Středa 17. července 2024
ikona hodiny28. 12. 2021 11:19

Inovace mění i vzdělávání

První únorový den roku 2022 bude do kroniky Univerzity Karlovy zapsán navždy – poprvé v její takřka sedmisetleté historii se do čela první české univerzity postaví žena, lékařka a dosavadní prorektorka Univerzity Karlovy pro studijní záležitosti Milena Králíčková. Žena, jejíž život je s univerzitou pevně a nerozlučně spjat již třicet let.

Valerie Saara autor

Foto: Hynek Glos První rektorka Univerzity Karlovy v historii – profesorka Milena Králíčková Foto: Hynek Glos

Druhým rokem na mnohé těžce doléhá pandemie, jedněmi z nejpostiženějších jsou právě studenti. Školy i univerzity musely reagovat. „Pandemie akcelerovala i rozvoj virtuální a blended mobility, tedy mobility, kdy studentky a studenti zůstávají na své vlastní domácí univerzitě, ale účastní se online kurzů v zahraničí, u našich partnerů, jimž jsou elitní evropské univerzity v Paříži, Heidelbergu, Kodani, Miláně a Varšavě, strategické partnery máme třeba i mezi nejlepšími britskými či švýcarskými školami. A díky nim jsme si v uplynulém roce ověřili, že jsme pandemii ve vzdělávací činnosti zvládali srovnatelně s nimi, tedy vcelku úspěšně. A že jsme na další inovace připraveni,“ říká Milena Králíčková. Univerzitu Karlovu čeká ve výuce širší využívání dalších inovací a je pravděpodobné, že online nástroje budou využívány i pro praktickou výuku mediků. Inovace ve smyslu simulací jsou již dnes rozvíjeny i na všech lékařských fakultách UK, jež budují svá vlastní simulační centra, a umožňují tak svým studentům nácviky praktických dovedností intenzivněji, než bývalo zvykem.

Se stereotypy musíme pracovat již na středních školách, kde bohužel někde přetrvává pohled na dívky jako adeptky spíše jiných než technických či matematicky zaměřených studií.

Pandemická odolnost

Veřejností rezonují názory, že studenti pandemických ročníků nemohou dostat – s ohledem na překážky – plnohodnotné vzdělání. Což by třeba v případě lékařů, ale i jiných náročných profesí, mohlo mít fatální následky pro praxi. Milena Králíčková tento názor nesdílí: „Nemyslím si to. I když například pro medičky a mediky je pandemie opravdu náročným obdobím, které je postihlo v několika rovinách: mnozí se stali dobrovolníky, někteří byli nasazení, všichni měli modifikovanou výuku… K tomu přičtěte obavy z nákazy při praxi; často nikoliv kvůli sobě, ale z obavy o zdraví svých blízkých. Nejen tito studující navíc přišli často o brigády a možnosti přivýdělku. Fakulty dělaly a dělají maximum pro to, aby zameškanou výuku všichni dohnali. Odvážím se říci, že spíše vidím jiný jev – díky náročným podmínkám mohou být absolventi poznamenaní pandemií odolnější než ti, kteří touto zkouškou v době studia neprošli.“

prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.

Česká lékařka a vysokoškolská pedagožka, profesorka histologie a embryologie. V roce 1996 promovala na Lékařské fakultě v Plzni Univerzity Karlovy, kde vystudovala obor všeobecné lékařství. Když pro omezený počet míst nebyla přijata na plzeňskou gynekologicko-porodnickou kliniku, pokračovala v doktorském prezenčním studiu u profesora Jaroslava Slípky na ústavu histologie a embryologie. Díky stipendiu Fulbrightovy komise strávila akademický rok 1998–1999 na Harvardově univerzitě v massachusettské všeobecné nemocnici, kde nastoupila do laboratoře reprodukční endokrinologie profesora Williama Crowleyho. V roce 2002 získala se svou dizertační prací Studium vybraných defektů nervového, endokrinního a imunitního systému a jejich následků doktorát v oboru Anatomie, histologie a embryologie a v témže roce atestovala v oboru gynekologie a porodnictví. Habilitována byla v oboru Anatomie, histologie a embryologie v roce 2008 habilitována s prací Studium embryo-endometriální komunikace v průběhu implantace embrya: leukemický inhibiční faktor (LIF) a gonadotropin-releasing hormon (GnRH) jako regulační faktory periimplantačních dějů. V roce 2016 byla jmenována profesorkou v oboru histologie a embryologie na Univerzitě Karlově.

V lednu 2011 se stala vedoucí Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty v Plzni UK. Pracuje také jako sekundární lékařka na Gynekologicko-porodnické klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni, je předsedkyní oborové rady doktorského studijního programu Anatomie, histologie a embryologie, členkou Vědecké rady Lékařské fakulty v Plzni UK. Za svou práci získala několik ocenění, mimo jiné je od roku 2012 čestnou ambasadorkou Fulbrightovy komise. V letech 2010 až 2014 zastávala funkci proděkanky pro rozvoj na Lékařské fakultě v Plzni, od února 2014 byla prorektorkou pro studijní záležitosti v kolegiu rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy. 22. října 2021 ji Akademický senát Univerzity Karlovy v prvním kole se ziskem 55 hlasů zvolil první rektorkou v historii.

Vzdělávání 2022+

Co pandemie odhalila nemilosrdně, to byly skryté možnosti či rezervy ve výuce studentů. Ukázalo se například, ve kterých předmětech a kde ve výuce chyběl dostatečný prostor pro zpětnou vazbu mezi vyučujícím a studujícími. Distanční výuka je právě na zpětnou vazbu v mnohém náročnější a tak se v pandemii intenzivně hledaly nové metody, jak ji zprostředkovat. Je to jeden z příkladů, že nebýt covidu, inovace ve vzdělávání by měly asi jiný směr i tempo. „Ano i ne – podpora flexibilních forem vzdělávání byla realitou již před pandemií. Ale je pravda, že ten imperativ, který přinesla pandemie, zafungoval přesvědčivě. Poslední více než rok znamenal významný kvantitativní i kvalitativní posun v IT dovednostech studujících i vyučujících. Podobně je to s prostupností. Ačkoliv byla snaha zvyšovat ji mezi studijními programy a fakultami, nynější využívání distančních forem prostupnost může facilitovat. Pandemie určitě akcelerovala i rozvoj takzvaně virtuální a blended mobility, tedy mobility, kdy studentky a studenti zůstávají na své vlastní domácí univerzitě, ale účastní se online kurzů a předmětů, jež nabízí některý ze zahraničních partnerů. Blended mobilita bude nově podporována i z programu Erasmus. Díky pandemii a tomu, že mobilita probíhala i v průběhu obou akademických roků covidem zasažených, jsme si měli možnost takové novinky ozkoušet a zahájit kroky k jejich trvalému ukotvení v nabídce našim studentům,“ popisuje trendy Milena Králíčková.

Vzdělání kontra předsudky

Mění se nejen metody vzdělávání, mění se i pohled na vzdělávání jako takový. Na ČVUT například ženy propagují informatiku a založily k tomu účelu sdružení wITches. Podobné ambice nabourávat stereotypy má i Milena Králíčková: „Vnímání se  mění a věřím, že je to dobře – jen v této věci ještě určitě nejsme u cíle. Je třeba s takovými stereotypy pracovat již na středních školách, kde bohužel někde přetrvává pohled na dívky jako adeptky spíše jiných než technických či matematicky zaměřených studií. Ano, na matfyzu skutečně pořád studuje nejmenší podíl žen z našich fakult, dívky jsou v menšině i na Fakultě tělesné výchovy a sportu. Snažíme se tomu věnovat. Studijní předpisy samozřejmě zaručují možnost přerušení studia z důvodu těhotenství, porodu či rodičovství, eventuálně umožňují individuální studijní plány nebo prodloužení maximální doby studia. Máme upravena pravidla pro úlevy z poplatků za delší studium v souvislosti s narozením dítěte. Podporujeme návraty zaměstnanců z mateřské a rodičovské dovolené flexibilní pracovní dobou a postupnými návraty, tedy prací na částečný úvazek. A tam, kde to dovoluje charakter pracovní pozice, nabízíme též možnost práce z domova.  Nicméně, problém není jen v samotném studiu, mezinárodní analýzy ukazují, že ženy ubývají z univerzit až v postgraduálním studiu a málo z nich dojde k profesurám a vedoucím postům. A naše data to potvrzují, na Univerzitě Karlově mají ženy pouze 26 procent docentur, a u profesur jsou v menšině dokonce s patnácti procenty! Rezervy máme jistě také ve vědě, protože jedinou ženskou držitelkou ERC grantu je na univerzitě Jana Kalbáčová Vejpravová z Matematicko-fyzikální fakulty. Často přemýšlím nad tím, co změnit, jak tomu pomoci, zda jít cestou projektových možností, či zavedením institutu mentorek z řad zkušenějších kolegyň.“

Desetiletý výhled

Jak se první rektorka Univerzity Karlovy dívá do budoucnosti? „V roce 2030 by měla být  Univerzita Karlova univerzitou první volby pro nejlepší uchazeče z celé České republiky, místem, kde studující získávají kompetence potřebné pro 21. století. Měla by být univerzitou vyhledávanou kvalitními uchazeči o studium i ze zahraničí, univerzitou, která je atraktivním zaměstnavatelem nejen pro české i zahraniční akademiky, ale i pro neakademické pracovníky. Měla by být místem, kde prosperuje základní výzkum stejně jako vývoj inovací přímo pro praxi. Institucí, která hrdě nese tradici, ale přitom je moderní a dynamická ve všech směrech! Priorit máme více, ale pokud mám jmenovat jednu, tak elektronizaci, digitalizaci a celkovou modernizaci v oblasti IT,“ říká Milena Králičková a přidá i názor na to, které kroky mohou pomoci postupu univerzity na lepší příčky v mezinárodním srovnání univerzit: „Univerzitě by pomohlo získávat více zahraničních projektů, včetně těch rozsáhlejších, výzkumných. Obecně větší otevřenost zahraničním akademikům i studujícím přináší nové podněty a snižuje tzv. akademický inbreeding. Je třeba také cíleně posílit jazykovou vybavenost studujících. Pro posun v mezinárodních žebříčcích je ale nezbytné i zlepšit financování ze strany státu, o což budu, i v této pandemické a ekonomicky náročné době, neúnavně bojovat!“

Články autora Valerie Saara

Nejnovější články

Aktuality
Strojírák letos ocení průmyslový design

„Cenou za průmyslový design chceme zvýšit povědomí o...

„Chceme také zmapovat úroveň průmyslového designu a motivovat...

Aktuality
Komora nesouhlasí s návrhem zákona o kybernetické bezpečnosti

Českým podnikatelům vadí zejména dopady zavedení prověřování bezpečnosti...

Hospodářská komora upozornila také na to, že vláda...

Expertní pohled
Letní výprodej koruny: Úrokový diferenciál opět ve hře

V podobném duchu zapůsobila na kurz koruny také...

V kombinaci s horší růstovou dynamikou jsme proto...

To samo o sobě není povzbudivá zpráva pro...

V souhrnu jsme lehce revidovali letošní výhled na...

Oproti současným úrovním vidíme prostor pro solidnější zisky...

Z pohledu ČNB zatím není slabší koruna důvodem...

Nejnovější Nezařazené

Nezařazené
Využití umělé inteligence ve vaší firmě

Dnes se podíváme na to, jak můžete ve...

Možnosti využití generativní AI ve firmách jsou široké,...

Psaní newsletterů: Automatizace tvorby obsahu pro pravidelné zpravodaje...

Je důležité si uvědomit, že generativní AI má...

Na trhu je několik nástrojů generativní AI, které...

Copilot od Microsoftu je nástroj navržený jako pomocník...

Gemini od Google je nástroj, který kombinuje textovou...

Generativní AI vám šetří čas a zvyšuje produktivitu....

Nezařazené
Hospodářská komora upozorňuje na změny v dohodách o provedení práce

Už od července ale budou muset zaměstnavatelé u...

Od takových pracovněprávních vztahů mohou navíc začít firmy...

Nezařazené
Proč ECB nebude spěchat se sazbami dolů?

Popravdě řečeno, pro trhy nejde o žádné překvapení....

Takto přísná měnová politika ale není bez rizika....