Z Monte Bú až na kraj vesmíru

O Brně se hovoří jako o hlavním městě českého kosmického výzkumu a průmyslu. Je toto označení oprávněné?

Nepochybně ano. Brno je opravdu centrem českého kosmického průmyslu. I když neznám žádnou přesnou statistiku, působí tu asi tři desítky větších i menších firem, které dělají pro „aerospace“, jak se kosmický a letecký průmysl souhrnně označuje. A co je důležité, tyto firmy neustále rostou a nabírají nové zaměstnance.

Proč je takový boom kosmického průmyslu právě v Brně? Co má moravská metropole oproti zbytku republiky navíc?

Těch faktorů je víc. Jedním z nich je, že tady byla už před více než deseti lety řada firem, které vyráběly pro letecký průmysl. A od toho už je jenom krok získat certifikaci i pro kosmický průmysl. I když ten krok samozřejmě není snadný. Naštěstí se do podpory aerospace průmyslu včas zapojilo město Brno i Jihomoravský kraj. Díky tomu vznikla ve městě a okolí řada startupových firem a podařilo se zde založit i tzv. byznys inkubátor Evropské kosmické agentury.

Jak taková podpora vypadala?

Ten byznys inkubátor je spíše malá kancelář, která ale vypisuje soutěže pro různé startupy, které se chtějí věnovat rozvoji kosmonautiky, ať už jde o software, hardware nebo zařízení, určená pro oběžnou dráhu Země, resp. analýzu dat přicházejících z oběžné dráhy. Vítězné firmy dostanou menší finanční pobídky. K tomu město i kraj začínající firmy podporují třeba tím, že jim poskytnou nezbytné prostory buď zadarmo, nebo za symbolický nájem. Řada firem kvůli tomu zahájila své podnikání právě v Brně a už tady zůstala. A pak je tu ještě jeden důležitý faktor rozvoje aerospace v Brně.

A to je?

Dostatek vzdělaných lidí. Brno je univerzitní město. Má necelých 400 000 obyvatel, ale zároveň asi 100 000 studentů. Takže každý pátý člověk, kterého potkáte na ulici, je vysokoškolák. To je obrovské množství. A Masarykova univerzita, a především Vysoké učení technické, nabízení studijní obory, využitelné v kosmickém průmyslu. Na VUT je dokonce přímo obor Space Applications. Navíc obě vysoké školy podporují různé studentské týmy, které staví buď jednotlivé komponenty nebo rovnou celé umělé družice, a pomáhají jim se získáváním dotací a grantů. V poslední době se do podpory aerospace zapojuje i Mendelova univerzita. Díky tomu a díky zmíněné veřejné podpoře si tu řada vysokoškoláků najde práci v kosmickém průmyslu a už tu nakonec zůstane natrvalo. A vlastně i proto, že se jim Brno líbí, je to příjemné město s hezkým okolím. Dnes už vidíme klasický efekt sněhové koule, kdy k nám přicházejí nové firmy, noví odborníci a aerospace se tak dále rozvíjí.

Jaké firmy v Brně a okolí působí?

Těch firem je tu opravdu hodně. Některé firmy jsou tuzemské, často vzniklé z úspěšných startupů, jiné jsou pobočky nadnárodních společností. Z domácích je to třeba Frentech Aerospace, to je velká firma, která vyrábí komponenty do letadel i do umělých družic a kosmických raket. Z nadnárodních tu působí Honeywell. A určitě musím zmínit velmi progresivní firmu Spacemanic CZ, což je původně slovenská firma, která přenesla sídlo do České republiky. Ale nejde jen o soukromé firmy, i Výzkumný a zkušební letecký ústav, známý nyní jako VZLU Aerospace, otevřel před pár lety svou kosmickou pobočku právě v Brně.

Co všechno se v Brně vyrábí? Je to spíše software či hardware, nebo i celá zařízení, jako jsou družice?

Dá se říci, že obojí. Probíhá tu výzkum, vyvíjí se tu software i hardware, ale i komplexní zařízení pro kosmické rakety a družice. A dokonce i celé družice, přesněji řečeno umělé družice.

Tak to je úžasné…

Takhle: na jednu stranu jsou tyto družice relativně malé, nanejvýš jako krabice od bot. Ale na druhou stranu je místní firmy dokážou udělat od prvních návrhů přes výrobu komponentů až po konečné sestavení. A nejen to, ty firmy dokážou družicím zajisti i vyslání do vesmíru a pak je operovat na oběžné dráze. Ať už se jedná o satelity komerční či vědecké. Na Masarykově univerzitě máme špičkový tým astrofyziků, který právě s pomocí družic zkoumá vzdálené vesmírné objekty. Takže abych to shrnul, v Brně už dokážeme vyrobit celé družice, stejně jako komponenty na zakázku pro zahraniční kosmické projekty, třeba pro evropské rakety Ariane 6.

Vyrábí se tu tedy hlavně pro zahraniční klienty?

Pro ně, ale i pro tuzemské zákazníky. Protože české družice už dnes nejsou nic výjimečného. Včetně vojenské družice s typicky českým názvem Saturnin, vypuštěné z kraje tohoto roku. Náš největší odběratel je ale Evropská kosmická agentura (ESA), jejíž je Česká republika součástí. Třeba pro rakety Vega vyráběla brněnská firma S. A. B. Aerospace zařízení, tzv. dispenser. To je v podstatě zásobník malých družic ve špičce rakety, který na oběžné dráze satelity vypouští.

Jak byste zhodnotil současný stav českého kosmického programu?

Vždycky je důležité vědět, s čím se srovnáváme. Samozřejmě na západ od nás, v Německu, Španělsku nebo ve Francii, jsou mnohem silnější. Ale pokud bych to měl hodnotit v rámci někdejšího východního bloku, samozřejmě kromě Ruska, tak náš kosmický průmysl je bezesporu na špici. Nevím o tom, že by jinde dokázali vyrobit celou družici, včetně celého servisu. Takže pro okolní státy jsme velkým vzorem. A jak jsem říkal, funguje tu princip sněhové koule. Přicházejí k nám odborníci z Polska, Slovenska i Maďarska.

Jakou roli hraje v tomhle kosmickém rozvoji vaše hvězdárna ?

My samozřejmě nestavíme družice, i když teď máme i takový projekt. Říkáme mu Brněnský studentský satelit, protože na něm pracují studenti brněnských vysokých škol. Pokud vše půjde podle plánu, měl by se podívat do vesmíru už příští rok. Ale hlavní úlohou naší hvězdárny a planetária je propagace astronomie a příbuzných přírodovědných oborů, stejně jako kosmických technologií. Chtěli bychom, aby si veřejnost uvědomila, že je u nás takový zajímavý průmysl a že v brněnských ulicích se mohou potkat s mimořádně chytrými techniky a vědci.

Co všechno pro propagaci kosmonautiky u vás na hvězdárně děláte?

V té propagaci hrajeme tady v Brně docela významnou roli, protože k nám chodí ročně 250 tisíc lidí. Jenom naši nejúspěšnější akci, Festival planet, kdy v parku u hvězdárny ukazujeme obří nafukovací makety vesmírných těles, navštíví během dvou týdnů na 5 tisíc lidí denně. Samozřejmě nejde jen o nafukovací objekty, součástí akce jsou i venkovní výstavy, zábavné vědecké experimenty a promítání sci-fi filmů v letním kině. Dále pořádáme vždycky začátkem září Festival vědy a techniky na Brněnském výstavišti. V jednom pavilonu tu prezentujeme různé firmy i vědecké instituce, které se věnují i aerospace.  No a samozřejmě nabízíme přímo u nás na hvězdárně a v planetáriu nejrůznější vzdělávací pořady pro školy i pro veřejnost. Ročně k nám zavítá asi 50 až 60 tisíc žáků a studentů. Takže myslím, že máme celkem široký dosah. K tomu připočtěme, že na facebooku nás sleduje 100 tisíc lidí, z toho půlka z Jihomoravského kraje. Chtěli bychom, aby lidé pochopili, že náš moderní svět může do značné míry existovat i díky kosmickým technologiím. Asi všichni například používáme navigaci, která by nemohla fungovat bez umělých družic.

A kromě té propagace?

V poslední době se hodně angažujeme v projektu cesty českého astronauta Aleše Svobody do vesmíru. Věděli jste, že Aleš Svoboda je Brňák? Takže kdo jiný by ho měl podporovat, než právě my? Navíc on sám vzpomíná na to, jak jako malý chodil právě do naší hvězdárny.

Tady je vidět, jak se vaše práce na propagaci kosmonautiky zúročuje…

Ano, když jsem četl první rozhovor po jeho výběru mezi záložní astronauty Evropské kosmické agentury, říkal jsem si to samé. Že naše práce má smysl. Ale ono je to ještě zajímavější: v 60. letech totiž chodil k nám na hvězdárnu i jistý mládenec jménem Vladimír Remek… Takže já s mírnou nadsázkou říkám: Chcete letět do vesmíru? Navštěvujte v mládí brněnskou hvězdárnu!

Co je takovým vaším největším lákadlem, na co byste návštěvníky rád pozval?

Určitě na digitální planetárium. To jsme otevřeli v roce 2013, ale od té doby jsme ho ještě dvakrát upgradovali, takže dnes nabízí zbrusu nový zážitek.

Jak planetárium funguje?

Návštěvníci si pohodlně sednou do sedadel a nad nimi, na kupoli o průměru 17 metrů, se promítají filmy. Díky speciální technologii máte pocit, že jste uprostřed obrazu. Máme různé pořady, od pohádek pro nejmenší děti až po odborné pořady pro dospělé, velký úspěch má představení The Dark Side of the Moon na hudbu Pink Floyd. To máme už druhým rokem vyprodané.

Kromě zájmu je ale potřeba zejména u mladých lidí rozvíjet technické dovednosti, jak se dnes říká S.T.E.M. dovednosti. Jakým způsobem se do toho zapojujete?

Vždycky říkám, že naším hlavním úkolem není poučovat, ale inspirovat. Tedy inspirovat k zájmu o vědu a techniku. Rád uvádím takový příklad: když do planetária přijde školní třída, tak my samozřejmě za hodinu a půl nemůžeme dětem nahradit několik desítek hodin výuky. Ale můžeme je nadchnout pro vědu, pro výzkum vesmíru. A to považujme za svůj hlavní úkol. Pak s těmi zájemci můžeme pracovat dál. Máme pro ně internetový kurz astronomie a pro ty velké nadšence i živé kurzy. A samozřejmě pořádáme i klasické pozorování hvězdné oblohy pro veřejnost, kde s lidé dozví řadu zajímavostí.

A co váš projekt Zvaž vědu?

Projekt není náš, ale aktivně jej podporujeme. Dělají ho sami středoškolští studenti pro své spolužáky. Jednoduše jim vykládají o vědě. Cílem je přenést radost z poznávání světa kolem nás a získat další zájemce o vědu a techniku. Projekt začal v Plzeňském kraji, pak přeskočil do Brna a už se šíří po republice.

Vaše hvězdárna také pořádá přednáškové cykly…

Ano, jednou týdně máme přednášky pro veřejnost na různá zajímavá témata. Ty jsou na takové úrovni, aby je pochopili i poučení laici.

Tyto přednášky jsou dostupné na internetu. Tam je vaše hvězdárna hodně aktivní, na platformě youtube jsou k vidění i další vaše pořady a cykly. Mohl byste je čtenářům přiblížit?

Je to na prvním místě seriál Kosmické Brno, který provází diváky po místech, kde se v našem městě připravují cesty do vesmíru. Vždy navštívíme nějakou brněnskou firmu, kde se právě děje něco zajímavého. Třeba se finalizuje důležitý komponent pro kosmickou raketu nebo družici nebo dokonce celá družice. Chceme, aby Brňáci byli hrdí na to, co vzniká doslova pár kroků od nich.

Máte ale i další seriály…

S Dušanem Majerem ze serveru kosmonautix.cz natáčíme pořad Kosmáci, kde společně komentujeme aktuální dění v kosmonautice a astronomii. Pěkně se při tom doplňujeme, já se Dušana ptám na kosmonautiku, on mě na astronomii. No a další náš seriál je trochu odlehčenější, jmenuje se příznačně Astrogastro, a snažíme se v něm propojovat astronomii s jídlem.

Jak to děláte?

Spolupracujeme s profesionálním kuchařem. A zatímco si povídáme například o souhvězdí Býka, jak přišlo k názvu a podobně, kuchař připraví steak. Některá témata se nabízejí sama, třeba Ryby, Rak a podobně. Ale po jídle jsou pojmenovány i některé planetky. Věděl jste třeba, že existuje planetka s názvem Chianti? A dokonce planetka 350509, která se jmenuje Vepřoknedlozelo? Pojmenoval ji takhle český objevitel Miloš Tichý. A právě on byl hostem jednoho z dílů Astrogastro. Co jsme tehdy vařili, je snad jasné.

Na jakých projektech podpory S.T.E.M. dovedností pracujete v poslední době?

Jak už jsem říkal, je to především projekt Brněnského studentského satelitu. Ten musí vysokoškoláci sami navrhnout, fyzicky jej vyrobit a vyslat jej na oběžnou dráhu, a to včetně zajištění financování. To je skutečně komplexní projekt. Hodně ho propagujeme u veřejnosti, děláme i sérii přednášek. A udělali jsme i takovou video budku, v níž mohou studenti namluvit vzkaz, který pak poletí do vesmíru.

Spolupracujete i s Vysokým učením technickým? Mám na mysli především studijní obor Space Applications.

Ano, ale nejen s ním. Úzce spolupracujeme i s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity, kterou jsem já sám vystudoval a kde mám dobré kontakty. Právě tam pracuje špičkový tým astrofyziků, který se zabývá velmi hmotnými hvězdami a vznikem černých děr a patří v tom k nejlepším na světě.

Jak konkrétně vaše spolupráce s univerzitami vypadá?

Společně pořádáme každoročně začátkem března dny brněnské kosmonautiky pod názvem Brno Space Days. V jejich rámci se konají přednášky pro laiky i pro odborníky a workshopy. Měli jsme tam třeba workshop pro stavitele umělých družic, kde zájemci mohli získat takové zjednodušené know-how jak zkonstruovat družici. V rámci akce pořádají brněnské kosmické firmy pro zájemce dny otevřených dveří. Samozřejmě své vlastní kampaně pro získání studentů mají i samotné univerzity, a i na těch s nimi často spolupracujeme. Propagujeme i zajímavé vědecko-popularizační akce, které univerzity pořádají.

 Je mezi mladými lidmi o kosmickou problematiku, zájem?

Je, a opravdu veliký. Tento obor se velmi dynamicky rozvíjí a když tomu člověk věnuje patřičnou energii, tak má před sebou velké uplatnění. Vždyť jeho výtvory se mohou dostat až do vesmíru! Každopádně na našich akcích nám návštěvnost stále roste, takže je vidět, že vesmír a kosmonautika lidi opravdu zajímá. Ale snažíme se popularizovat i další vědecké obory. Podílíme se i na projektu Dny elektronové mikroskopie. A ne náhodou, vždyť celá třetina elektronových mikroskopů na světě se vyrábí právě v Brně.

Promiňte, říkal jste skutečně třetina?

Přesně tak. V elektronové mikroskopii jsme skutečně světovou velmocí. A většina Brňáků to ani neví. To jsme chtěli napravit, proto tuto akci pořádáme. Její součástí jsou výstavy makroskopických fotografií nejrůznějších objektů i oblíbené nafukovací modely. Každý rok je maskotem jedeno stvoření, které jinak, než elektronovým mikroskopem neuvidíte. A tentokrát mají dny otevřených dveří pro změnu laboratoře a dílny, kde se elektronové mikroskopy vyrábí. Ale spolupracujeme i s dalšími technickými firmami, konec konců naše hvězdárna je i členem krajské pobočky Hospodářské komory.

 Podílí se vaše hvězdárna nebo vy osobně i na současném Národním kosmickém plánu, který končí v letošním roce? Případně na tvorbě plánu do dalších let?

Ano, úzce spolupracuji právě s Ministerstvem dopravy, pod které tyhle aktivity spadají. Byl jsem u přípravy právě končícího kosmického plánu a monitoruji i přípravu budoucí verze, ke které mohu dávat připomínky. Ale tyhle plány jsou hodně zaměřené na byznys a vědu, takže hlavní slovo tam mají jiné subjekty. Ovšem porad na ministerstvu dopravy se tu a tam účastním. Navíc jsem i senátorem a v Senátu jsem členem Výboru pro záležitosti EU, kde mám na starosti evropské kosmické aktivity. Díky tomu mohu kolegům a kolegyním vysvětlovat, jak důležitý je rozvoj a podpora českého kosmického programu.

Jak je důležitá úloha státu v kosmickém programu a podpoře kosmonautiky? Pokud budeme mluvit o Evropě, je kosmonautika pořád především státem dotované odvětví, nebo se v něm už výrazněji prosazuje soukromý sektor?

Já samozřejmě tak úplně nevidím do těch byznysových záležitostí, ale troufnu si odhadnout, že většina z brněnských firem už pracuje na projektech převážně komerčního charakteru. Například pro konstrukci raket nebo družic, placených Evropskou kosmickou agenturou, ale je to už vztah ryze byznysový. Samozřejmě podpora státu je i nadále důležitá, zvláště když se jedná o zakázky obranného nebo vědeckého charakteru.

Po konci studené války kosmický sektor dočasně zaznamenal útlum. To se ale teď mění. Kde vidíte budoucnost dobývání vesmíru v nejbližších letech a ve střednědobém horizontu?

Myslím, že nás čeká zvláštní doba. Trochu podobná té, kdy evropští osadníci dopluli k břehům Ameriky a začali ji osidlovat. A každý si chtěl vykolíkovat svůj prostor. K něčemu podobnému začíná docházet i ve vesmíru. Je to podstatě takový další nový kontinent, a právě začíná boj o to, kdo ho nad ním získá nadvládu.

To zní opravdu zvláštně…

Ale je to tak. Je to podobné jako s námořními hranicemi, kdy si každý stát nárokuje výsostné vody v nějaké vzdálenosti od pobřeží. A teď se vezměte například systém Starlink. Co když někdo prohlásí, že okruh 5 kilometrů od každé družice je výsostné území firmy nebo mateřského státu, který nesmí nikdo jiný narušit? A těch družic Starlinku budou brzo desítky tisíc… A něco podobného nás bude čekat i u Měsíce. Takže státy si takhle budou chtít rozparcelovat blízký vesmír. A bude se muset vytvořit i nový obor práva – vesmírné právo. To je zatím v plenkách a navíc stěží vymahatelné.

Přiznám se, že jsem myslel, že skončíte nějak optimisticky, tím, co nás čeká za obrovské objevy a možnosti… A místo toho je na obzoru skoro nová studená válka, tentokrát v kosmu…

Ale je to bohužel tak. Vždyť už dnes má polovina družic vojenský charakter nebo je dvojího užití. Ale abychom skočili veseleji: myslím, že naše generace se dočká určitě dalšího přistání člověka na Měsíci. To bych odhadoval tak do deseti let, pokud Američané ty současně rozjeté projekty nezruší. Přistání na Marsu už se nejspíš nedožiju. Ale velmi zajímavé věci nás myslím čekají při průzkumu vzdáleného vesmíru pomocí Webbova dalekohledu. Už teď díky němu vidíme doslova neuvěřitelné věci. A zjišťujeme, že vesmír vypadá a funguje úplně jinak, než jsme mysleli. Dokonce až tak, že vědci doufají, že se jedná o chybu pozorování.

To zní nesmírně zajímavě, můžete k tomu říci něco bližšího?

Jsem rád, že jsem vzbudil zájem váš a doufám i čtenářů. Pokud se o těchhle věcech i o dalších tajemstvích vesmíru chcete dozvědět víc, podívejte se na naše přednášky nebo seriály na internetu, nebo ještě lépe navštivte přímo naši hvězdárnu na Kraví hoře. Třeba se i pro vás stane vesmír celoživotní vášní.