Skokanem pandemie je dezinfekce a popcorn

Obchody především dokázaly zajistit ochranu zaměstnanců i zákazníků. Nezávislá analýza profesora Omara Šerého z února letošního roku konstatuje, že ve dvaapadesáti vzorcích, odebraných na exponovaných místech, jakými jsou madla eskalátorů, tlačítka ve výtazích, ruce pokladních, nákupní vozíky či vzduch, nebyla prokázána přítomnost koronaviru SARS-CoV-2. „Vděčíme za to obrovským investicím i odpovědnému chování naprosté většiny zákazníků a rovněž detailně propracovanému pandemickému plánu. Ten jsme vypracovali po první vlně v létě loňského roku ve spolupráci s hlavní hygieničkou a dalšími odborníky. Šlo o jediný materiál svého druhu,“ vysvětluje Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Podle statistik Svazu obchodníci od začátku pandemie investovali do nejrůznějších hygienických opatření přes 7 miliard korun. „Bez ohledu na další postup vlády v souvislosti s řešením koronavirové krize garantují obchody i nadále zajištění bezpečného prodejního prostředí pro své zákazníky i zaměstnance. Na současnou situaci zareagovala řada obchodníků navíc snížením cen respirátorů, navýšením darů potravinovým bankám, neboť roste počet lidí v nouzi, nebo nabídkou logistických služeb například pro distribuci antigenních testů do škol. Až budou naočkovány rizikové skupiny populace, jsou obchody také připraveny zajistit rychlé očkování svých zaměstnanců,“ konstatuje Prouza.

Na základě výsledků analýzy společnosti NielsenIQ vzrostly tržby rychloobrátkového zboží v meziročním srovnání o více než 5 %. Lidé ale zároveň omezili o 10 % frekvenci nakupování a naopak o 17 % navýšili průměrnou útratu v obchodech, až na 351 Kč. Vlivem pandemické situace se propadla spotřebitelská důvěra Čechů. Tento pokles je dán především nejistotou v zaměstnání. Do popředí obav se logicky dostalo zdraví a vývoj ekonomiky. Obavy z růstu cen potravin nicméně zůstaly na stejné úrovni, jako byly před pandemií.

„Maloobchodní trh prošel během pandemického roku dramatickými změnami, které za posledních dvacet let nemají obdoby. Obchod čelil masivním výkyvům v extrémně krátkém období – od panických nákupů na přelomu února a března přes dlouhodobější posuny v nákupním chování až po nová pravidla hygieny, ochrany nakupujících a zaměstnanců či reakce na často upravované restrikce a vládní opatření,“ uvedl Karel Týra, Managing Director CZ&SK výzkumné společnosti NielsenIQ, a doplnil: „S výjimkou první vlny, kdy byl koronavirus velkou neznámou a viděli jsme enormní panické zásobovací nákupy, bylo chování nakupujících ve všech dalších vlnách podobné. V období restrikcí ještě více, o 15–20 %, omezovali návštěvy obchodů, nákupy více plánovali a za jeden nákup utratili částku větší zhruba o 25–30 %.“

Mezi kamennými obchody se podle očekávání – s meziročním růstem tržeb o 8 % – dařilo supermarketům a diskontním prodejnám, kde nedošlo k tak výraznému poklesu počtu zákazníků jako u jiných typů prodejen. Drogistické řetězce rostly méně, konkrétně o 2 %, protože řada zákazníků upřednostňovala jeden velký nákup a drogistické produkty kupovali v obchodech spolu s potravinami. Nejvíce, o 2 %, poklesly tržby potravin na čerpacích stanicích, které trpěly sníženou mobilitou obyvatel. Ale i zde byly patrné nárůsty tržeb v obdobích, kdy došlo k omezení nedělního prodeje u ostatních typů prodejen.

„Pandemie současně přinesla silný nárůst oblasti on-line prodejů, kde meziroční růst tržeb vystřelil o polovinu. Retail obecně dokázal v extrémně krátké době změnit obchodní model a z prodeje v kamenných obchodech se přesunout do on-line prostředí. Právě koronavirový stav tyto procesy bezpochyby akceleroval. V řadě případů se on-line obchodování stane do budoucna dominantnější, což ovšem neznamená, že by kamenné obchody zmizely. Lidé mají rádi, když si některé zboží mohou prohlédnout a vyzkoušet si je,“ připomněl Tomáš Prouza. Pandemie tak jen zvýrazňuje trend posledních let, kterým je takzvaný nový retail – omnichannel model, kdy zákazník má k dispozici u jednoho obchodníka veškeré možné komunikační i obchodní kanály.

Spolu s tím, jak Češi zůstávali v průběhu roku zavřeni ve svých domovech, se změnily i jejich potřeby a to, co nakupují. Uzávěry gastronomického sektoru se promítly do nebývalého růstu – shodně o 15 % – produktů jak v oblasti kuchyňského náčiní, tak surovin na vaření. Rostla zároveň potřeba udržovat domácnost v čistotě, takže meziroční nárůst o 10–20 % zaznamenaly kategorie jako čističe toalet, mopy, čističe na podlahy nebo utěrky. Nejvíce ale akceleroval růst výrobků zaměřených na dezinfekci domácnosti – ty zvýšily tržby o téměř 120 %.

„S omezením možností kulturního vyžití a užívání si nevšedních zážitků v běžném životě se změnily i další segmenty, kde si Češi v posledním roce více dopřávali. Došlo k významnému posunu u konzumace kávy. Kromě rostoucích prodejů kávovarů byl zřetelný příklon českých konzumentů k mleté a zrnkové kávě s růstem o 12 % na úkor instantní kávy s poklesem o 6 %. Uzavření kin a domácí sledování televize a filmů pak vedlo ke zvýšené konzumaci například tortilla chipsů o 15 % nebo popcornu dokonce o 92 %,“ vypočítává Týra ty nejzřetelnější produktové změny v nákupních zvycích.

Ne všem kategoriím se ale dařilo tak dobře. Prodeje v maloobchodě klesaly u kategorií, které jsou častěji nakupovány impulzivně, typicky cukrovinky a žvýkačky, nebo v celé oblasti péče o krásu. Omezení sociálních interakcí a nošení roušek či respirátorů vedlo k propadu dekorativní kosmetiky o 10 % či vůní a deodorantů o 7 %. Jediným segmentem péče o krásu, který tak netrpěl, byla péče o pokožku. S častějším mytím rukou a používáním dezinfekcí rostla potřeba lidí hydratovat a pečovat o pokožku.