Česko v pasti NIMBYsmu
Názory
28. 4. 2024 05:50
Restart Česka. Republika v pohybu. Česko musí zrychlit. The country for the future. To vše jsou názvy strategií, jak modernizovat...
Spojení Hospodářská komora a nadační fond Aktivní Česko může být poměrně překvapivé. Proč vlastně vzniklo?
Pohybové aktivity, které dříve byly běžnou součástí dne a byly nezbytné pro zajištění základních životních potřeb, s moderním způsobem života mizí. A s tím přímo souvisí stále vyšší výskyt civilizačních chorob. Cílem fondu Aktivní Česko je vrátit pohyb zpět do života napříč společností a k tomu hledáme nejrůznější motivační cesty, protože na každého platí něco jiného. O děti ve školách by se měli postarat rodiče, škola a pediatr, následně si každého přebírá zaměstnavatel a praktický lékař pro dospělé. Do toho samozřejmě vstupují komunity, municipality a další entity. Takže se snažíme vytvořit 3D prostředí, které bude motivovat k pohybu a současně pohyb nabízet. Nás ale primárně zajímají ekonomicky aktivní dospělí a tam obrovskou roli hraje, nebo spíše může hrát právě zaměstnavatel.
Míříte k benefitům?
Můžeme říkat benefity, ale spíše říkejme prevence a služby k ní směřované. Ty by se podle nás měly výrazně rozšířit. V benefitech jsou zdravotní položky – vstupní prohlídky, očkování a podobně, věci přímo související s medicínou nebo se zdravotnickým sektorem, chcete-li. Ale pohybová aktivita není brána jako zdravotní, nýbrž jako volnočasová.
Proč vám to vadí?
Protože to není totéž jako návštěva divadla. Pohybové aktivity působí jako prevence mnoha chorob a mají prokazatelný a přímý vliv na zdraví populace. A to má zase naprosto jasnou souvislost s výkonností ekonomiky. Takže je to v zájmu všech. Existují renomované studie, které prokazují vazby mezi zdravotním stavem populace a růstem HDP.
Koruna investovaná do prevence, tedy i do správného pohybu, vždycky přinese víc než korunu zpátky. Bohužel, než se celý systém rozběhne, bude to trvat déle než jedno volební období. To je i důvod, proč naši politici sice souhlasně přikyvují, ale nic moc pro změnu v tomto směru nedělají.
Bohužel, v čase konsolidačního baličku a omezením benefitů to asi nebudete mít úplně snadné…
Jedna věc je pravidelný pohyb jako prevence a druhá je využití pohybu jako součást cílené terapie. A obojí má významný potenciál. Součástí klasických benefitů je stále možnost chodit cvičit, plavat, hýbat se. S relativně malým finančním limitem na osobu a rok je velkou otázkou, na co zaměstnavatelé i zaměstnanci finance použijí. Využití pohybových aktivit jako součást terapie je samostatné téma pro celkem jasně definovanou cílovou skupinu.
O jakou skupinu jde?
Jsou to lidé, kteří jsou v ohrožení, nebo mají přímo diagnózu nějakého civilizačního onemocnění. Ti potřebují pohyb jako lék. A každý lék je třeba správně užívat. V našem případě je nezbytné, aby trenéři a instruktoři měli jasně nastavené minimální znalosti a dovednosti, uměli s pacienty cvičit a krok za krokem měnit životní styl svých klientů. Co má takový fitness či pohybový profesionál umět a jakým způsobem se to prověří, to je popsáno v profesní kvalifikaci Instruktor pohybových aktivit osob s civilizačními onemocněními, která je součástí Národní soustavy kvalifikací. Hospodářská komora je autorizovanou osobou a autorizujícím orgánem je Ministerstvo zdravotnictví.
Jana Havrdová
Dříve úspěšná reprezentantka, členka týmu mistryň světa v disciplíně fitness step, je dnes prezidentkou České komory fitness, viceprezidentkou HK ČR a předsedkyní sekce legislativy HK ČR i sekce pro podnikání v oblasti sportu a aktivního životního stylu HK ČR.
Vypadá to smysluplně. V čem je problém?
Třeba v tom, že byť ta zmíněná profesní kvalifikace již existuje a je schválená, zatím nikdo zkouškou neprošel.
Není zájem?
Není. Náš sektor fitness říká: My se do toho pustíme, až uvidíme reálné uplatnění. Logicky, jinak by to dělali pro vlastní potěšení. Fitness je business a musí vidět jasnou obchodní příležitost a také jasné cesty, kterými se do fitness pacienti dostanou. Současně je tato profesní kvalifikace základním pilířem mostu spolupráce mezi sportovním a lékařským sektorem. Věřím, že lékaři budou vnímat pohyb jako součást řešení, pokud budou mít důvěru ve znalosti a dovednosti trenérů a instruktorů, kteří musí být logicky součástí řešení, nikoliv potenciálním problémem.
Může si takový diplom udělat kdokoliv?
Vlastně ano, když úspěšně složí profesní zkoušku. Dokonce i autorizovanou osobou může být kdokoliv, splní-li jasně definované požadavky na vzdělání a praxi. Není to hra pro vybrané, žádný exkluzivní projekt pro exkluzivní partičku, což možná někdo bude říkat. My prostě chceme, aby tomu, kdo má nejen nadváhu, vysoký tlak, cholesterol, ale třeba i nějaké problémy s psychikou, mohl lékař nebo i zaměstnavatel v rámci programu prevence doporučit nebo předepsat pohyb a současně nabídnout i místo a vzdělaného a zkušeného trenéra, který ho povede. Proto se snažíme zařadit do novely zákona o specifických lékařských službách, která je v meziresortním připomínkovém řízení, možnost, aby vedle praktických a odborných lékařů mohla být do programu prevence zaměstnavatele zapojena i tato specializovaná fitness centra nebo další sportoviště, která v určitém jasně definovaném rozsahu budou moci nabízet službu placenou a poskytovanou zaměstnavatelem.
Proč by to měl zaměstnavatel dělat?
Protože pro něj má smysl zdravý zaměstnanec. Máme k tomu jasná data nejen ze Švédska, kde podobné programy využívá devadesát procent firem, ale dnes už i z Rumunska – přináší to prokazatelné snížení nemocnosti, zvýšení výkonnosti a zlepšení celkové atmosféry na pracovišti, protože pohybové aktivity pomáhají budovat komunitní vztahy. Když to řeknu úplně obyčejně, lidé chodí raději do práce. Moc se o tom nemluví, ale pohybové aktivity nepracují jen s tělem, pracují i s hlavou. Mám nejnovější čísla z Velké Británie, kde dělali průzkum, proč vlastně lidé chodí pravidelně cvičit, a více než polovina uvedla, že kvůli psychice, uvolnění mysli…
A daňové zvýhodnění?
Mělo by tam samozřejmě být, s nějakým ročním limitem na osobu. To je v zemích, které podobné principy už zavedly, běžná praxe.
Je to evidentně win win strategie, dokonce win win win, protože vydělají všechny tři strany – stát, zaměstnavatel i jedinec. Vždycky mě zaráží, že stát na tyhle strategie ne úplně slyší, že vydáváme stovky miliard za léčebnou péči a pořád je to málo, když přitom všichni kývou hlavou, že nejlevnější léčba je prevence. To neexistuje studie, která by porovnala náklady na léčebnou péči u lidí, kteří pěstují pohyb a zdravý styl života, a u těch ostatních?
O takto zaměřené studii nevím. Existují studie, které říkají, nakolik se vyplatí jedna do prevence investovaná koruna, euro či dolar. Ty studie se trochu liší. Nejvíce se používá ta, která říká, že každé euro investované do prevence se za rok na zdravotní péči vrátí čtyřikrát. Já jsem ale tuto studii nikde nenašla, a to jsem na toto téma dělala diplomku. Co jsem našla, je studie KPMG z roku 2014 vypracovaná pro Český olympijský výbor a tam vyšel koeficient návratnosti 2,53. Tedy každá koruna investovaná do prevence nadváhy a obezity ušetří ekonomice 2,53 Kč.
I to je argument…
Určitě. V každém případě koruna investovaná do prevence, tedy i do správného pohybu, vždycky přinese víc než korunu zpátky. Bohužel, než se celý systém rozběhne, bude to trvat déle než jedno volební období. To je i důvod, proč naši politici sice souhlasně přikyvují, ale nic moc pro změnu v tomto směru nedělají. Ono to žádný velký politický kapitál nikomu rychle nepřinese, takže se radši hasí požáry, místo abychom dělali prevenci. A to vůbec nemluvím o tom, že čím zdravější lidé přijdou do předdůchodového a seniorského věku, tím nižší budou náklady na jejich zdravotní péči a naopak mohou ještě nabídnout využitelný pracovní potenciál, třeba v jiném oboru, než ve kterém působili. Takže zajímavá by byla i studie směrem k problematice penzí a délky života ve zdraví a z toho plynoucího ekonomického významu. Ale o té tedy nevím už vůbec…
