Psychické zdraví zaměstnanců je klíčem k úspěchu

V uplynulých letech jsme si všichni zvykli na relativní klid a pohodu. Je to důvod, proč se nyní tolik lidí s nepřízní nedokáže vyrovnat?

Myslím, že ano, a možná je pravda, že jsme poněkud zhýčkaní. Stačí se podívat do minulosti, třeba jen do 20. století, čemu všemu musely čelit generace před námi. Na druhou stranu nelze nad psychickými problémy lidí jen tak mávnout rukou a společnost, nebo chcete-li stát, by to neměly brát na lehkou váhu. Svým dílem k tomu mohou přispět i firmy, které dle mého názoru nestojí o to mít zaměstnance dlouhodobě v pracovní neschopnosti – protože nemoci duše si zpravidla vyžádají delší léčení než třeba angína. Nejdůležitějším krokem je o těchto problémech mluvit a dát jasně najevo, že nebýt OK je OK. Každý má někdy slabší období, kdy na něj dolehnou náročnější životní situace, a tak je fajn, pokud o tom může v práci mluvit a setká se s pochopením. Dny volna navíc tomu samozřejmě mohou pomoci, nejlépe, když zaměstnanec má možnost změnit prostředí a odreagovat se u své oblíbené aktivity.

Volno je jedna věc, ale jak přispět k psychické pohodě přímo na pracovišti?

Otevřenou komunikací, transparentním jednáním a přátelskou firemní kulturou. Protože není nic horšího než, když lidé chodí do práce s obavou, co se dneska zase stane. Co se osvědčilo u nás, je rozdělení kanceláří na jednotlivé zóny pro tichou práci, meetingy nebo pro kreativní práci. Každý si tak může vybrat vhodné prostředí pro pracovní úkol, který právě potřebuje řešit.

Poradila byste firmám, jak k tomu využít benefitů?

Z výzkumů i z našich zkušeností vyplývá, že nejlepší je poskytnout lidem takový benefit, který mohou uplatnit na to, co právě potřebují, včetně například psychologické pomoci nebo relaxace. Ideální jsou například benefity pro volný čas, protože si z nich vybere opravdu každý. Dá se za ně pořídit dovolená, psychoterapie, ale také doplňky stravy nebo vstupy na sportoviště. Každý máme jiné potřeby a svoji psychickou pohodu čerpáme jinde.

Podle výzkumu agentury Ipsos z konce dubna letošního roku si jen 34 % lidí vybírá dva a více týdnů dovolené naráz a více než polovina má během roku více kratších dovolených, přičemž to kratších znamená maximálně týden. Dá se za tak krátkou dobu vůbec vypnout?

Výzkumy ukazují, že dva týdny dovolené najednou by si měl brát každý zaměstnanec jednou ročně a jsou optimální pro celkovou výkonnost. Delší dovolená již může být ve firmách složitější na organizaci práce a pro zaměstnance je také složitější návrat zpátky. Někteří zaměstnanci si ale nevezmou ani týden najednou. To je velký nápor na psychiku a u takových lidí může hrozit syndrom vyhoření. Je proto úkolem managera nebo vedoucího pracovníka, aby se svými lidmi aktivně řešil kromě práce, také plánování odpočinku, který je nezbytný pro efektivní pracovní výkon. Jsou ale lidé, které prostě k dobrovolné dovolené nedonutíte. V takovém případě jim ji firma může nařídit.

Rozumím tomu dobře, že 20 dnů dovolené, na které má každý zaměstnanec nárok ze zákona, je podle vás málo?

Čtyři týdny dovolené na regeneraci a odpočinek už v dnešní náročné době dostatečné nejsou. U většiny pozic se nejedná o odpočinek fyzický jako hlavně o ten psychický. Proto se také v České republice začalo diskutovat o tom, že by se navýšil počet týdnů dovolené daných zákonem na pět. Z našeho průzkumu vyšlo, že 30 % firem tento benefit nabízí svým zaměstnancům již teď a využívá ho jako svoji konkurenční výhodu. Vzhledem k dnešní minimální nezaměstnanosti si mohou zaměstnanci vybírat. Často právě počet dní dovolené může hrát velkou roli v rozhodování, kam nakonec nastoupí.

Říkáte, že 30 % zaměstnavatelů dovolenou navíc již nabízí. Proč jich není více?

Ve chvíli, kdy mají všichni zaměstnanci vyšší počet dní dovolené, se musí volno mnohem lépe plánovat tak, aby nebyl ohrožen chod firmy. To vyžaduje určitou disciplínu nejen managerů. Pak se stává, že lidé nejsou schopni nebo si nedokážou dovolenou vybrat a pak složitě řeší, co s ní mají dělat. Firmy se také často bojí větší administrativy a komplikací. Ale obecně je to hlavně o přístupu, který v mnoha firmách není ještě příliš pokrokový. Určitě to ale změní nastupující generace Y a Z. Ty si umí vyjednat lepší pracovní podmínky a nebojí se říct si o volno navíc. A není výjimkou na pohovorech slyšet: „Jsem ráda, že máte tolik dní dovolené, kdybyste měli jen čtyři týdny, ani bych nepřišla na pohovor.“

Kolik dnů dovolené máte u vás? Považují to vaši zaměstnanci za mimořádný benefit? Případně jak velkou roli to hraje při náboru nových zaměstnanců?

V Sodexo klademe velký důraz na work-life balance, takže nabízíme až třicet čtyři volných dní. Máme pět týdnů standardní dovolené a pět dnů flexi days, které může zaměstnanec získat až poté, co vyčerpá klasickou dovolenou. Tři dny jsme věnovali na dobrovolnickou činnost a jeden den si může každý vybrat v den svých narozenin, aby je nemusel trávit v práci, ale se svou rodinou nebo přáteli. Narozeninový den patří u nás k vůbec nejoblíbenějším benefitům. Celkově se ale dá říct, že právě pracovního volna si naši lidé váží nejvíce, a to máme velmi štědrý balíček i dalších benefitů. Při náboru nových zaměstnanců nám to pomáhá velmi a většina uchazečů je příjemně překvapená, co všechno u nás mohou získat. Pro mnohé je to jeden z rozhodujících faktorů na miskách vah.

Proč vaše firma přistoupila právě k tomuto kroku?

Jsme benefitní firma a rozhodně u nás neplatí, že kovářova kobyla chodí bosa. Pravidelně se ptáme našich zaměstnanců na zpětnou vazbu a podle ní každý rok aktualizujeme balíček benefitů. Právě benefity související s volným časem patří k těm nejoblíbenějším. Kromě třiceti čtyř dnů volna nabízíme také flexibilní pracovní dobu nebo hybridní režim, v rámci kterého mohou naši zaměstnanci pracovat i z domova. Hned v závěsu jsou ale také stravenky nebo příspěvky do Cafeterie, za které si mohou naši lidé vybrat nepřeberné množství služeb a zboží z oblasti volného času.