Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
V dnešní době i v současné společnosti můžeme nalézt mnoho různých firem a organizací s odlišnou vnitřní strukturou, s jinými nastavenými hodnotami i s rozdílným chováním mezi zaměstnanci i mezi zaměstnavateli vůči svým zaměstnancům. Ve vyjmenovávání dalších rozdílů bychom mohli dál pokračovat, ale zastavíme se u samotného pojetí firma, respektive firma tradiční a firma svobodná.
Obvykle se setkáváme s firmami, kterým je vlastní klasická, hierarchická organizační struktura. Na pomyslném nejnižším bodě pyramidy jsou zaměstnanci, kteří mají nejmenší vliv na chod firmy, s vyššími úrovněmi pomyslné pyramidy se pak dostáváme k vedoucím zaměstnancům, manažerům a lídrům, k jednatelům a ředitelům. Veškerá odpovědnost za jednotlivé úkoly, zaměstnance a podřízené stoupá s pomyslnou úrovní zmiňované pyramidy. Zaměstnanci mají obvykle striktně nastavená svá práva a povinnosti. Mnohdy jim není umožněna ani vlastní invence, a tak plní plány svých nadřízených dle jasných instrukcí.
S postupem času se ale doba mění a tradiční píle, poslušnost a znalost dnes pomalu nahrazuje kreativita, zápal a samostatnost. Menší firmy často chtějí stavět na myšlence, že ostatní kolegové dělají to nejlepší, co mohou, co umějí a co je v zájmu celé firmy.
Filozofie svobodné firmy tkví v předpokladu, že každý jedinec má v sobě ukrytý talent, při jehož uplatnění na pracovním poli se pro něj práce jako taková stává čímsi jiným, než potřebnou a nutnou částí života. Podobně nastavené firmy s tímto předpokladem dál pracují a zakládají si na zodpovědnosti jednotlivých pracovníků.
Je CEO (Chief executive officer), jednatelem a strategy designerem webové a grafické agentury Beneš a Michl. Ve firmě působí již od roku 2007. Vystudoval softwarové inženýrství na Západočeské universitě v Plzni (ZČU) a získal certifikát Education for Business on the Internet na iCollege.
I ve svobodných firmách nalezneme pozice typu lídr či manažer, nicméně tyto pozice slouží spíše jako pozice koordinátorské, které se snaží nasměrovat ostatní pracovníky v týmech. Důraz ve svobodných firmách je kladen na naslouchání, společné řešení problémů, talent pracovníků a samozřejmě na vzájemnou toleranci. Se všemi vyjmenovanými jde ruku v ruce firemní kultura a společná vize, která je nesmírně důležitou součástí svobodných firem. Je důležité, aby jednotliví pracovníci měli stejný cíl, jako jej má nastavený samotný majitel či vedení.
To potvrzuje i Jakub Michl, CEO, strategy designer a jednatel webové a grafické agentury Beneš & Michl: „Dáváme lidem pocit důležitosti. Všichni jsou u nás ve firmě důležití. Od asistentky, přes juniorního grafika až po art directora. A všichni to vědí.“ Pro všechny pracovníky ve svobodné firmě je důležitá myšlenka kolektivnosti a pocit sounáležitosti, kdy se ví, že to, co vytvářej má vliv na všechny ostatní. „Finanční výsledky pravidelně sdílíme na měsíční bázi. Všichni tak vědí, jaký má firma zisk a jak se jí daří,“ doplňuje dále Jakub Michl.
Svobodné firmy u nás nejsou zatím zastoupeny tak jako firmy tradiční, ale setkat se s nimi můžete. Obvykle jsou to firmy, které mají menší počet svých pracovníků. Jejich výhodou je to, že v úzkém kruhu se snadněji řeší koordinace, problémy a samozřejmě je výrazně usnadněna vzájemná komunikace. S větším počtem pracovníků to ale lze také, jen je dobré vytvářet menší interní týmy, mezi kterými je pak komunikace i koordinace taktéž snazší.
„My vytváříme prostředí, ve kterém se zaměstnanci cítí svobodně a zodpovědně. Podporujeme vzájemnou důvěru od prvního setkání. Razíme heslo zodpovědnost rovná se svoboda. Když budeš zodpovědný, máš plnou svobodu. Neschvalujeme dovolené. Prostě si je bereme. Neschvalujeme home office. Prostě si jej vezmeme. Neřešíme, kdo s jakým autem kam jede. Prostě si ho vezme, kdo ho potřebuje a jede s ním kam chce,“ odkrývá Jakub Michl atmosféru ve své firmě.
Fungování svobodných firem je – jak ukazuje živá praxe – docela dobře možné. Je ale závislé na společné a sjednocené vizi, kdy zaměstnanci nechodí do práce jen s tím, aby si odpracovali to, co musí a šli domů.