přičemž hlavním kritériem výběru zaměstnance by měla být jeho schopnost učit se novým věcem. Analytik Technologického centra AV ČR Martin Faťun v článku na serveru O-robotice.cz doplňuje, že lidé se budou muset vzdělávat a učit novým věcem, na druhou stranu tak bude jejich práce daleko zajímavější než ta jejich současná.

„Ale já nevím, jak mám ty umělé dělníky nazvat. Řekl bych jim laboři, ale připadá mně to nějak papírové.“ „Tak jim řekni roboti…“

Bez pochyb poznáváte dialog bratrů Čapkových a odkaz na drama R.U.R., jehož úvodní dějství se odehrává na Rossumově ostrově výrobny robotů v blíže nespecifikované budoucnosti. To není náš případ, na rozdíl od Čapkova dramatu nám jde o současnost. „Roboti v roli pracovní síly přibývají, ale lidé také. Náš výzkum už tři roky ukazuje, že většina zaměstnavatelů plánuje v důsledku automatizace zvýšit či udržet počet zaměstnanců. Technologie nezmizí a my jakožto lídři musíme vymyslet, jak propojovat lidi a stroje,“ říká Jaroslava Rezlerová k dalšímu z výzkumů ManpowerGroup z roku 2018. Roste tudíž nejen poptávka po technologických a digitálních dovednostech, firmy čím dál více oceňují (typicky lidské) měkké dovednosti. Zatímco 38 % firem celosvětově i v ČR tvrdí, že je těžké učit technické dovednosti, podle 43 % (32 % v ČR) z nich je ještě těžší učit potřebné měkké dovednosti, jako je analytické myšlení a komunikace. Jeden z předpokladů uvádí, že do roku 2030 vzroste poptávka po měkkých dovednostech (tj. sociálních a emocionálních dovednostech), napříč všemi odvětvími o 26 % v USA a o 22 % v Evropě. Kandidáti s lepšími kognitivními dovednostmi, kreativitou a schopností zpracovávat komplexní informace, kteří se současně dovedou přizpůsobit a jejich okolí je má rádo, můžou očekávat lepší kariéru. To zní jako nová příležitost pro lidstvo.

Budoucnost klíčí v současnosti, a i když změny jsou rychlé a tempo neúprosné, z logiky věci se vše udává v návaznosti, postupně a v reálném čase. Praktické informace a také řadu „best practice“ o digitalizaci, robotizaci a průmyslu 4.0 získáte například prostřednictvím workshopů a seminářů agentury CzechInvest. V letošním roce zvala podnikatele na řadu vzdělávacích akcí, aby podnikatelům přiblížila témata digiskills, digitálních nástrojů, zavedených prvků digitalizace místních velkých firem nebo digitalizaci administrativy malých a středních firem.

Další zdroje má pro malé a střední podniky Technologické centrum Akademie věd České republiky. V rámci služeb připravilo materiál o možnostech financování s názvem Národní a evropské výzvy a nabídky spolupráce v oblasti digitalizace a ICT. Přehled se zaměřuje na národní i evropské zdroje.

Co se týká praktických řešení nedostatku potřebných dovedností, společnost ManpowerGroup ve spolupráci s Institutem pro digitální výrobu (The Digital Manufacturing Institute – MxD) svolala více než 30 akademických, vládních a průmyslových partnerů, aby vytvořili taxonomii, která by definovala budoucí pracovní pozice v digitální výrobě. Tato analýza budoucích potřeb trhu práce, představená v září 2019, přináší seznam 165 nových datově orientovaných pracovních pozic a také srozumitelný kompetenční model 20 klíčových výrobních pozic budoucnosti. V tabulce se můžete podívat, zda některou z nich již nepotřebujete.