Loajální zaměstnanec je pro firmu nejlepší investice

Firma je především systém sociální s ekonomickými výsledky. V praxi to znamená, že čím je zaměstnanec vůči firmě loajálnější, tím podstatněji se podílí na dobrých ekonomických výsledcích firmy. Měřitelná míra loajálnosti k firmě je proto pro zaměstnavatele jednou ze zásadních informací a ovlivňuje i míru fluktuace ve firmě. Jak vyplývá z výsledků výzkumů společnosti SocioRating Institute je zřejmé, že pokud se v rámci firmy podaří zvýšit index identifikace zaměstnanců s firmou o 30 %, klesne fluktuace o 60 %. Dojde-li ke zvýšení indexu identifikace o 60 %, přiblíží se fluktuace k nule.

„Loajalita se jinými slovy dá popsat jako identifikace se společností nebo s firmou. Identifikovaný zaměstnanec souzní se směřováním i cíli společnosti, má důvěru ke svému zaměstnavateli a na své pracovní pozici je spokojený, protože v rámci ní dobře uplatňuje své schopnosti. Má pocit seberealizace a cítí se jako plnohodnotná součást firmy,“ vysvětluje Hana Matějková Fabíková, manažerka společnosti SocioRating Institute, věnující se hodnocení sociálního prostředí ve firmách.

Jasná identifikace zaměstnanců se společností výrazně ovlivňuje jedny z nejdůležitějších věcí ve firmě – produktivitu práce, fluktuaci zaměstnanců, spokojenost zákazníků a inovativnost. Výzkumy společnosti SocioRating Institute dokazují, že čím je celková identifikace zaměstnanců se společností vyšší, tím je vyšší i produktivita jejich práce a také jejich aktivita. Identifikovaní zaměstnanci sami přicházejí s podněty, nápady a novými myšlenkami, jak práci vylepšit. Jsou zároveň daleko ochotnější zkoušet nová řešení v praxi a sledovat jejich realizaci. U profesí, které pracují ve službách, ovlivňuje výše indexu identifikace výrazně i chování směrem k zákazníkovi. „Jistě se shodneme, že prodavačka, která zákazníky obsluhuje nejen profesionálně, ale také mile a ochotně v nás zanechá ten nejlepší dojem. Z jejího chování je jasně vidět, že svoji práci dělá ráda a pozitivně se to odráží i na jejím pracovním výkonu,“ říká Hana Matějková Fabíková. Výsledek je v tomto případě zcela jasný, čím loajálnější zaměstnanec, tím spokojenější (a loajálnější) zákazník a tím větší zisk.

Zvýšením indexu identifikace lze výrazně snížit také fluktuaci. Ale řada firem stále nesleduje náklady na nábor a odchod zaměstnanců a to i přesto, že jde o velmi vysoké položky. „Zpravidla se přitom jedná o více než 100 tisíc korun na jednoho přijatého uchazeče,“ doplňuje Hanka Fábiková. Náklady se ale mohou vyšplhat i výš. Podle informací, které ve svém článku uveřejnila ICT Revue Hospodářských novin, bude například zkušený programátor s platem 60 až 100 tisíc měsíčně stát firmu v náborových nákladech zhruba 160 až 270 tisíc.

Loajálnost se určitě nerodí pod přísným dohledem managementu, v úzce vymezeném pracovním prostoru nebo doslovným plněním příkazů nadřízeného bez vlastní invence. „Základem identifikace je důvěra ve společnost a její management. Dobrý nadřízený by měl zaměstnance povzbuzovat ke spolupráci v rámci firmy i týmu, otevírat mu možnosti dalšího rozvoje a především ho respektovat. Jedině takový zaměstnanec má pocit, že je potřebným členem většího celku,” objasňuje Hana Matějková Fabíková.

Jedním z podstatných aspektů budování důvěry je udržení neutrality nadřízeného vůči všem zaměstnancům. Dobrý šéf je přístupný diskusi a možné problémy řeší včas a objektivně. Na úrovni firmy nebo společnosti je pak velmi důležité správné nastavení vzdělávací struktury zaměstnanců i systému řešení sporů. „Zvýšení identifikace s firmou je sice běh na dlouhou trať, a v průměru trvá rok a půl až dva, ale z dlouhodobého hlediska se zaměstnavateli vyplatí. Identifikovaný pracovník pracuje pro společnost s potěšením, je ochotnější a neopouští ji ani v nepříznivém období,“ uzavírá Hana Matějková Fabíková.