Inflace překvapila, ale na jásot je brzy

Podle očekávání zvýšil včera americký FED úrokové sazby, a to o 25 bodů. Ještě nedávno čekal trh spíše 50 bodové zvýšení, nicméně nepříznivá americká data (především PMI hluboko pod 50 body) vedla ke změně očekávání směrem k mírnějšímu růstu sazeb. Horní hranice pásma je tak nyní 4,75 %.

Mírné zvýšení sazeb se čeká i pro příští zasedání, kdy by hlavní sazba FEDu mohla dosáhnout 5 % a tím by byl aktuální cyklus zpřísňování měnové politiky ukončen. Poté by mohl FED nechat sazby po nějakou dobu beze změny (čeká se zhruba 6-9 měsíců) a pak by mohlo docházet k postupnému snižování sazeb.

Rizika zůstávají zvýšená. Výrazně záviset bude na datech, kdy například po případném dalším zhoršení makro vývoje už by FED na příštím zasedání nemusel na sazby sáhnout, či by je mohl začít snižovat dříve. Nicméně, příští zasedání je již v březnu, a do té doby pravděpodobně k zásadnějšímu zhoršení na trhu práce nedojde. Proto i nadále čekáme vrchol na 5 %.

Včera vydal Eurostat předběžný odhad vývoje inflace v eurozóně za leden. Oproti prosincovým 9,2 % se čekalo jen velmi mírné zpomalení, a to v řádu 1-2 desetin procentního bodu. Nakonec data překvapila výrazněji směrem dolů, když inflace dosáhla „jen“ 8,5 %. V meziměsíčním vyjádření cenová hladina dokonce mírně poklesla, a to o 0,4 %.

V tuto chvíli ale ještě neznáme německá data, kdy německý statistický úřad z technických důvodů pozdržel vydání lednových dat.

Důvodem za příznivým překvapením v datech je vývoj cen energií, které v meziměsíčním vyjádření klesly o téměř procento. Navíc v meziročním srovnání působil i vliv základny (v loňském roce v lednu ceny začínaly zrychlovat.

Naopak jádrová inflace, která by měla více zachycovat poptávkové tlaky, zůstala relativně vysoká, a oproti prosinci se meziročně nezměnila (meziměsíčně ceny rostly). A proto včerejší číslo automaticky neznamená tlak na ECB ve směru potřeby menšího zpřísnění měnových podmínek.

Jádrová inflace (celková bez cen energií a potravin) zůstává stále lepším ukazatelem poptávkových tlaků, než celková inflace, nicméně její vypovídací schopnost je oproti minulým letům podstatně nižší. Důvodem je to, že její vývoj neovlivňuje jen poptávka domácností, ale také výrazně rostoucí náklady firem a podnikatelů na energie, které jsou následně přeneseny do cen zboží a služeb.

ECB zasedá dnes a obecně se čeká 50 bodů. Zajímavá bude ale spíše její komunikace do budoucna. Trh čeká vrchol depozitní sazby na 3,25 % (50 bodů dnes, 50 bodů příště a 25 bodů přespříště). Včerejší číslo by samo o sobě mohlo implikovat například vrchol depozitní sazby mírně nižší, ale právě kvůli pokračujícímu růstu cen v rámci jádrové inflace dnes změnu komunikace ECB spíše nečekáme.

Stejně jako u FEDu bude výrazně záležet až na datech v příštích měsících, zdali ECB dodá to, co čeká trh, či v případě zhoršení makro vývoje se zastaví o něco níže.

Včera vyšlo lednové PMI za český zpracovatelský průmysl. Oproti prosinci došlo k mírnému zlepšení; celkově ale zůstává hodnota PMI stále hluboko pod 50 body a signalizuje tak zhoršení vývoje ekonomické aktivity v průmyslu. To trvá již osmý měsíc.

Zlepšení bylo ovlivněno zmírněním nákladových cenových tlaků (především nákladů na energie), naopak zahraniční poptávka a nové zakázky se dále zhoršily. Mezi firmami se ale také mírně zvýšila nálada ohledně příštích měsíců.