Neděle 16. června 2024
ikona hodiny29. 10. 2023 21:06

Tajemné dílo svobodných zednářů

Učinit z dobrého člověka lepšího

Svobodní zednáři jsou společností, o které panuje mnoho pověr. O tom, co zednáři skutečně jsou a jaký je smysl jejich práce, jsme si povídali s velmistrem Veliké Lóže České republiky Petrem Komárkem, a jeho zástupcem a mistrem předchůdcem Lóže Národ Liborem Adamcem.

Jakub Jukl autor

Foto: VLČR Foto: VLČR

Co to vůbec je svobodné zednářství? Jaká je jeho podstata?

PK: Podstatu zednářství vystihují velmi pěkně slova jednoho našeho rituálu: zednářství je zvláštní soustava mravouky, zahalená v alegorie a znázorněná symboly. Systém v určitých alegoriích a symbolech zobrazuje, oč náš řád usiluje. Zednářství je především prací na jednotlivém člověku. Pracujeme na takzvaném hrubém kameni, který představuje zednáře. Ten se snaží své vlastnosti, schopnosti, jednání i myšlenky kultivovat takovým směrem, aby byl ku prospěchu lóže i celého řádu.

A předpokládám, že i lidstva?

PK: Ano, přesně tak.

Pokud už mluvíme o sebezdokonalování člověka, tu prý přirovnáváte k cestě za dokonalým kvádrem…

PK: Ano, každý člověk přichází na svět s nějakým úkolem, dalo by se říci s karmickou minulostí, a v životě pak před ním stojí různé úkoly. Zednářství jako jeden z několika systémů či věrouk mu může pomoci tyto úkoly vyřešit, překonat a posunout se dále. Člověk tak symbolicky přeměňuje sám sebe z hrubého kamene na hladký kvádr, který pak zapadne do pomyslné stavby chrámu – ať už chrámu lidstva nebo vnitřního chrámu, který staví sám v sobě.

LA: Nejde při tom jen o čistě racionální vzdělávání.

PK: Je to mnohavrstevnatý proces. Při rituální práci vzniká energie, která prochází z jednoho člena na druhého. Třeba na konci rituálů, kdy se členové spojí v řetěz, kterým mezi nimi prochází energie.

Znamená to, že se zednářství snaží rozvíjet člověka ve všech jeho rovinách?

Racionální, duchovní i duševní, můžeme-li říci nadpřirozené?

PK: Určitě. Jak říkají anglicky mluvící zednáři, smyslem zednářství je making good men better, tedy přetváření dobrého člověka v lepšího.

Zednářství tedy nedělá ze špatného dobré, ale z dobrého ještě lepší?

PK: Ano, tak by se to dalo říci.

LA: A ta duchovní, spirituální složka je opravdu důležitá. Rozhodně to není tak, že by zednářství byla jen nějaká společenská záležitost.

Co znamená přídomek svobodný?

PK: To znamená, že zednáři byli osobně svobodní muži, tedy ne poddaní nebo dokonce otroci.

LA: Abych ocitoval z našich stránek: „Svoboda, to je nejen možnost se rozhodovat, ale především schopnost se rozhodnout. Bez jasného názoru, odvahy a empatie nelze svobody dosáhnout… Zednáři říkají, že jejich řád je svobodný, že i oni jsou svobodní, protože za svými názory stojí, že jsou odvážní při jejich prosazování a že jejich první zásadou je prospěšnost všem lidem, lidskost sama.“

Řada lidí žije v přesvědčení, že zednáři řídí svět. Snažíte se nějak prosazovat své ideje ve veřejném životě?

LA: Každý zednář vystupuje sám za sebe, jako soukromá osoba. Já jako Libor Adamec nějak vystupuji, nějak jednám, ale nikde při tom neprezentuji, že jsem zednář. Nevystupuji jako zednář ani jménem zednářů. Funkce mistra, velmistra a další jsou obráceny dovnitř řádu.

Pět pilířů svobodného zednářství jsou Svoboda, Rovnost, Bratrství, Tolerance, Humanita. Přitom pilíř je termín z architektury, k níž odkazuje i ona touha dosáhnout dokonalosti kvádru. Proč právě architektura? A proč pojmenování zednáři?

PK: Báje, pověsti a stará historie vyprávějí o prvních stavitelích a kamenících, pracujících na stavbě Šalomounova chrámu. Ve středověku to pokračovalo zakládáním zednářských lóží při stavebních hutích. Pojem zednář, zedník nebo kameník pochází z tohoto takzvaného operativního zednářství, ze skutečné stavby oněch nádherných chrámů. Od dob romantismu se to ovšem vyvinulo směrem k dnešnímu spekulativnímu zednářství, které ovšem stále používá výrazy starého operativního zednářství, i když už se mu nevěnuje. Takže třeba i hrabě, který v životě nedržel v ruce kladivo, mohl být nazýván zednářem, protože pracoval na tesání kamene ve svém srdci.

Zednáři tedy skutečně odvozují svůj původ od týrského krále Chírama a od stavby jeruzalémského chrámu z 10. století před Kristem?

PK: Ano, řada základních zednářských rituálů se vztahuje právě k období stavby Šalomounova chrámu. K jeho budování se spojili izraelský král Šalomoun a týrský král Chíram. Stavitelem, architektem chrámu, pak byl Hiram Abiff, hlavní postava zednářství.

LA: Legenda o Hiramovi je skutečně jedním ze základních principů našeho regulárního zednářství. Je jedním z postulátů, na němž je naše zednářství postaveno.

Co přesně je ono regulární zednářství?

PK: Regulárním zednářstvím se rozumí zednářství splňující mezinárodně přijatá kritéria Spojené Veliké Lóže anglické. Toto zednářství je otevřeno pro muže zralého věku, dobré pověsti, svobodné a tolerantní. Dodržuje určité základní principy, jako je víra v Nejvyšší bytost. Zednářství je velmi otevřené, nicméně ateista či bezvěrec v něm nemá místo. My zednáři skutečně v něco věříme, ať už to někdo nazývá Bůh, Příroda, nebo Vesmír. Nejsme uzavřeni žádnému náboženství, ať už křesťanství, islámu, židovství, indickému náboženství…

Takže ateista nemůže být zednářem?

LA: V našem pojetí zednářství nemůže.

Zednáři používají pojem Veliký architekt všehomíra. Co si pod tím představit?

PK: To je právě ten pojem, který jsem zmiňoval: Bůh, Příroda, Vesmír… Veliký architekt, symbol duchovna, které lidi přesahuje.

LA: Ctíme každé poctivé filozofické a náboženské přesvědčení. Každý člen řádu si zachovává svoji osobní víru, rozvíjí své původní spirituální nastavení, s nímž do řádu přišel. Zednáři jsou tolerantní, o náboženství mezi sebou nediskutují, nevymezují se vůči němu.

PK: Jestli mohu doplnit, jsou dvě oblasti, o nichž při zednářské práci nehovoříme: náboženství a politika.

Jaká je vlastně historie novodobého svobodného zednářství? V literatuře se uvádí rok 1717 jako datum založení Veliké lóže v Londýně…

LA: Veliká lóže jako taková je svaz jednotlivých samostatných lóží. Nejméně tři samostatné lóže mohou vytvořit Velikou lóži. A právě v roce 1717 se v Londýně v hostinci U husy a rožně setkali zástupci tří dosud působících lóží a založili tam Velikou lóži. Ale jednotlivé lóže existovaly už dříve, písemné záznamy existují prokazatelně už ze 16. století. Byl to prostě postupný mnohaletý vývoj, daný i tím, jak svobodní stavitelé cestovali mezi jednotlivými chrámy po Evropě.

SMYSLEM ZEDNÁŘSTVÍ JE MAKING GOOD MEN BETTER, TEDY PŘETVÁŘENÍ DOBRÉHO ČLOVĚKA V LEPŠÍHO.

Petr Komárek
Foto: VLČR Veliký Mistr Veliké Lóže České republiky Foto: VLČR

Jak se zednářství šířilo dál?

LA: To by bylo na delší povídání. A velmi podrobně by to popsali naši bratři badatelé. V každé Veliké lóži je obvykle jedna z lóží, která se zabývá zednářskou historií. Většinou má také stejné jméno: Quatuor Coronati, čili Čtyři korunovaní. Taková lóže je i v České republice. Tato badatelská lóže se zabývá i analýzou archivů a své výsledky publikuje.

PK: Stručně řečeno, šíření zednářství šlo přirozenou cestou, k nám se dostalo kolem poloviny 18. století v rámci habsburského soustátí ve vojenských lóžích.

Je pravda, že zednářská symbolika je zobrazena i na americkém dolaru? Třeba na jednodolarovce ona pyramida s Božím okem?

LA: Pod tou symbolikou si každý může představit, co chce. I zednáři přejali obecné symboly, jako jsou slunce, měsíc, kladivo. Vzpomínám, jak se mne jeden pán ptal, zda nemá doma zednářskou truhlu. Poslal mi fotku, kde byla truhla se symbolem kružidla, úhelnice a palečního kola – což se ukázalo jako znak cechu mlynářů. Takže když někde uvidíte kružidlo nebo úhelnici, nelze za vším vidět zednáře. Třeba ČVUT má ve svém krásném znaku českého lva s rozevřeným odpichovacím kružidlem, který ale odkazuje a ikonicky navazuje na erb stavitele Benedikta Rejta z přelomu 16. století.

PK: To je mimochodem moje Alma mater. Vzpomínám si z vlastní zkušenosti, že ještě, než jsem se stal zednářem, ale už v době, kdy mě tyhle věci zajímaly, jsem se projel Prahou a viděl symbol vševidoucího oka a další symboly na mnoha stavbách a chrámech a ve své nezkušenosti jsem si tehdy říkal: To je neuvěřitelné, co všechno zednáři založili! Nenapadlo mě, že je to univerzální symbol toho nejvyššího, který sami zednáři převzali. Ovšem sám symbol nedokončené pyramidy na bankovce se skutečně shoduje se zednářskou ideou nedokončeného díla. Ale jestli je to tam záměrně s odkazem na zednáře, to nevím.

A jak je to se zednáři v českých dějinách?

LA: Prvním doloženým svobodným zednářem původem z Čech byl císařský vyslanec v Londýně Filip hrabě Kinský, zasvěcený v roce 1731. Zednářství pak do Čech přinesla pruská armáda, v roce 1741 byla založena první vojenská lóže v Praze.

Ve své Deklaraci se odvoláváte i na J. A. Komenského. Jistě bychom v jeho spisech Pansofia, Orbis pictus či Via Lucis našli některé ideály shodné se zednářskými. Jaký byl ale jeho vztah k zednářství? Byl on sám členem nějaké lóže?

LA: Považujeme Komenského za duchovního a myšlenkového předchůdce zednářství. Mohl dokonce inspirovat i anglické zednáře. Hlásíme se k jeho duchovnímu odkazu, jsou i lóže, které nesou jeho jméno. Čeští zednáři se významně podíleli na vybudování památníku J. A. Komenského v Naardenu. O Komenském se mezi zednáři pořádá řada přednášek či seminářů, vycházejí o něm publikace. Jeho odkaz je stále živý.

PK: Čili ano, k jeho myšlenkám se hlásíme, byť on sám členem zednářské lóže nebyl.

Foto: VLČR Dne 1. dubna 1951 ukončili českoslovenští zednáři pod tlakem politických událostí svoji činnost. Jako upomínku tohoto dne obdrželi členové grafiku s pohledem do zednářské dílny, kterou navštěvovali v letech 1947–1951 ve Valentinské ulici 1 na Praze 1. Autorem grafiky (suchá jehla), která vyšla nákladem 300 výtisků v roce 1951, byl Arno Nauman. Foto: VLČR

Které významné české osobnosti byly zednáři?

LA: Členy lóží bylo mnoho významných mužů, třeba Palacký, Křižík a další. Ale důležité bylo, že v lóžích působilo i plno, abych tak řekl, obyčejných lidí. Byla to platforma, kde se setkávali špičkoví politici a umělci s příslušníky běžných profesí. A to je na zednářství přitažlivé i dnes, je to prostředí, kde lidé mohou vystoupit ze své sociální bubliny.

Dostáváme se ke vzniku Československa. Jaký byl podíl zednářů při vzniku republiky? Projevily se nějak zednářské ideály při jejím budování?

LA: To, že řada aktérů tehdejších událostí byli zednáři, je pravdou. Hlásili se k němu představitelé dosavadního protirakouského odboje, politici, umělci, intelektuální elity. Tady však platí opět to, co už jsme zmiňovali: zednáři vystupují se svými ideami a osobnostní integritou navenek sami za sebe.

Málo doceněný je vliv M. R. Štefánika, člena pařížské lóže. Právě on měl uvést T. G. Masaryka do významných politických kruhů ve Francii. Můžete zhodnotit Štefánika z pohledu zednářů?

LA: Štefánik by výraznou osobností, diplomatem s přesahem do vědy i umění. Na Slovensku dnes existuje lóže pojmenovaná jeho jménem.

PK: Nejen slovenští bratři si ho dodnes velice považují.

Výstava

Ke 100. výročí založení Veliké Lóže České republiky se koná na Novoměstské radnici v Praze výstava zednáři s podtitulem Svobodné zednářství očima svobodných zednářů. Expozice prezentuje autentické zednářské předměty i repliku zednářské dílny, tedy rituálního prostoru. V rámci výstavy se představí i téměř tři desítky aktivních lóží, které v ČR dnes působí. Výstava potrvá od 27. září do 26. listopadu 2023 a bude dvojjazyčná, v češtině a angličtině.

Ve své Deklaraci vedle Komenského zmiňujete i samotného T. G. Masaryka. Byl on sám zednář? Jaký měl k zednářům vztah?

PK: Dalo by se říci, že byl zednářem ve svém srdci, nikoli členem řádu.

Roku 1919 byla založena Lóže Národ, jejíž jste byl, pane Adamče, Mistrem. Mohl byste říci něco k jejímu založení, cílům a ideám, na nichž fungovala?

LA: Lóži Národ založili lidé působící kolem časopisu Národ, odtud ten název. Zakládajících členů bylo 27, ale už za půl roku jich bylo 78. I když zakladatelé měli podobné názory na budování státu, lóže fungovala apoliticky a rychle se rozrostla o členy z akademických a uměleckých kruhů, i běžných profesí. Tak, jak to má v běžných lóžích být.

Členy Lóže Národ byla řada umělců. Jak se zednářství projevovalo v jejich dílech?

PK: Zednářství se samozřejmě projevuje v umění běžně. V Jihočeské galerii v Českých Budějovicích byla do konce září 2023 výstava Svobodné zednářství v umění, umění ve svobodném zednářství, kde byly vystaveny sochy, obrazy a zednářské artefakty třeba od Jana Kristoforiho, Maxe Švabinského či Alfonse Muchy.

Ano, i Alfons Mucha byl zednářem. Jak je to se zednářskou symbolikou v jeho díle?

PK: Alfons Mucha byl velmi významným zednářem, měl titul Svrchovaný Veliký Komandér. Byl dokonce prvním představitelem skotského ritu u nás. Dnes jedna z českých lóží nese jeho jméno.

LA: Zednářství se v jeho díle projevovalo velmi silně. Na připravované výstavě v Praze budeme mít jeho obraz Poslední dílo.

Ano, ten je celkem známý…

LA: Jenže běžně je reprodukována jen část obrazu. Nám se podařilo toto dílo zrekonstruovat a na výstavě bude tedy k vidění kompletní instalace.

PK: Zednářské ideje se projevují ale nejen ve výtvarném umění, ale i v hudbě – třeba v Mozartově opeře Kouzelná flétna, u Sibelia, Haydna. Ale k jejich rozpoznání je potřeba znát zednářskou symboliku. Je potom krásné v díle tyto odkazy hledat. A je to vlastně nekonečný proces.

Jak vypadala situace zednářů u nás v době komunistické totality? Bylo fungování zednářských lóží přerušeno, nebo dokázaly působit v tajnosti? Lóže Národ prý byla v letech 1951–1990 uspaná.

PK: Zednářství bylo u nás uspáno už před 2. světovou válkou. Po roce 1945 byly lóže obnoveny, ale podmínky pro činnost se od roku 1948 zhoršovaly. Například požadavky na přítomnost dohledu KSČ přímo na jednání lóží nebylo možné splnit, a proto byly lóže v roce 1951 opět uspány. K obnově činnosti došlo až v roce 1990 a někteří z obnovujících členů byli ještě členové lóží z doby před rokem 1951. Jedním z nich byl pan Jiří Syllaba, první Velmistr Veliké lóže po roce 1989.

Lóže tedy nepůsobily v letech 1951–1989 ani v tajnosti?

PK: Někteří bratři se na osobní, přátelské úrovni scházeli, ale lóže jako takové nefungovaly.

LA: Zednáři totiž vždy působí v souladu se zákony státu.

PK: A pokud to nejde, dochází k uspání lóží. Na některé věci zednáři přistoupit nemohou.

NEPŘIJÍMÁME NESVOBODNÉ LIDI, NESCHOPNÉ ROZHODOVAT, JEDNAT PODLE SVÉ VŮLE A NÉST ZA TO PŘIMĚŘENOU ODPOVĚDNOST.

Libor Adamec
Foto: VLČR Libor Adamec - Zástupce Velikého Mistra Veliké Lóže České republiky, mistr předchůdce Lóže Národ Foto: VLČR

Jak vypadá fungování zednářských lóží v ČR dnes? Kolik jich je?

LA: Zednářských lóží je dnes v ČR třicet, i když některé z nich jsou stále uspané, protože se po roce 1989 nepodařila obnovit jejich činnost. Všechny jsou součástí Veliké Lóže České republiky. Více než polovina z nich pracuje v Praze.

Lidé mají zafixováno, že zednáři jsou tajnou společností, o které se oficiálně nemluví a zednáři své členství tají. Tyhle stereotypy ale nabourává už náš rozhovor. Jak to tedy je s tou tajností zednářů?

LA: Jsme společností diskrétní. Máme řadu věcí, které nesdělujeme. Jedna ze základních je, že sice každý může veřejně deklarovat své zednářství, ale nesmí to vyzradit o jiném členu řádu. Také to, co se diskutuje v uzavřené lóži, se nesmí vynášet ven. A to se týká nejen rituálů, ale obecně všech diskuzí.

PK: Nejsme tajná společnost, ale jsme společnost s určitými tajemstvími. Ale i kdyby někdo viděl náš rituál, nic by z něj nepochopil. To podstatné se odehrává uvnitř, mezi bratry a v jejich srdcích. Pozorovatel by postrádal vnitřní prožitek i napojení.

Jak se dva zednáři při náhodném setkání poznají? Známe z filmů či knih tajemná znamení, stisky ruky nebo prsteny. Existují takové mechanismy identifikace?

PK: Ano, tak to funguje.

LA: Až na ty prsteny, ty si dnes můžete koupit kdekoli na internetu.

PK: Ale jinak je to pravda. Zednáři mají svůj vlastní systém symbolů a znamení, včetně toho, co dělat, když zednář potká někoho, o kom se domnívá, že je také zednář. Ale ta znamení jsou samozřejmě tajná.

Jak se členství v zednářské lóži promítá do profesních životů?

LA: To z hlediska zednáře není vůbec podstatné. Znám dlouhá léta řadu bratří, o nichž dodnes nevím, jaké mají zaměstnání.

PK: Pracovní záležitosti a zednářství se vlastně nepotkávají. A když už třeba při své práci narazím náhodou na nějakého zednáře, můžeme si o zednářství popovídat, ale v pracovní rovině z toho neočekávám žádné výhody. A jde to ještě dále: třeba v rámci lóže i ředitel, majitel firmy musí být připraven, že pokud do ní vstoupí jako učeň, bude dělat všechny náležité práce, jako jsou úklid a příprava dílny a podobně. Navzdory tomu, že v pracovním životě řídí tisíce lidí. V tom spočívá i rovnost zednářů. V tom, že i když jsem třeba miliardář, nemám problém posloužit jiným bratřím, kteří jsou z hlediska řádu zkušenější.

LA: V řádu je důležitá kombinace hierarchie a demokracie. Všechny funkce, mistři, velmistři a podobně jsou volené, vždy na rok.

Jak vypadá místo, kde se zednáři scházejí? Píše se o chrámech, ale asi to tak úplně jako klasický kostel nevypadá, že?

LA: V Čechách používáme spíše pojem Dílna. To odpovídá i tomu, že tam pracujeme na hrubém kameni, obřady se nazývají rituální práce. Repliku takové dílny chceme představit i na naší výstavě na Novoměstské radnici. Ale zednářská dílna se dá vytvořit prakticky kdekoli.

Nepochybuji, že plno lidí vaše povídání o zednářích zaujalo a mnoha z nich jsou blízké humanitní ideály. Jak se mohou o činnosti lóží dozvědět víc a jak se pak třeba sami mohou stát svobodnými zednáři?

PK: Zednářství je otevřené pro všechny, ale ne pro každého je to vhodná cesta. S adeptem probíhají rozhovory a každá lóže si musí zhodnotit, nakolik je pro ně případný nový člen přínosem. Proto se nesnažíme získávat množství lidí, aby bylo zednářů třeba sto tisíc, ale krůček za krůčkem přijímáme nové bratry, výběr je přísný.

A jak by se tedy člověk mohl stát zednářem?

PK: Případným zájemcům o vstup do řádu doporučujeme, aby si, zejména podle svého bydliště, vybrali některou konkrétní lóži a obrátili se přímo na ni. Jejich přehled zájemci najdou na našich webových stránkách. Pak se mu ozve pověřený bratr, který ho dále bude provázet cestou, na jejímž konci se možná stane členem našeho řádu. Nebo mu doporučí další sebevzdělávání, aby poznal, zda je pro něj zednářství skutečně vhodná cesta. Víte, my nejsme žádný business club, který nabízí výhody, zednářství je skutečně o vnitřní práci člověka na sobě. Přijetí do lóže je teprve začátek cesty.

DEKLARACE

My, zednáři české republiky, po obnovení demokratické české státnosti a po obnovení naší činnosti dne 17. listopadu 1990 se znovu hlásíme k myšlenkovému a mravnímu odkazu J. A. Komenského, T. G. Masaryka a našich slavných zednářských předků. Chceme jako oni sloužit své vlasti a lidstvu, pěstovat občanské ctnosti a věrně hájit, šířit i uskutečňovat všelidské ideály humanitní a demokratické v duchu přátelství a tolerance, v bratrském řetězu se svobodnými zednáři celého světa.

Existují nějaké překážky členství v zednářské lóži, nebo je otevřená každému, kdo zastává zednářské ideály?

LA: Nepřijímáme nesvobodné lidi, neschopné rozhodovat, jednat podle své vůle a nést za to přiměřenou odpovědnost, například osoby se sníženou příčetností, závislostí na omamných látkách a podobně.

PK: Překážkou by byl i záznam v trestním rejstříku.

LA: To se odvozuje od starobylých pravidel, podle nichž má být zednář kromě jiného zralý muž dobré pověsti a snášenlivého úsudku. Takže třeba vyžadujeme od členů, kterým bylo v roce 1989 alespoň 18 let, i čisté lustrační osvědčení. I to dnes zařazujeme pod možná vzletné označení dobrá pověst.

PK: Překážkou by bylo i členství v nějaké extrémní organizaci, třeba propagující násilí, nacismus či podobně. To by bylo se zednářskými ideály neslučitelné.

Jak je to s ženami? Mohou být zednářkami?

LA: Existují různé zednářské řády, mezi nimi i čistě ženské a smíšené. My jsme ovšem svazek lóží, který je vyhrazen pouze mužům.

PK: Žen si nesmírně vážíme a ctíme je. Ženský prvek v lóžích by mohl vnášet mezi méně pevné bratry jistou disharmonii a odváděl by nás od naší práce na vnitřním kameni. Jedna věc jsou naše rituální práce, ovšem na různá charitativní setkání, výlety, vánoční večírky atd., bereme i naše partnerky, pokud o to mají zájem. Je důležité, aby věděly, kde a s kým jejich manželé tráví podstatnou část svého volného času.

Nejnovější články

Aktuality
Jaký je nejúspěšnější model ochrany přírody?

„Češi považují svoji přírodu za důležité bohatství. Kromě...

Při vyhlašování a správě chráněných území je nutné...

Právě zachování pestré krajiny se vzácnými druhy rostlin...

Počet chráněných území vrostl na našem území především...

Aktuality
Na Univerzitě Pardubice proběhne v úterý Technology Day

„Univerzita a aplikační průmyslová sféra by neměly tvořit...

Technologie, které univerzita v rámci akce představí, jsou...

Univerzita Pardubice plánuje po pilotní akci Technology Day...

Trendy
Vyladěný event jako vizitka vaší společnosti

Odborné eventy jsou bezpochyby nezbytné pro další rozvoj,...

Nechcete celou akci strávit v uzavřených prostorách velkého konferenčního...

Dobré jídlo a pití nesmí chybět na žádném...

Zvláštní pozornost si zaslouží doprovodný program. Resort disponuje...

Největší doména resortu? Jednoznačně 27 jamkové profesionální golfové...

Fantazii se ale meze nekladou. „Pro jednu z firem...

Nejnovější Be the Best

Be the Best
Platí Baťovo ikonické motto i v době umělé inteligence?

Jeden závěr na úvod je ale zcela zřejmý:...

Bylo to v roce 1925 – po 31 letech...

Tomáš Baťa je nám i v současnosti inspirací mimo...

V období, kdy se firmě Baťa podaří konečně zvládnout...

Následně se Baťa také vyjadřuje k odpovědnosti firem za...

Abychom se mohli dostat k podstatě naší úvahy, jak...

A významným článkem mozaiky Baťových úvah je také...

A zde získáváme odpověď Tomáše Bati na situaci,...

A zase se ocitáme na začátku dvou rovin,...

Nejde zde oddělit jedno od druhého. Firmy nemohou...

Tomáš Baťa věděl, že jde o změnu životního...

Vracíme se touto úvahou zase na začátek. Málo...

Jak k otázce umělé inteligence a nahrazování lidské práce...

Jak vnímá roli lidí v době umělé inteligence...

Be the Best
Hasit požáry je k ničemu

Spojení Hospodářská komora a nadační fond Aktivní Česko může...

Bohužel, v čase konsolidačního baličku a omezením benefitů to asi...

Vypadá to smysluplně. V čem je problém? Třeba v tom,...

Proč by to měl zaměstnavatel dělat? Protože pro...

Be the Best
Síla osobnosti

Tomáš Baťa několikrát řekl, že budoucím generacím neodkazuje...

Spravedlnost Základní vlastností lídra v rámci Baťovy soustavy...

Tomáš Baťa byl proslulý tím, že nesnášel, když...